Skautský tábor a lovení bobrů, poprvé!

Chcete se příští rok vydat s agenturou C.A. PART na skautský tábor? Ale nevíte, co vás čeká? Bojíte se? Přečtete si tedy deník Jostein Lauierové, a budete vědět, co vás čeká!

Zápis z deníčku Jostýnky

31. 7. 12

Už za chvíli pojedu na tábor, čeká mě už jen přetrpět  hodinu čekání.

Sedím ve Velké síni s Andým, Štírem, Rorrskou, adoptivní maminkou a p. Milkou. Čekání je nekonečné. Ale protože jsem věděla, že již někteří na zájezdu s agenturou byli, tak jsem si snažila ukrátit čas tím, že jsem se všech ptala, jaké to na zájezdu je.

A to jsem panečku neměla dělat!

Po všech kecech, jak je to tam super, mi kdosi řekl, že si odpočinu od hradu maximálně, protože nebudu moci ani na návštěvu!!!

Ani jednou za celý týden!

Zhroutila jsem se! Týden bez Rorrsky? Bez Štíra a Andýho?  To si děláte srandu?

Když mě poté ale všichni ubezpečili, že se za mnou budou chodit dívat do parku před hradem, trochu jsem začala dýchat a modrá barva z mého obličeje mizela.

Nakonec, když jsem se maximálně uklidnila, jsem se p. Milky, který měl cestovat se mnou, zeptala, jak se tam vlastně dostaneme. Odpověděl mi, že prvně nějakýma cestičkami, pak na koštěti a nakonec lesem. Lekla jsem se, protože já mám tendenci se v cestičkách a lesích ztrácet. Řekla jsem tedy, že se ho budu pevně držet. Souhlasil, a navíc mi kolem krku pověsil úplně super píšťalku, která by ho přivolala, kdybych se ztratila :)

Tak první problémy za námi!

Pak se Andý strašně divil, proč si to beru na tábor šaty (to když sem prohodila, že se mi píšťalka k šatům nehodí). Musela jsem tomu kloučkovi vysvětlit, že šaty a sukně jsou na hory super, je v nich příjemně a volno. A ještě jsem podotkla, že jsem šatový typ.

To, že pak Andy prohodil, že on občas taky, necháme stranou. (Byla skoro půlnoc, prostě se sekl :))

Pak už jen scházely minuty na to, abychom si přitáhli zavazadla. P. Milka se divil, kde že to mám kufry? Když jsem mu ale ukázala svůj veliký baťoh, a upozornila ho na to, že na tábor jedině s baťohem, okamžitě svou chybu napravil.

A pak, když nadešla půlnoc, hodili jsme si bágly na záda a vydali se směr jih… ne, ne… vlastně směr sever…! Ano tak! :)

Vydali jsme se směr sever!

Pokračování příště!