pondělí 3. října 2011

Žlutý šmírák 1 – tajemství nebelvírského úspěchu

Dámy a pánové, dnes poprvé! Jaké by to byly Hogwarts bez Velké síně? No smutné, velice smutné. Máte pocit, že se tu nic neděje? Že hrad je mrtvý? Oho! Zřejmě se jen ocitáte ve špatnou dobu na špatných místech! Všichni do Velké! Žlutý šmírák bude vyprávět!

To jednou takhle nahlížim do Velký a najednou „Vžžuuum!“ proletělo kolem mě tělo! Otřesen opět otevřu oči a … „Vžžuum!“ další tělo. Napřed jsem si myslel, že tu nějaký místní gang dělá podzimní úklid, ale pak jsem zjistil, že to byly Ellie Bells a Boženka Ropoušková z Nebelvíru a obě se těší řepoidnímu zdraví. A to i navzdory tomu, že je Jane Mooren a Nebelbrach Mechacha nakopli tak husťácky, že letěly až do Hanibalova jezera! To vím přesně, protože když kolem svištělo třetí tělo, pověsil jsem se za něj. Nebyl to dobrý nápad. Hanibalovo jezero je poměrně studené. A hlavně! Hlavně je odporně mokré!

Zatímco se madam Alisma podivovala, co se zde děje, madam Elizabeth Lextrová*) se se zájmem dotazovala: „Nemaj ten svůj tentononc?“ - ať už si pod tím představit cokoli. Trpím s těmi, kdož mají bujnější fantazii. Marguerita Laux ze Zmijozelu jen suše odvětila: „Myjou špinavý studenty a maskují to za křtiny.“ Rebeka Wolfava, tehdy ještě z Havraspáru, se právě probrala a zařvala na celou síň: „A kdo je to ta Boženka?“ Marguerita nešťastně zalkala nad zbytečným dotazem a pohřebním hlasem nás informovala: „Boženka je vykoupanej student.“ Profesor Whitecrow chvíli vypadal, že polituje nebohé plavce, posléze však jen nadšeně okomentoval obdivuhodný atletický výkon: „Wow, dvojitý kop!“ a vzal si další rakvičku. Se šlehačkou.

A pak nastal úplný letecký den. Seděli jsme pohodlně v křesílkách a zaujatě sledovali výkony. Během chviličky vykopla k jezeru Esperanza Milagrosa šest studentů! Opravdu netuším, jestli si tím kompenzovala nějaké potlačené touhy, ale letěli hezky. Nebelbrach zvládl jen dva, jako starší student ve velmi použitém stavu po bohémském hýření už zkrátka víc asi nedá, ale co nás velmi překvapilo – do této zábavy se zapojila i sama madam Betelgeuse, která zbytek svých chabých sil, dlouhodobě zkoušených studijními výsledky hogwartského žactva, vložila do superkopu a nakopla svou vlastní primusku, Jane Mooren. Že by také zanedbaná hygiena? Mohu už prozradit, že tento kop byl vítězný – získal plný počet bodů za umělecký dojem a dokonce bonus za to, že Jane při letu krásně vřískala. Ačkoli právě za to mistr Whitecrow nejprve hodlal body odebrat, a naopak přidat za krásně vlající sukni.

A tak jsme odhalili tajemství nebelvírského úspěchu – chce to napřed pořádně se umejt ve studený vodě, a pak šupat na sbírání bodů. [=D]
Samslav Kulík

*) Podle přítomnosti madam Elízy můžeme datovat popsanou událost před 20. 9., což byl poslední den, kdy byla na hradě viděna - poté co na vlastní žádost (z dosud neobjasněných příčin) rozvázala pracovní poměr, tato svérázná a rozhodně výrazná osobnost se zmijozelskými kořeny nadobro zmizela z Bradavic... (pozn. redakce)
 

1 komentář:

Samslav Kulík řekl(a)...

Myslím, že to bylo kolem 11.9.