V pondělí 22. října 2012 se pan Galton de Nitris (dále pan G.) objevil ve Velké síni a nabídl přítomným studentům účast na nečekaně výpravě za zásobami mandragory. Nejprve jsme mu ovšem museli všichni říci, co o mandragoře víme a popsat alespoň jedno kouzlo, kterým bychom se bránili proti menším tvorům v lese. I mně se nakonec podařilo dostat na seznam, přestože jsem byla jen náhradník, neboť přihlášení Skaduwee a pasekus se neobjevili.
Naše skupinka se tedy vydala ke vstupu do lesa, kde nás
dohonila i Skad s pasekem. Nakonec jsme tedy šli: pan G. jako náš průvodce a
dozor, Lily Peterson za červené, Lorein Marvel za modré, Ainur Agarwaen Istari,
Madeline le Ros, pasekus totalus a Skaduwee Narawari Milegan za zelené, Aria
Mondgomeny a já za nás žluté.
Hned z počátku jsme dorazili na rozcestí a vydali se směrem
do skal. Po chvíli nám cestu zkřížil asi metrový duhovec.
Nevšímali jsme si ho a opatrně jej obešli. Když jsme
vystoupali až na malou mýtinu na skále, k našemu velkému zklamání jsme (kromě
jednoho blátoplaza, který se usídlil Lorein za hlavou) nic nenašli.
Bez
mandragor jsme tedy pokračovali zkratkou ke druhé lokaci, kterou měl pan G.
vyhlídnutou.
Krajina se ze skalnaté brzy změnila na mokřad, ve které nás
přepadl ještěří muž. Když jsme jej ubezpečili, že jen hledáme mandragory,
slíbil, že nás k nim zavede. Pochopitelně to byla past, ale to jsme zjistili až
v okamžiku, kdy jsme došli do pochybného zákoutí, kde se ještěr vypařil do
vody, a nás napadla ohromná skupina pavouků. Byl to tvrdý a dlouhý boj, ale
přestáli jsme jej všichni bez úrazů. Jen Ainura později něco ve vodě kouslo do
ruky. Původce kousnutí jsme nehledali a po rychlém průzkumu mýtiny jsme se
pomocí přenášedla přemístili zpět k hradu.
Výprava za mandragorami byla tedy bohužel neúspěšná, přesto
poučná a rozhodně dobrodružná.
Pro Žlutý Trimeles
Annie Sami Criss
Žádné komentáře:
Okomentovat