(píše nám Esperanza Luisana Morgan,
tábořící před hradem; abychom zamezili veřejnému pohoršení, doplnili jsme její
dosti skrovný oděv alespoň o roztrhanou školní uniformu)
Všichni známe ten pocit,
kdy se Hog otevře novým tvářím poprvé, ale záhy u některých počáteční nadšení
opadne. To je i můj případ. Na Hog jsem přišla v roce 2010 v srpnu.
Ze začátku jsem byla nadšená vším novým a snažila jsem se být aktivní ve výuce
a dalších věcech. V lednu, to jsem postoupila do druhého ročníku, jsem
měla trošku potíže s mudloškolou a ani Hog mě moc nebavil a na výuku jsem
mírně řečeno kašlala +stydí se+. Dopadlo to tak, že jsem zůstala sedět
ve druhém ročníku. Někde v polovině srpna 2011 jsem se rozhodla udělat
radikální krok a nechala se smazat. První půlrok to ještě šlo, zabývala jsem se
mudloškolou, tak jsem na Hog moc nemyslela, jenže v tom druhém půlroce už
jsem si začala zoufat. Strašně jsem se chtěla vrátit, ale co se nestalo, byla
jsem s rodiči pryč a červnovou registraci jsem prošvihla. Ach, jak já
nadávala, že jsem se tenkrát vůbec nechala smazat, proč jsem se radši
nezmrazila?(Tohle si říkám dodnes).
Spolu s ostatními lososy jsem v půli srpna netrpělivě
vyčkávala na registraci, abych se mohla obnovit. A dočkala jsem se, bylo to
přesně v den jejího otevření, tedy 27. 8.
No, teď už jen čekám, kdy mě pan
ředitel pustí do hradu. Žlutí, už se na vás moc moc těším!!! Huf, Huf, HufJ
Žádné komentáře:
Okomentovat