neděle 20. února 2011

Jezevci z Broadwaye triumfovali!

Ano, čtete správně! Mrzimor vyhrál druhý ročník divadelní soutěže KouzlOscar a to s velkými ovacemi! Ale nepředbíhejme. Jak to vlastně všechno bylo? Prozradí vám to Magrápa Česneková!


Divadelní přehlídku KouzlOscar stejně jako loni vyhlásily a pořádaly Elizabeth Lextrová a Barbara Arianne Lecter ze Zmijozelu. Každá kolej mohla přihlásit maximálně čtyřčlenný tým.
Paul, jakožto velký aktivista, nadšeně sháněl „oběti“ na tuto akci. Po chvilce přemlouvání a značně posílená několika máslovými ležáky jsem se zapsala také. Výsledkem Paulovy kampaně byli čtyři nebožáci, kteří se rozhodli, že to risknou, ať už to dopadne jakkoliv. Nevím, co Paul udělal, aby přemluvil i je, nebo kolik toho do nich nalil, nicméně složení našeho jezevčího týmu bylo následovné: Sophia Glis Glisová, Marylin Cuthbert, Gregor Sodorovicz a moje maličkost, Magrápa Česneková. V úterý jsme se sešli na „generálku“, kde nám Paul zadal téma a my zkusmo dvacet minut improvizovali. Výsledek byl parádní, šlo nám to jako po drátkách a ze zkoušky jsme odcházeli nadšení.

Ovšem během týdne už se to začalo trochu komplikovat. Organizátorka Eliz mě bombardovala jejími nejúdernějšími sovami a i mě chvílemi zachvacovala panika. Vypadl tým fialových, kteří se nějakým záhadným způsobem nedokázali domluvit, aby se sešli na představení a tím pádem se změnil i program vystoupení. „Budeme vystupovat v pátek nebo v sobotu?“ ptala jsem se. „Já nevím! Dohodni se s týmem!“ klovala do mě Elizina sova. A tak smutně koukám na levý sloupec, kdo je přihlášen z našeho týmu. Nikdo. No co vám budu povídat, chaos nad chaos!

Pak už byl najednou pátek. Někdo musel otočit několik listů kalendáře současně, protože včera bylo stoprocentně ještě pondělí! Pokud v Mrzimorské kolejce najdete někdy vyšlapané kolo v koberci o průměru několika metrů, je to moje práce. Byla jsem strašně nervózní! Kdy vůbec hrajeme?! Ach pomoc, pomoc! Před pátou hodinou na mě opět nalétlo komando Eliziných sov, jestli teda budeme hrát dnes nebo se sejdeme až zítra. Naškrábala jsem na pergamen rychlou odpověď „Dnes“ a doufala, že mě zbytek týmu nezabije. Ihned jsem se dozvěděla pravidla a vylosovala téma číslo šest (za které jsem myslela, že se půjdu utopit do jezera) „Nikdo neposlouchá co říkáte, dokud neuděláte chybu“. U všech černobílých pruhů, co to do jezevčí nory je?! Ve vytvořené KNP jsme ihned začali s týmem diskutovat. Mary neustále padal net, Greg byl naštvaný na Sophi, Sophi propadala panice a já měla úplně vygumováno. Zkrátka tým snů! Padaly nejrůznější nástiny děje, které byly ihned zavrženy. Sophi s nepřítomným pohledem ohlodávala svůj Řád ostrého brka, Greg přestal mluvit, Lucy Koralka nás bombardovala dotazy, ze kterých mi rostly vlasy, Mary občas zkusmo vypálila nějaký námět a Paul všechny horlivě povzbuzoval. Patnáct minut před vystoupením se mi sice nerozsvítilo, ale už z nouze jsem plácla že bychom mohli hrát o hloupých zvířátkách fetujících helium. Protože kde jsou zvířátka, tam není nikdy daleko humor a kde je humor, tam je polovina úspěchu. Nápad se chytil a už jsme si jen rozdělili role, protože za pět minut se mělo začínat. Tak tohle bude opravdu improvizace jako poleno, běželo mi hlavou, když jsem pohledem prolétla Velkou síň a svoje nervózní kolegy. Hlediště pohaslo a jeviště se rozsvítilo jasným světlem. Se srdcem v krku jsem se vydrápala na podium za svými kolegy jezevci.

Z trémy nás vytáhnul smích publika už po prvních hláškách našich fetujících zvířátek. Dvacet minut uběhlo tak rychle, že nebyl ani čas pořádně číst repliky svých kamarádů a bouřlivý potlesk na závěr byl už sám o sobě velkou odměnou.

