Body - kam až jsme pro ně ochotni zajít?

Body.

Neslyšeli jste to slovo už někdy? Já v poslední době často. Řekl bych až velmi nadmíru často.

Tento rok je nepochybně ve znamení bodů, Mrzimor by chtěl získat pohár po dlouhých letech, Zmijozel chce prokázat po loňském nezdaru, že na to pořád má, Nebelvír by rád obhájil a Havraspár se dal také úspěšně do boje. A ve všech kolejích se našla spousta pilných studentů, kteří jsou ochotni pro body obětovat spousty času i energie. Body teď řeší téměř všichni a přístup lidí z hradu je momentálně spíše negativní, aféra ohledně bodů stíhá aféru. Někdo si v současném trendu vyžívá, někdo si zoufá. Kam až se dokážeme pro body hrnout, proč se tolik dokážeme nadchnout?

S body souvisí jak ty šťastné vzpomínky (viz loňská radost žlutých a červených), tak i ty, na které bychom nejraději zapomenuli (například podvod Wenai).

Situace na hradě se vyostřila stávkou soutěží a soudě podle školní nástěnky, stávku soutěží studentstvo shledalo spíše jako špatnou a někteří jen těžko hledali pochopení pro šotky, kteří soutěže uzavřeli zcela, místo aby je pouze omezili. A já jen těžko usuzuji, zda všichni z těch, co brblali, brblali proto, že je soutěže tolik baví a nechtějí o ně přijít, nebo proto, že chtějí mít co nejvíce bodů.

Často mám pocit, že rivalita mezi kolejemi nabývá opravdu ohromných hodnot a že mezinárodní akce Poháru tří kouzelníků, od které jsem očekával stmelení hradu, podle mě zabrala jen minimálně a brblání studentů na současnou situaci je stejně slyšet ze všech koutů hradu.

Stav bodování nám letos ukazuje, jak je tento rok bodově divoký. Uvažuji, kam až jsme ochotni za body jít a co všechno pro ně dokážeme obětovat. V prví řadě tunu času, která nám pak může chybět někde jinde. Po shlédnutí počtu bodů slečen z první desítky jsem si říkal. „A co život u mudlů, stíháte?“

To, kolik si kdo vezme předmětů a kolik udělá soutěží, je vždy volba jedince. Samozřejmě, kolej tyto lidi podporuje, co se dá. Ale není to poslední dobou skoro jediné, co nás zajímá? Měli bychom se tu přece bavit, vůbec nikdo nás přece nenutí tu být. Proto strašně nerad slyším, když někdo v neděli oznámí: MUSÍM udělat úkoly. Že je dělat musí, to je přece jedincova volba, proto si myslím, že jestli by si radši povídal ve VS, měl by si úkol omluvit. Uvědomme si, že bychom se na ty, kteří moc bodů nemají, neměli dívat skrze prsty. Bod přece není to jediné, oč tu běží. Dle mého názoru to není ani to nejhlavnější.

A když řeknu, že v koleji mi jde hlavně o ten kolektiv a dobrou náladu, kolik lidí si bude brumlat pod vousy, že je to díky tomu, že na ten pohár nemáme? Samozřejmě, že kdyby se našlo dostatek pilných žlutých, jistě bychom byli úspěšnější. U mudlů přeci taky neděláte dobrovolně věci, které vám jsou nepříjemné, nebo ano?

Samozřejmě, kolej určitě všechny body ocení, dostane se vám pochval, ale já se na druhou stranu občas dívám skrze prsty na ty, kteří obětují bodům opravdu nadmíru času. Je to sobecké, ale já jsem pak naštvaný, jak nás ostatní svými tisíci demotivují.

Ale než bych je mohl všechny odsoudit a strčit do jednoho pytle s nadpisem Bodohrotiči, chtěl jsem se jich na to zeptat.

Zeptal jsem se těch, kteří se o vysoké stavy bodů zapříčinili nejvíce, co jim body přináší. Zda dobrý pocit, který souvisí s uznáním od koleje, překonání sebe samotného, výhra Snaživce, zviditelnění se nebo je to prostě baví a stres si nepřipouští?

