neděle 29. července 2012

Proč jsem hrdý/á na to, že jsem v Mrzimoru? (4)


Chabrakanes Čertovem

Pokud bych měl ve stručnosti vyjmenovat několik základních věcí, proč jsem hrdý na to, že jsem v Mrzimoru, asi by základ seznamu byl tak dlouhý, že by to za chvíli nikoho nebavilo číst. Tak co nejstručněji se pokusím napsat, proč jsem hrdý na svojí kolej.

O registraci na Hogwarts jsem se dozvěděl od svého bratra Jamese Dennyho Freedoma. Okamžitě jsem zašel vypsat přihlášku, která byla nelehká. Byl jsem po vyplnění napjatý, až do termínu rozeslaní dopisů. Už při vyplňování registrace jsem věděl zhruba, jak to funguje s hodnocením a tak i rozdělením do kolejí. Po vyjmenování čtyř kolejí od bratra se mi hned zalíbil název Mrzimor. 
Po pár dnech čekání na sovu jsem najednou uslyšel v pozdních hodinách šramot na parapetu. Šel jsem se kouknout z okna a tam přešlapovala sova s dopisem uchyceným na noze. Po přečtení tohoto dopisu jsem se dozvěděl, že jsem přijat na hrad. Zabalit věci a hurá na cestu, která doufám nikdy neskončí. 
Po přijetí jsem byl trochu vyplašený a osamocený. Ve Velké síni jsem se bavil hodně právě se žlutýma, byli a jsou senzační. Procházel jsem se na hradě a zkoumal vše, co mě zajímalo, při pohledu na nástěnku, která visela na chodbě, jsem zjistil, že zanedlouho bude Moudrý klobouk rozřazovat do kolejí. Na proskleném stole pod nástěnkou ležel dotazník, kde se ptali na pár věcí a i na kolej, po který bych toužil. Už jak jsem se zmiňoval o zalíbení názvu Mrzimor, tak jsem i onen název napsal do dotazníku. Za tři dni bylo slavnostní rozřazovaní do kolejí, kde jsem si nasadil Moudrý klobouk na hlavu a poslouchal, jak se hodím do koleje, o které mluvil. Já jsem pořád nevěděl, o kterou kolej jde, jen jsem doufal, že to bude ta, do které chci. Po pár vteřinách mluvení moudrý klobouk vykřiknul MRZIMOR. Po vykřiknutí jsem vykouzlil úsměv na tváři a s nejistotou se posadil ke stolu, kde seděli studenti z koleje Mrzimor. Po hezkém večeru jsem si šel lehnout na pokoj. Čas plynul dál, žluťáskové byli hodní, srandovní, ochotní, pečliví, dokonalí a dalších plno vlastností. Moje pocity byly, jako kdybych měl novou rodinu. Dozvěděl jsem se, že budu mít svého patrona, což je pomocný spolužák, abych nebyl nejspíše osamocen anebo kdybych něco nevěděl, tak požádat o radu. Při rozdělování patronů jsem dostal Samanthu, která se o mě stará velmi hezky, pečlivě a ochotně. Je milá, hodná a dokonalá. Časem jsem poznal spoustu kamarádů, například Elizku, která se o mě také starala super, bez ní by to také nebylo ono. Denně jsem chodil do kolejky a Velké síně, kde žluťáskové měli úsměv na rtech a smysl pro srandu. Oblíbil jsem si je natolik, že bych je nevyměnil ani za nejcennější věc na světě. Tímto chci také poděkovat za krásný rok s Vámi a doufám že i další léta budou právě tak super jako tenhle rok.
Jsem hrdý na to, že jsem v Mrzimoru.

Jostein Lauierová 

Jsem hrdá na to, že jsem v Mrzimoru :)
Proč? Protože je to žlutá krásná rodina!
Když jsem přišla na hrad, bylo mi celkem jedno, kam se dostanu. V podstatě jsem si nejméně přála dostat do Nebelvíru a Zmijozelu. Tyto dvě koleje jsou na mě moc slavné.
Ale když jsem se pak zamyslela, zjistila jsem, že pravý pro mě bude Mrzimor. Na Havraspár jsem moc hloupá :)
A tak jsem s napětím čekala, kam mě ten šikovný klobouk šoupne. A hle, šoupl mě ke žlutým. Měla jsem radost :)
Takže jsem hrdá mrzimorská dívka, která si mezi žluťásky našla pár dobrých přátel a hodně kamarádů. Tedy, mám přátele i jinde v kolejích.
Mně se v Mrzimoru ale líbí to, že je to v klidu kolej, a když se jí něco nepovede, tak neztrácí hlavu, ale snaží se víc než předtím.
Neměnila bych. A ne pro to, že Mrzimor je nejlepší ze všech kolejí (není, každá je super), ale proto, že Mrzimor je nejlepší pro mě!


Žádné komentáře: