Dany Kiribatin už má zase jinou barvu!

Pro ty, kdo to nestačí sledovat: dany Kiribatin, v sobotu nečekaně zhnědlý, je již zase tmavě fialový. Zajímá vás, jak to nese? Čtete dál! Čtenářům Žlutého Trimela přinášíme mini rozhovor s neustále jinak barevným danym Kiribatinem.

Felicitas: Začněme pěkně od začátku, proč jste se rozhodl pro změnu hábitu na fialovou? Byl to vždycky Váš cíl, udělat OVCE a zfialovět?

dany: Ano, cítil jsem to jako správnou posloupnost - vystudovat, udělat zkoušky a stát se zaměstnancem, který bude předávat své zkušenosti dál.

F: Jaké to bylo, vejít poprvé do sborovny, vypsat první soutěž?

d: Bylo to, no - víte je strašně těžké přijít z koleje, kde stále cítíte podporu a kolektivní sílu, do prostředí, kde jste jen sám za sebe. Najednou jste v novém prostředí, máte plnit úkoly, ale vlastně vůbec nevíte jak, nemáte se moc na koho obrátit. Ale nesmí to vyznít jako cesta do pekla - je to jen stres z nového.

F: Jaké jste měl pocity, když jste přišel na hrad a vaše barva nebyla fialová, ale hnědá? Čekal jste to?

d: Vůbec ne a ani teď vlastně moc nevím, co se stalo...

F: Teď je vaše barva zase tmavě fialová. Plánujete ještě nějakou změnu? Třeba na světle fialovou?

d: Ano, to bych rád:-)

F: Když se vrátím k vaší první soutěži (Poznej místo I.), jak ji teď, krátce po skončení hodnotíte? Přišlo vám hodně příspěvků? Hodně správných odpovědí? A co obrázky?

d: Přišlo necelých 90 odpovědí - ne všechny byly správné, ale drtivá většina ano. Ona to nebyla také těžká otázka, myslím:-) Překvapilo mě, že spousta studentů opravdu věnuje soutěžím čas a posílá i krásné obrázky - sám bych s tím měl velké obtíže - klobouk dolů.

F: Chcete něco vzkázat našim čtenářům?

d: Nechť ano je ano a ne je ne (není to tak úplně moje myšlenka, ale je strašně hluboká a těžká ke splnění)

Děkuji danymu za rozhovor a s čtenáři Trimela se loučím s konstatováním, že stále neznám páně ředitelovu odpověď...

Pro Žlutý Trimeles Felicitas Frobisherová