Výprava za jiskrou - 2. 10. 2012

Vea Sophie Williams

Jak už jste určitě všichni postřehli, naše krby dočasně zhasly. A jak už to tak chodí, všichni se mohli přetrhnout, aby krb zapálili. Po mnoha neúspěšných pokusech jsme zjistili, že je k zapálení krbu potřeba jeden magický artefakt, kterým není nic jiného než jiskra získaná od Ohnivce.

Proto se několik z nás statečně vypravilo do lesa jiskru najít. Doprovázela nás naše hlavní lesnice, kterou všichni známe, madam Monny. Spolu s ní se výpravy účastnil i náš kolejní ředitel Matthew Whitecrow, mezi studenty bychom mohli započítat mě (Veu), Andyho, Tea a naše již zkušené nováčky Anet, Annie a Pat. Výpravu se nemohl nechat ujít ani Soptík, náš kolejní dráček.

Hned na začátku výpravy nám madam Monny nakázala, že po Soptíkovi budeme muset hovínka sami uklízet. Souhlasila jsem a Soptík na tom ještě vydělal.

Monny von Schatz > - vyndá keksík a skloní se k Soptíkovi - dej si, bobánku.
Soptík > - přiběhne k madam Monny a vezme si keksík. Rychle ho rozkouše, a pak vděčně vyfoukne z malých nozder trochu kouře –

Po malé výměně slov jsme se vydali za madam Monny do Zakázaného lesa.

Krajina kolem skupiny se rázem mění. Bujaré křoviny a životem hýřící stromy nahradí torza černých, dávno mrtvých stromů. Kolem skupiny prosviští pár netopýrů a vzduch se citelně ochladí.
Ačkoli je bezvětří, stromy se znatelně hýbou a vrzání dřeva zní jako nářek.

Všichni se najednou ze strachu chytli ostatních. Dokonce i pan Matt znervózněl.

Matthew Whitecrow > - nervózně sáhne k opasku, odepne lahvičku a trochu si přihne -

Po černé trávě přeběhne krysa velká jako Soptík. Podívá se na skupinu a bez zájmu pokračuje dál.

Dokonce i já jsem se té krysy lekla. On Soptík, i když je to jen zakrslý dráček, zas tak malý není. To jsme ještě netušili, co všechno ten den zažijeme.

Zvedne se mírný vánek a donese ke skupině pach spáleného dřeva. Kolem skupiny, ovšem na druhé straně než prve, proběhne krysa, ještě o krapet větší, než ta první.  Nedaleko skupiny se ozve křik.

V této chvíli jsme se začali bát ještě více než předtím a na pokyn madam Monny jsme se zastavili.

K uším studentů … a Matta … se ozve další křik.

Náhle se madam Monny vydala k místu, odkud výkřiky zazněly a my ji pomalu následovali. Ale to, co jsme tam viděli, nemůžu ani hrůzou popsat.

Oči studentů … a Matta … si prohlíží zrůdný výjev. Uprostřed ohořelé, místy očouzené mýtiny hoří obrovský oheň. Vedle ohně je velký plochý kámen, na kterém leží uvázaná mladá dívka z kmene Dětí lesa. Vedle kamene stojí postava v černém plášti.

Nevěděli jsme, co máme dělat, ale madam Monny si jako vždy věděla rady.

Monny von Schatz> och … - otočí se na skupinu – tak … lehněte si. Matte? Ty půjdeš tamtudy, já tudy
 - ukazuje směry okolo mýtiny – až ti řeknu, zabavíš ho.
Monny von Schatz> - plíží se určeným směrem -
Matthew Whitecrow > - jde tudy -
Matthew Whitecrow > - po chvíli se zarazí a vrací se -
Matthew Whitecrow > - jde tamtudy –

Po chvíli, když madam Monny spolu s panem Mattem dorazili na určená místa, čekal pana Matta ten nejtěžší úkol. Musel odlákat toho muže v černém plášti.

