Dámská jízda v Zapovězeném lese (2)

– tentokrát očima a perem Lilian Isabelly Rorrsové. V ději se tedy o mnoho neposuneme, i když o něco přece jen, zato se ale dozvíte některé dosud (raději) zamlčené podrobnosti. Dokončení a uvedení na pravou míru bude následovat další den.

„Hůůů! Hůůů!“ vyřvávala mi u ucha malá sovička s evidentně teroristickým výcvikem. Veškeré moje snahy na její odehnání byly marné, takže jsem nakonec musela sebrat lístek z její nohy (asi jí přišlo, že to dělám moc pomalu, tak mě pořádně klovla) a zjistit, že mě Andoušek svolává na šestou hodinu do velké síně, odkud vyrazíme na výpravu do lesa.

„A tos kvůli tomuhle musela tak trojčit?“ zavrčela jsem na sovu, která však mezitím zmizela. Nechala jsem to prozatím být. Radši jsem se letěla nachystat (výběr vyhrál úžasný komplet, ve kterém mi to moc slušelo a byl dokonce i pohodlný).

V síni se ukázalo, že jde o čistě dámskou výpravu a ačkoli se uvolnilo jedno místo a mohl se k nám náš péčkař přidat, radši nechal jít In (prý že se bojí medvědů, houby, z nás měl strach kvůli těm létajícím potvorám se vzkazy).

No každopádně zpátky k věci, když už jsme se (KONEČNĚ) všechny shromáždily před lesní branou, mdm Monny přišla s nečekaným oznámením. Nemá prý pro nás žádnou práci a tak si můžeme vybrat samy, kam bychom chtěly.

žElva hned začala vykřikovat, že někam, kde jsou zvířátka a já, jelikož jsem toužila po magíkovi, jsem zase chtěla navštívit lesní sklad ponožek. Mdm Monny ale seznala, že ještě nejsme zralé na to, aby nám odhalila něco tak úžasného, a tak se držela spíš těch zvířat, načež děvčata napadlo, že víly a zvířata by byla skvělá kombinace.

Já nevím, asi máme štěstí, protože na jedné odlehlé pasece měli zrovna fauni a víly oslavu, takže jsme zamířily tam (cestou jsme narazily na jednu ponožku, ale Theres byla rychlejší, takže mi nezbylo, než jí jen žárlivě propalovat záda).

My se těšily, až uvidíme, co se na takové magické lesní oslavě vlastně dělá a taky až si s vílami a fauny zatančíme. Mdm nás však varovala (ne, že by ji kterákoli z nás poslouchala), abychom se hlavně před fauny měly na pozoru. Asi věděla, o čem mluví.

Hned, jak jsme dorazily, jsme se rozutekly po prostoru. Každá za tím tvorem, který ji právě zaujal. Upřímně vám nemůžu moc říct, co se dělo u těch, které víc zaujaly víly (jen letmo se ke mně donesla jakási debata o kalhotách a negramotnosti studentek naší školy), protože jsem spolu s Soph a Vicky zamířila k faunům.

Ano, mohla bych vám teď líčit, jak jsme okamžitě podlehly kouzlu fauna s loutnou, že jsme se kvůli němu rvaly a byly na sebe hnusné, ale přece nechcete, abych lhala jen kvůli oživení (fajn,  možná se to stalo, ale zkuste nám to dokázat).

Mdm Monny se po nějaké době rozhodla, že zábavy s fauny už bylo dost, a tak nám do uší narvala špunty a odtáhla nás pryč (našeho zmizení si stejně nikdo ani nevšiml, protože víly se nakrucovaly na parketu a fauni zase božsky hráli a zpívali).

Po cestě na hrad jsme zatím měly přednášku o faunech, nymfách a podobných potvorstvech (a já s Vicky jsme našly svoje ponožky, juhůůů!). Mdm si dala takovou práci, že nám dokonce vyčarovala obrazy, na kterých fauni byli namalovaní (abychom lépe pochopily jejich duši nebo tak něco a konečně jsme si je mohly v klidu prohlédnout, když nepůsobily ty jejich čáry). V tuhle chvíli se projevil Sophiin šéfredaktorský duch, protože měla pořád spoustu dotazů a zapisovala si jak umanutá (bylo toho tak moc, že mdm nakonec rezignovala a nahnala nás ještě k táboráku, kde odpovídala na všechny naše všetečné otázky), jenže  to už jsem musela jít, takže bohužel, víc vám toho skutečně povědět nemohu…

Lilian Isabella Rorrs