To jsem si zase jednou vyšla se Susan do Zoo Praha a v pavilonu, který se nazývá Indonéská džungle, jsem potkala jezevce. Dalo by se říct “Konečně!”, protože při poslední návštěvě na nás místo jezevce koukal jen prázdný výběh, a tak jsme se začali strachovat, že se jezevec odstěhoval kdoví kam. Nakonec se naše obavy ukázaly jako liché a jezevci tam byli, dokonce dva. Sice nejsem zrovna nadšená ze tmy a už vůbec ne z toho, když mi nad hlavou poletují netopýři, ale i přesto jsem se u našich kolejních zvířátek zastavila. Kdybych řekla, že jsem si je prohlédla, tak bych musela lhát, protože z nich většinou byly vidět jen obrysy a zářící bílé pruhy. Nicméně přikládám fotku, jak takový jezevec šedý vlastně vypadá. Není to moje vlastní fotografie, vypůjčila jsem si ji od neznámého mudly, kterému tímto děkuji - já v té tmě obrázek pořídit nedokázala.
Krásný, že? Tak pokud si najdete čas, určitě se na naše jezevce zajděte někdy podívat. A proč říkám na naše? Protože místní žluťásci na chov těchto zvířátek zoologické zahradě přispěli, jak se lze dozvědět i z tabulky u východu z pavilonu (všimněte si 3. řádku:)).
Emily
1 komentář:
To je super! :-))
Okomentovat