Matthew Whitecrow > - za hlasitého halekání písně „ Hajný je lesa pán… “ si klestí cestu ke středu mýtiny. Vtom zahraje údiv a polomudlovsky pronese – Aha, tak tady asi není ta … Chata v jezerní kotlině … což? – pohoupne se v bocích jako Jack Sparrow a věnuje postavě tázavý pohled –
Muž v černém > - trhne sebou a otočí se čelem k Mattovi - co to?
Matthew Whitecrow >  - dál hledí na postavu v černém jak vesnický balík - Vy jste zdejší?
Matthew Whitecrow >  V průvodci se píše, že by tady měla být ta chata… - naznačí, že se klidně může podívat do průvodce, kdyby náhodou ten v černém jevil zájem o kulturu-
Matthew Whitecrow >  - podrbe se na hlavě - Je taky možný, že jsem šel moc rychle a dorazil ještě předtím, než ji postavili, žejo … - znovu se podrbe, tentokráte za uchem -
Muž v černém > Tady nic takového není – oboří se na něj - To jsi trochu zabloudil. To musíš zpátky a u prvního živýho stromu doprava.
Matthew Whitecrow > Živýho stromu? Takže ty věci kolem jsou vážně živý? – vykulí hraně oči-
Fííha … a nechceš mi ukázat, kterej je živej? Já to nepoznám.
Muž v černém > - rozčiluje se - ty taky sakra vidíš nějaký živý rostliny? Nebo snad stromy? První živej snad bude mít listy a klasicky hnědou barvu kmene, ne? – naznačuje, aby mu Matt podal průvodce-

Všichni jsme byli už mrtví smíchy a čekali jsme, co pan Matt udělá s tím průvodcem. Mezitím madam Monny stihne osvobodit dívku.

Matthew Whitecrow >  - zašmátrá v batohu a dělá, že něco hledá -
Muž v černém > - netrpělivě čeká a začíná mít podezření -
Matthew Whitecrow >  - pak se nahrbí a dál hraje - No kruci … tady to bylo - druhou rukou nenápadně mávne a přemění svačinu v batohu v univerzálního průvodce-
Matthew Whitecrow > - podává průvodce napsaného naprosto trollsky postavě -
Muž v černém > - vezme si průvodce, nalistuje danou stranu a ukazuje - Teď jsi tady … uprostřed temnýho hvozdu. Musíš zpátky, pak doprava, doleva, doleva, zpátky, doprava a pak se přemístíš sem.
Matthew Whitecrow > - pozorně naslouchá a přikyvuje, dokud neuvidí, že je Monny i s tou dívkou v bezpečí -
Matthew Whitecrow > Tak ti moc děkuji, mimochodem asi bys měl zapracovat na tom, jak působíš na slečny, páááč – protáhne - se mi zdá, že ta, co tu byla s tebou, byla asi dost znuděná. Před chvílí se totiž zvedla a odešla tamtím směrem – ukáže opačným směrem, než kde je ukrytá skupinka-

Pan Matt ještě chvíli domlouval muži, že když chce použít pouta, tak aspoň pořádný. Nakonec se muž rozeběhl na stranu, kterou mu pan Matt ukázal a pan Matt se mohl vrátit zpátky k nám, kde ho čekalo ošetření dívky. Naštěstí měla jen otřes mozku, který pan Matt vyléčil jedním lektvarem. Ze strachu, že se muž vrátí, nás madam Monny vyvedla z lesa a dívka nám za svou záchranu darovala jiskru potřebnou k zapálení našeho ohně v kolejní místnosti. Po chvíli madam Monny odvedla dívku do vesnice, kde bydlí - a nás pan Matt přemístil až k hradu.

Nikdo se naštěstí na výpravě neztratil a všichni na ni budeme vzpomínat ještě velmi dlouhou dobu.