První mi odpověděla Barbara Arianne Lecter, zelená primuska, která jako jediná dosáhla hranici přes 11 000 bodů, Léto 2010 pro ni muselo být opravdu hektické. Co jí vyhecovalo?

1) Jsou Hogwarts první stránku, kterou na internetu navštívíš, když zapínáš internet a nemáš co na práci?

Nejsou, jako první kontroluji stránky mudlovské školy a e-mail, zda se něco neděje tam. Teprve pak si KVAčím ulovit myšku na facebook (ehm) a pak KVAčím na hog zkontrolovat sovinec a kolejní místnost se zasedačkou, jestli se něco neděje.

Ale je fakt, že když nemám do čeho rýpnout (a nejsem v dosahu internetu), tak si říkám: "co se asi děje na hogu...."

2) Kolik času denně na Hogwarts trávíš?

Těžko říct, online jsem prakticky skoro pořád, ale je to spíše podokno vedle jiných věcí, do kterého občas nakouknu. Takže i když to může vypadat, že se odtud nehnu, tak tu nejsem třeba celé hodiny :D

3) Kolik času z toho obětuješ děláním soutěží a úkolů?

Soutěží teď moc ne, ale jinak se snažím dělat všechno a dobře, což nějaký ten čas zabere. Nad úkoly moc času netrávím, a když, tak jsou to zejména poslední dny termínu, kdy už to začíná všechno hořet :D

4) Jaký je tvůj hlavní důvod, proč tohle děláš? Kvůli zábavě, uznání, dělání radosti koleji, dokazuješ si něco sama sobě nebo něco jiného?

Já ti ani nevím, nějak jsem si chtěla zkusit, jaké to je, když má člověk spousty bodů a zajímalo mě, jestli to taky dokážu. Takže spíš taková pohnutka mysli. Když mi bylo řečeno, že to nezvládnu, tak pak spíš už hec :]

Jinak to dělám, abych vyplnila čas, který mi zbývá kolem mudlškoly, autoškoly a dalších věcí, které mám v reálném životě.

Je to spíš takový oddech po tom všem, co se po mě chce v reálu.

5) Baví tě to vždy?

Hloupá otázka, kdyby mě to nebavilo, tak to přece nedělám :]

Další mi na oku padla žlutá Ellka Willowa, která se momentálně ze žlutých drží jako jediná v TOP 10 a jako jediná dokázala získat toho Snaživce. Jak si s odpověďmi poradila ona si můžete přečíst tady:

Je pravda, že prvé čo spravím, keď prídem zo školy domov, je pustenie počítača. Hneď sa mi zobrazia predtým nezavreté stránky - a áno, Hog patrí takmer vždy k nim. Avšak ako prvé aj tak vždy pozriem FB a gmail. Takže predsa len, aj reálny svet mi stále niečo hovorí ;-)

Keď už sedím tu, v hradbách hradu, trávim tu dosť času - ale väčšinou iba pasívne. Aktívne tu strávim asi 3 hodinky denne. Tým aktívne myslím to, že robím úkoly, súťaže, semináre, snažím sa lietať a samozrejme - debatujem vo VS.

S úkolami to nie je také zlé - predmety ma naozaj bavia a teda mi aj idú a za ten jeden termín (dva týždne) strávim nad nimi asi také dve-tri hodinky. Samozrejme záleží aj od náročnosti, ale to sú detaily.

