Co se skrývá v mrzimorských pokojích V.

Po delší době se znovu vracím do pokojů svých spolužáků z koleje. Na návštěvu jsem se tentokráte pozvala k Oříšce, Felisce a Nichovi. I oni mě seznámili se svými mazlíčky, a tak já s nimi pro změnu zase seznámím vás.



Oresta Vianueva
Osmák degu je taková miniaturní verze veverky s činčilou v jednom:) Domov nám obývají dva malí osmáci, které již máme rok a půl. Přišli k mé osobě jednou v létě, jelikož jsem si pořád stěžovala, že je přítel věčně v práci nebo lítá někde jinde a já tu jsem přes den pořád sama. Neměla jsem si s kým povídat, ani se ke komu přitulit. A tak jsem dostala tato dvě malá zvířátka.

Byli velcí asi tak jako dlaň. Mohli se tam v pohodě schovat. Nejsou ani nijak zvlášť nároční na chov, jen se musí dodržovat nějaká pravidla, jinak nepřežijí moc dlouho. Hlavní zásada je, jim nedávat nic, co obsahuje cukr. Ten v žádném případě nesmí, jelikož ho jejich tělo neumí odvádět. Jsou tudíž velmi náchylní na cukrovku. Ale již se prodává speciální light zrní pro tento druh zvířat. Taktéž nesmí moc ovoce. Zeleniny mohou dosti, ale třeba jablko mohou jen kousíček jednou za čas. Nejvíc ze všeho ale zbožňují oříšky. Nestydí se ani dostat se do zavřené plechovky s arašídy, jen aby dostali svou pochoutku J tu mohou maximálně jednou, za týden, dva.

Všichni osmáci vypadají stejně. Ale povahy mají různé. Musíme jim doma dopřávat hodně pozornosti, jelikož jsme je museli rozdělit, protože dospěli a začali se rvát, protože jeden byl víc ambiciozní. Osmáci nesmějí být sami, bez pozornosti, jinak jsou náchylní k depresi a mohou si ožrat ocásek. Jeho konec je pěkně střapatý. Toho se nesmíme za žádnou cenu dotknout nebo jim upadne L

Ti naši nejraději běhají po bytě nebo venku ve výběhu. Ale občas je znát, že i byt 2+1 jim je malý J. Taktéž se nechávají hodně drbat. Nejraději mají na bříšku a na tlamičce. Ti naši jsou taktéž dosti žraví. Bohužel nesmí tolik. Ale co nesní, tak si zahrabou. Po bytě mají nejméně 10 různých schovek. Jo. A jmenují se Chip a Dale. Jména dostali po postavičkách z Rychlé roty. Jeden je taky dost zbrklý a druhý je takový ostýchavý. Ale jména jsme omylem prohodili, takže ten divočejší se jmenuje Chip a ten méně divoký je Dale J

1) Tohle je póza, když čeká, zda se bude fotit nebo ne (Dale)

2) Kouká a čmuchá, co mám v ruce (Dale)

3) Takhle panáčkuje, většinou se ještě víc natáhne, když o něco žebrá J

4) Hledá způsob jak se dostat do koše (konečně ostrá fotka a Dale)

5) A tohle je Chip. Zrovna odpočívá

6) Dale si našel nový způsob, jak si ohřát kožich

7) Chodí se ohřát k topení pod hromadu polštářů :D

8) Pracně jsme jim museli udělat novou klec do bytu, tak ji ještě když byli spolu prozkoumávali

9) Chip si zahrabává ořech

Felicitas Frobisherová

Posílám fotku svýho nejúžasnějšího psa Dana, kterýho jsme si přinesli skoro před 17 lety domů jako pětinedělní štěně, které se vešlo do dlaně. Vyrostl z něj krásný pes s neuvěřitelně silnou osobností. Byl neskutečně nesnášenlivý, paličatý a prostě svůj - teriér, no (konkrétně velšteriér). O téhle rase kdysi jeden pán prohlásil, že se klidně porvou s jedoucí lokomotivou, a že když zrovna nevyvádějí žádnou lumpárnu, tak o některé přemýšlí. Můžu to rozhodně potvrdit:) Užili jsme si s ním spoustu legrace a příhod, o kterých by si leckdo myslel, že se prostě nemohly stát. Bohužel na Dandýska už přes čtyři roky jenom vzpomínáme.

Nicholas McElen

Můj jediný, největší, rozměrem nejmenší, pofidérní a líný mazlíček je pes. Ono to mělo být původně černé a měla to být rasa pudla trpasličího, jenže ono to nějak vyrostlo a zesvětlelo... Jmenuje se Syndy a má ráda jak maso - salámy, tak i ovoce a zeleninu - papriku, mrkev, česnek... ;) Ale já chtěl labradora, který ovšem vyžadoval hodně pohybu. Takže naše Syndy pravidelně budí rodiče a přes den hlavně si hraje, spí, odpočívá a nosí papuče (většinou k osobě bez papuče, obráceně to zpravidla nefunguje).
Do budoucna bych velice rád kočku, která nelíná a prostě něco na hraní :D A ano, pudlové taky nelínají, na druhou stranu se musí stříhat, jinak by byli moc zarostlí :)