No tak jo. Autobus do Prahy jsem stihla tak akorát, jako vždycky, skvěle načasovaná. Klepat jsem se ale nepřestala. Sinuška se rozhodla nastoupit o stanici později. Pak jsem tu její kudrnatou hlavu konečně zahlédla, ještě aby ne, když měla instrukce ode mě včetně ceny jízdenky, že jo. :-)
Na místě srazu jsme byly samozřejmě první. Dvojčata (Paul a Henrik) však na sebe nenechala dlouho čekat, přišla načas. Paul se samozřejmě hodnou chvíli kochal na našich rozpacích z toho, který je vlastně který, ale pak už to nevydržel a hrnul se podat ruku své milované primusce…. :-D
Natali si dala na čas, za což o něco později, když už jsem se odvážila na ni vyjet, dostala vyčiněno. Po příchodu Natali už jsme byli kompletní. Škoda, že si Grapi den předtím rozbila kokos! :-( :-) Alespoň ta mohla ještě přijet. K Paulově dokonalosti nutno dodat, že nezapomněl na Fouska!
Těžko říct, jestli nebylo vlastně nakonec dobře, že nás bylo takhle málo. S největší pravděpodobností by nás asi kolej svrhla! Blaženě jsme sledovali Paula, jak se motá Prahou. Paul se rozhodně nenechal vyvést z míry. Zatímco bloudil, nadšeně nám vyprávěl o sobě a o tom, kolik sní knedlíků (31 a půl)! Je to zkrátka borec! Natali a Siny ho dlouho poslouchat nevydržely. Já to celkem zvládala, ano, klidně to přiznám, taky trpím syndromem „jsemdokonalá“, a tak jsme si s Pavlikem vzájemně klepali na rameno a říkali si, jak nejsme dokonalí! Prostě slast! :-D
Nakonec jsme zakotvili v nějaké kavárně, pak si ale někdo vymyslel, že má hlad, a že chce KFC – nevzpomínám si, kdo to byl, asi nějaké větší zvíře s autoritou, protože nikdo neodporoval… :-))
Když se všichni úžasně zdlábli, začala jsem zase prudit s fotoaparátem, tak strašně jsem slušná, na rozdíl od někoho, kdo mě fotil při jídle!
Když nám vytrávilo, následoval další přesun. Našla se čajovna, kterou jsme hledali už od začátku. Nenašel ji samozřejmě ani organizátor, ani spoluorganizátorka, nýbrž Siny. :-) Zdraví si ničili všichni, jenom primuska šla příkladem (nemusíme říkat proč)! :-) Dokonce ochutnal i Fousek, ale my jsme ho to neučili. Prý se to naučil už za vedení Lucy, já bych mu to nikdy nedovolila!
Čas utíkal nesmírně rychle a pak přišla chvíle, kdy jsme se museli rozloučit. :-( Doufám, že to nebyl poslední žlutý sraz, a že příště se nás sejde ještě víc, bylo s vámi všemi skvěle! :-)
Fotky budou vydány již brzy, čekejte na další článek! Ještě dnes večer!
Vicky Charmant
3 komentáře:
Tak snad už jen dodat, že knedlíky, co jsem snědl, byly houskové.
A že jsem prokázal skvělý organizační um. A co se týče té "dokonalosti", to jsem netvrdil já, ale Vicky. Já se označoval za silný nadprůměr či skorodokonalého. O:)
A radši ani neřekneme, proč žije primuska v některých ohledech zdravě a neničí si zdraví. ;)
Ale bylo to fakt super, příště snad přijede víc lidí! (i když už nebedeme moct tolik pomlouvat)
To je paráda! Až bude další sraz, nerozbiju si kokos a přijedu :D
já bych přijela, ale když děláte srazy zrovna v době, kdy se stěhuju, tak je to s váma pak těžky!
ale až budu přstěhovaná, tak budu mít všude blízko, takže koukejte udělat další sraz:D
Okomentovat