Nováčci - představuje se Erich Černodymov

Také tento dopis pochází od novopečeného Zmijozeláka. O to jsem raději, že se rozhodl představit se právě na stránkách našeho žlutého časopisu. Vždyť v Bradavicích mohou studenti všech barev být dobrými kamarády. A teď už se pojďte seznámit s Erichem! Něco vám o něm prozradím: zajímá se o historii a archeologii a hraje na kytaru.

Zdravím všechny obyvatele hradu! Chtěl bych především poděkovat Žlutému Trimelesu a Sophii Glis Glisové za možnost se vám na těchto stránkách představit. Ani nevíte, jak hrozně moc jsem se sem do Bradavic těšil, po tom všem, co jsem o této škole slyšel. Ale popořádku.

Jmenuji se Erich Černodymov, a pocházím z čistokrevného kouzelnického rodu. Můj otec jménem Maxmilián pochází ze rodu Černodymovů z oblasti Černého lesa ve Střední Evropě. I když nejsme jako rod nijak známí, tak pár výjimek se najde, především bych pak chtěl uvést svého dědečka Ferdinanda Ericha Černodymova, na jehož počest jsem byl pojmenován. Ten je docela známý ve vědeckých kruzích. Proslavila ho především jeho teoretická a praktická práce v oblasti kouzelnické historie, archeologie a starožitnictví. Z jeho nejznámější počinů bych jmenoval sbírku knih „Magické artefakty Evropy XI.-XIII. století“, sérii „Kouzelníci na úsvitu historie“ a „Výzkum Paracelsova sídla“. Doufám, že při jeho příští návštěvě budu moct nějakou z jeho knih získat do místní knihovny, neboť věřím, že se najdou lidé, které by jeho tvorba dozajisté zaujala.

Můj otec Maxmilián, absolvent Kruvalu, potom částečně pokračoval v jeho stopách, ovšem spíše než teorií se zabývá vyhledáváním, sbíráním a překupnictvím starožitných kouzelných artefaktů, obzvláště pak z oblasti východní Evropy. I kvůli této jeho nestálé a cestování vyžadující práci jsem strávil značnou část dětství na cestách a stěhováním z jednoho místa na druhé. Až v posledních letech jsme se více usadili, ale i tak často odjíždí na služební cesty po celé Evropě.

Moje matka je poté Julie Corncraková. Také ona pochází z čistokrevného rodu. Většinu svého života prožila v oblasti Doveru, odstěhovala se až po svatbě s mým otcem. Je absolventkou Bradavické školy čar a kouzel (Zmijozel). Stálé zaměstnání nemá, pouze vypomáhá otci s výzkumy a obchody (zvláště pak při nutnosti komunikace s mudly). Právě ona mi často vyprávěla o svém studiu v Bradavicích a proto jsem se sem tolik těšil. Doufám, že moje studium bude plné stejně poučné a nabité zajímavými zážitky jako to její.

Co se týče zbytku rodiny, mám o pět let mladší sestru. S rodinou matky se skoro nestýkáme, s otcovou rodinou pak pouze, když to dovolí značně nabitý rozvrh dědečka. O to víc se k němu pak vždycky těším. Mým snem je totiž po absolvování školy je pokračovat v tradici své rodiny, jít v jeho stopách a věnovat se teoretickému a praktickému studiu archeologie kouzelných památek, vyhledávání a poznávání starožitných magických artefaktů, neboť si myslím, že toto pole je stále do značné míry neprobádané a může nám poskytnout mnohé nečekané objevy a znalosti o životě a díle kouzelníků starých dob.

No, tak tím bych asi skončil povídání o sobě, abych vás moc nenudil. Už se moc těším až se s vámi potkám!

S pozdravem váš nováček Erich Černodymov.

P.S. Přikládám fotku svého milovaného dědečka, která byla publikována
v Antiquites Magicales minulý rok. V ruce drží keramický alembik objevený
v mnichovském sídle alchymisty Klaudia Levookého (1438).