Autorem třetí kapitoly je Chiara Cheisseová, která získává 15 srpců. Chiara byla také zatím jedinou autorkou ilustrace k románu, za kterou si odnáší 10 srpců. Dalšího spisovatelského kola se nemůže zúčastnit, ale ilustrace posílat může.
S chutí do čtení!
0. kapitola - Prolog
1. kapitola - Scott Paterson
2. kapitola - Překvapení
„Ty ji znáš?“ udiveně na Nicka pohlédl Scott a i Lina vypadala překvapeně.
„Jo,“ kývl Nick. „Grace Melodyovou bych poznal po hlase kdekoli a kdykoli,“ nadšeně vysvětloval.
„Grace Melodyovou?“ probodávala ho pohledem Lina. „To je ta holka, jak o ní každou chvíli mluvíš? Ta tvoje sousedka?“
„Přesně tak. Ta, co na začátku prázdnin zmizela.“
Lina i Scott si vzpomněli, o koho jde. O pět let starší čarodějku, která bydlí ve stejné vesnici, jako Nick. Často jim líčil jejich prázdninová dobrodružství. Je stejné kvítko, jako Nicky. Jenže o prázdninách prý zmizela a nikdo neví kam. Její rodiče jsou zoufalí. Mají o Grace strach, přestože je to velmi nadaná čarodějka.
„Co ale dělá Grace v Bradavicích?“ zauvažovala Lina. „Vždyť OVCE složila před třemi lety.“
„Jo, tak to by mě taky zajímalo,“ zamručel Nick nepřítomně.
Jejich rozhovor narušilo chvění, které otřáslo opět hradem a slabý výkřik dívky za dveřmi.
„Musíme se k ní dostat,“ rozhodl Scott a zkusil na dveře použít několik kouzel. Ani jedno však nebylo účinné.
„Vypadá to, že ty dveře jsou chráněné proti kouzlům,“ rozumovala Lina po neúspěšném Bombardu Maxima.
„Nevadí,“ prohlásil Scott a schoval hůlku. „Nepomáhají kouzla, pomůžeme si silou. Nicky, zkusíme je vyrazit,“ mrkl na kamaráda.
Následujících několik minut strávili různými způsoby, kdy se pokoušeli dveře otevřít, ale všechny pokusy byly marné. Kamarádi začínali svůj boj vzdávat, to jim však znemožňovaly občasné výkřiky dívky uvnitř, a tak se dál a dál pouštěli do marných pokusů. Byli skleslí, unavení, ale nevzdávali se. Za zamčenými, nedobytnými dveřmi občas zaslechli i jiný zvuk. Nelidské mručení, skřípavé zvuky, dunivé kroky. Občas pocítili, jak se země otřásá.
„Zkusíme tohle,“ ozval se znaveně Nick a v ruce držel kovovou tyč, kterou našel za ohybem chodby v hromadě kamení.
„To vypadá slibně, Nicky,“ rozzářil se Scott a hned mu spěchal na pomoc.
Lina přešla také k nim a společnými silami se snažili vypáčit zámek, když v tom se dveře samy otevřely a trojice málem vpadla do náruče ženě, která ze dveří vycházela. Bylo vidět, že v místnosti se line stejná světelná záře, která se vyskytovala občas v hradě, aniž by byl znám zdroj tohoto světla.
„Co tu pohledáváte?“ zeptala se ostrým hlasem a měřila si tři výtečníky zlostným pohledem. V očích měla podivné jiskření.
„P-profesorko?“ vysoukala ze sebe roztřesená Lina.
I její kamarádi na ženu civěli. Byla to profesorka Lockhartová. Scott se na ni díval nedůvěřivě. Něco se mu na ní nezdálo, i když si nemohl uvědomit, co to je.
„Ztratili jste snad řeč?“ vyjela na ně profesorka a hleděla na ně opovržlivě. „Dovnitř,“ zavelela hlasem, který nepřipouštěl námitky, a než se stačili vzpamatovat, vtáhla je do místnosti. Dveře zprudka zabouchla.
Místnost byla osvětlená velmi spoře, pouze tím podivným světlem. Ani zde nebyl vidět jeho zdroj.
Náhle se ozvalo dvojí zděšené vyjeknutí. Jedno pocházelo z úst Nicka, který spatřil u zadní stěny Grace. Druhé, vyděšenější, se vydralo z úst Liny poté, co se znovu otočila na neoblíbenou profesorku.
„Jo,“ kývl Nick. „Grace Melodyovou bych poznal po hlase kdekoli a kdykoli,“ nadšeně vysvětloval.
„Grace Melodyovou?“ probodávala ho pohledem Lina. „To je ta holka, jak o ní každou chvíli mluvíš? Ta tvoje sousedka?“
„Přesně tak. Ta, co na začátku prázdnin zmizela.“
Lina i Scott si vzpomněli, o koho jde. O pět let starší čarodějku, která bydlí ve stejné vesnici, jako Nick. Často jim líčil jejich prázdninová dobrodružství. Je stejné kvítko, jako Nicky. Jenže o prázdninách prý zmizela a nikdo neví kam. Její rodiče jsou zoufalí. Mají o Grace strach, přestože je to velmi nadaná čarodějka.
„Co ale dělá Grace v Bradavicích?“ zauvažovala Lina. „Vždyť OVCE složila před třemi lety.“
„Jo, tak to by mě taky zajímalo,“ zamručel Nick nepřítomně.