A jak to dopadlo? Píšu tento článek a na klíně mě hřeje soška KouzlOscara a také druhé až třetí místo z kategorie sympatie!

Na vyhlašování výsledků jsem dorazila jen sama z naší divadelní společnosti. Bylo mi trochu úzko a hlavně hrozně špatně! Na hlavní cenu jsem ani nemyslela a tajně doufala v cenu publika, když se všichni tak svorně chechtali během našeho vystoupení. Když pak vyhrál Nebelvír, moje naděje si sbalila kufry a odcestovala na dalekou dovolenou. Věčně druzí, to jsme celý my. Pak došlo na vyhlašování hlavní ceny. 4. místo Zmijozel, 3. místo Nebelvír – počkat, co? Nebelvír?! Naděje byla povolána z dovolené. 2. místo Harvarpár... U všech jezevců, je to doma! 1. místo Mrzimor! Kdybych kolem sebe měla někoho ze spoluhráčů, nejspíš bych je umačkala, až by jim z toho naskákaly pruhy! Ale takhle jsem tiskla jen sošku KouzlOscara a řvala jako tenkrát u Titanicu.

Kdo byl kdo:
Gregor Sodorovicz zazářil jako Chytrý metrosexuální lišák
Sophia Glis Glisová se představila v roli Zakomplexovaného hraboše,
Marylin Cuthbert si vystřihla roli Opožděného šneka,
Magrápa Česneková vlastně ani nehrála, ale byla Vykuleným syslem. 



 A jak během představení reagovali na naši hru diváci?



Scorpia DeadAngel > - nadšeně pozoruje to dění a strašně se jí to líbí! -
Dors Venabili > - potichu se chichotá -
Angelica Arless > - padne smíchy pod židli -
Carol de Fila > - směje se -
Lucy Koralka > - leží od smiechu pod stolom -
Isabella Anne Swan > - hihňá se -
Scorpia DeadAngel > - vysmátá jak lečo -
Emily Moonová > - směje se -
Scorpia DeadAngel > - směje se těm hláškám -
Carol de Fila > - chytá záchvaty a málem padá ze židle -
Morgana Pepper > - sliz párty :D:D:D -
Angelica Arless > lol :-D
Lucy Koralka > - nemôže z toho aaaach a zase sa smeje :D -
Isabella Anne Swan > - nemůže
A to ani nepočítám ty, kteří smíchy nemohli mluvit.

Vybrané repliky ze hry:


Gregor Sodorovicz > Chytrý metrosexuální lišák > Ty... Ty jeden hrabošku... Já se zlobím - teče mu řasenka po obličeji - Padej odsud. Ať už tě tu nevidím. - popotahuje a snaží se uklidnit - Božínku.
Marylin Cuthbert > Opožděný šnek> - hodí nenávistně jedním tykadlem po lišákovi a zamyslí se - Hele lidi a neni v tom ta věc, jak potom všichni piští? Jednou jsem slyšel kamaráda, že nějaký Helejum měli na Sliz párty!
Magrápa Česneková > vykulený sysel> Lišáku, kámo... dej si, udělá ti to trvalou na ocase - řehtá se
Sophia Glis Glisová > Zakomplexovaný hraboš> Tak já se jdu zahrabat, no. - jde se zahrabat -

A co příští rok? Obhájíme titul a přepíšeme dějiny? Je to jen na vás!

8 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Skvělý článek i ilustrace!
Adriana :)

Lucy řekl(a)...

Som rada, že ti z toho vlasy rástli a ne vypadávali :D :D

Anonymní řekl(a)...

Carol de Fila:
Suprový článeček ;) !! A úžasný obrázky xD

Anonymní řekl(a)...

Vicky

Krásný článek. :) Jo, s organizací týmu jsme měli problémy i minule. :))

Nebelbrach.Mechacha řekl(a)...

Velká gratulace žlutému týmu, byli jste skvělí!
Ale s obhajobou nepočítejte, já tu sošku jednou chci také. +mrkne+

Anonymní řekl(a)...

No, pokud ještě nějaké příště bude že :) letos s tim byly problémy strašný

Grapi řekl(a)...

Ale holky obdivuju, že to nakonec s tou organizací zvládly. I publikum bylo skvělé. Eliz a Barb by měly dostat cenu za trpělivost a nervy :)

Anonymní řekl(a)...

Moc blahopřeji, Morčátka! :) A nebyl by nějaký záznam v myslánce? Dle ukázky a kostýmů to muselo být parádní!
Iva WD