Beznaděj

Je to zvláštní, ale mladé básnířky píší mnohdy dosti pochmurně...
doufejme, že Jostein Lauierová pociťuje beznaděj pouze v rámci téhle básničky...

Poslední rudá růže
Která proplouvá tichou krajinou
Řekou plnou beznaděje
Slzavou a bouřlivou
Poslední růže
Způsobila radost a pak bolest
Rozlomila srdce
Propíchla krásu, zůstal jen smutek
Rudá růže
Darovaná z hrané lásky
Vyslaná změtí nápadů
Rozházela pohodu a štěstí
Poslední rudá růže
Která provoněla pokoj
V němž mladá tvář se usmívala
I naposledy zaplakala
Rudá růže
Zahozena ze skály
Která naposledy zachytila její vůni
I vůni jinou
Poslední růže
Uchopená dlaní něžnou
Třesoucí se a přec tak pevnou
Navždy zapomenutou
Poslední rudá růže
Ta která naposledy
Zachytila zrak i dech
Zemřelé duše
-----