Jejich rozhovor narušilo chvění, které otřáslo opět hradem a slabý výkřik dívky za dveřmi.
„Musíme se k ní dostat,“ rozhodl Scott a zkusil na dveře použít několik kouzel. Ani jedno však nebylo účinné.
„Vypadá to, že ty dveře jsou chráněné proti kouzlům,“ rozumovala Lina po neúspěšném Bombardu Maxima.
„Nevadí,“ prohlásil Scott a schoval hůlku. „Nepomáhají kouzla, pomůžeme si silou. Nicky, zkusíme je vyrazit,“ mrkl na kamaráda.
Následujících několik minut strávili různými způsoby, kdy se pokoušeli dveře otevřít, ale všechny pokusy byly marné. Kamarádi začínali svůj boj vzdávat, to jim však znemožňovaly občasné výkřiky dívky uvnitř, a tak se dál a dál pouštěli do marných pokusů. Byli skleslí, unavení, ale nevzdávali se. Za zamčenými, nedobytnými dveřmi občas zaslechli i jiný zvuk. Nelidské mručení, skřípavé zvuky, dunivé kroky. Občas pocítili, jak se země otřásá.
„Zkusíme tohle,“ ozval se znaveně Nick a v ruce držel kovovou tyč, kterou našel za ohybem chodby v hromadě kamení.
„To vypadá slibně, Nicky,“ rozzářil se Scott a hned mu spěchal na pomoc.
Lina přešla také k nim a společnými silami se snažili vypáčit zámek, když v tom se dveře samy otevřely a trojice málem vpadla do náruče ženě, která ze dveří vycházela. Bylo vidět, že v místnosti se line stejná světelná záře, která se vyskytovala občas v hradě, aniž by byl znám zdroj tohoto světla.
„Co tu pohledáváte?“ zeptala se ostrým hlasem a měřila si tři výtečníky zlostným pohledem. V očích měla podivné jiskření.
„P-profesorko?“ vysoukala ze sebe roztřesená Lina.
I její kamarádi na ženu civěli. Byla to profesorka Lockhartová. Scott se na ni díval nedůvěřivě. Něco se mu na ní nezdálo, i když si nemohl uvědomit, co to je.
„Ztratili jste snad řeč?“ vyjela na ně profesorka a hleděla na ně opovržlivě. „Dovnitř,“ zavelela hlasem, který nepřipouštěl námitky, a než se stačili vzpamatovat, vtáhla je do místnosti. Dveře zprudka zabouchla.
Místnost byla osvětlená velmi spoře, pouze tím podivným světlem. Ani zde nebyl vidět jeho zdroj.
Náhle se ozvalo dvojí zděšené vyjeknutí. Jedno pocházelo z úst Nicka, který spatřil u zadní stěny Grace. Druhé, vyděšenější, se vydralo z úst Liny poté, co se znovu otočila na neoblíbenou profesorku.
Souhrn:
Postavy:
Scott Paterson – student čtvrtého ročníku, kolej neznámá. Objevil v Bradavicích již pět tajných chodeb a chystá se odhalit šestou. Nyní se snaží spolu s přáteli najít toho, koho slyšeli křičet. Snaží se o to opravdu urputně.
Lina Lapierová – studentka třetího ročníku, chodí do jiné koleje než chlapci, je znepokojená děním na hradě. Snažila se rozluštit tajemné písmo, které bylo vyryto na rámu dveří, které našli
Nick – student čtvrtého ročníku, kolej neznámá, výrazněji se neprojevuje. Poznal hlas dívky, který zaslechli, když se rozhodli slézt do propasti.
Grace Melodyová – nezvěstná dívka, sousedka Nicka. Je o pět let starší, než on. V Bradavicích již tři roky nestuduje.
Lockhartová – profesorka, nejeví se jako oblíbená.
Profesor Lektvarů – dal za úkol Nickovi napsat na příští hodinu esej na pět svitků pergamenu
V ději se nám objevuje nezvěstná dívka Grace, kterou zná Nick. Proč se objevila v Bradavicích, jak dlouho je zavřená za tajemnými dveřmi? Co s tím vším má společného profesorka Lockhartová, která vyšla ze zamčených dveří a studenty nahnala dovnitř? Je vše takové, jaké se na první pohled zdá? Kapitolka nabízí víc otázek, než odpovědí – kdo se je pokusí pomalu rozplétat?
TŘETÍ KAPITOLA ČEKÁ NA VÁS – NAPIŠTE JI
Pravidla jsou stejná jako u předcházejících kol. Soutěžní příspěvky můžete zaslat nejpozději do čtvrtka 1. září 2011 (23:59) do externího sovince snape.house@gmail.com
ILUSTRACE
Nakreslete libovolnou technikou obrázek k románu na pokračování 2011. Můžete si vybrat cokoli z prologu a dalších kapitol. Nabízejí se portréty našich hrdinů, pohled do tajemné propasti, rám dveří se starodávnými nápisy, místo, kde se Lina, Scott a Nick ocitli. Můžete se také kresbou zaměřit jen na atmosféru rozjíždějícího se příběhu a vyjádřit ji obrazem. Posílat ilustrace můžete též do 1. září 2011.
Na Vaše dílka se těší Samantha Am Chainless
Žádné komentáře:
Okomentovat