So súťažami je to už horšie - to denne (kým nebola stávka) som strávila písaním, resp. kreslením aj hodinku, dve, niekedy dokonca tri hodinky denne! (A to sa mi zdá naozaj dosť.) Ale samozrejme nedalo mi to nespraviť ich. Nieže by som sa snažila niečo si dokazovať, alebo sa snažila byť hrotičom (ale áno, moje meno v top 10 je tak pozitívne žlté! =D)... ale ide o to, že ak končilo v nejaký deň veľa súťaží za veľký počet bodov, tak ak ma aj nebavili, premohla som sa a spravila ich. Nejaká zodpovednosť voči Mrzíku vo mne mi vraví: sprav to, inak prídeš za jeden deň o 150 bodov! A tak sama seba počúvnem =D Inak ma to tu strašne moc baví. Hlavne teda tie úkoly a kresliace súťaže (poväčšinou). Ale prečo som tu hlavne? Lebo máme super kolektív a málokde sa tak dobre odreagujem, ako v našej VS =)

Samozrejme ak nemám niečo lepšie a zaujímavejšie na práci pri mukloch, vtedy či chce, alebo nie, musí ísť Hog stranou... o=)

Další studentkou, které jsem se ptal, je havrasparská Linn Rose Lairová, která se se svými dvaatřiceti předměty rovněž řadí mezi letošní bodovou elitu. Odpověděla takto:

Hogwarts jsou první stránka, kterou na internetu navštívím, a to víceméně vždy. Internet kromě Hogwarts pro mě není zábavný a s nostalgií vzpomínám ty dny, kdy jsem Hogwarts ještě neznala a na internetu si jen projížděla obrázky a kresby na deviantartu. Jakmile jsem začala číst HP knihy a zaujaly mě, registrovala jsem se na řady kouzelnických škol online, ale na žádné jsem nezůstala více jak dva týdny. Hogwarts jsou ovšem jiné - strávím tu spoustu času a podle mě nikdo nemůže říct, že nesmyslně, protože soutěže a úkoly rozvíjejí kreativitu, aspoň většinou. Je to určitě lepší, než kdybych hrála jako většina dnešní populace počítačové hry otupující mozek... nicméně, abych se vrátila k tématu - většinu času tady na Hogwarts opravdu trávím klábosením ve Velké síni nebo dělání úkolů a soutěží, ale nemůžu jednoznačně říct, kolik času čemu věnuju. Je to totiž různé - jeden den mám víc volného času a soutěžím věnuju i dvě hodiny, jindy mám ale časo málo a tak jen půl hodinky. U úkolů je to trochu jiné - závisí na mé náladě a také na tom, jestli mám všechny dnešní soutěže, ale většinou zkrátka udělám jeden dva úkoly denně a tím to hasne.

Někdo si může říct, že jsem závislá a nedokážu bez úkolů žít - nemá pravdu, je to jen síla vůle. Pokud se chcete flákat, je dobré zvolit si jen jeden předmět a žádné soutěže nedělat - vyzkoušela jsem to minulý rok a moc se mi to teda nelíbilo, úkol jsem měla hotový hned první den termínu a do soutěží jsem se donutit nedokázala - když nechci, dělat je prostě nebudu. Nicméně, je to taková nuda - já prostě před sebou musím mít kupu hořící práce, jinak se budu flákat a nebudu stíhat. A proč to vlastně všechno dělám? Má to hodně důvodů. Je hezké vidět se nahoře v bodovacím žebříčku, a ještě hezčí vidět, jak moje kolej vede. A jelikož chci, aby vedla dál, mám strašnou radost z vypracovávání úkolů. Mým cílem je dokázat si sama sobě, že to zvládnu a že ten pohár prostě vyhrajeme my, havraspárští, to by pro mě byla ta největší odměna.

Jinak, úkoly a soutěže mě baví, ale zase záleží na typu soutěže - vyhledávačky mě nebaví, kreativní soutěže ano, a víc ro rozvádět nebudu, to bych tu popsala hodně... moc stran. Ale baví mě to. Občas. Jak už jsem říkala, záleží na mé náladě, na typu úkolu nebo soutěže a také na múze.

Nyní se podíváme, jak se nám k tomu vyjádřila červená primuska Jane Mooren. Energií kypící studentka, co dokázala za svoji éru nasbírat přes 33 tisíc bodů i získat Snaživce.

Hogwarts je většinu dnů to první, co vidím na svém prohlížeči, ale spíše z toho důvodu, že si to nechávám uložené na liště. Ale i kdyby tomu tak nebylo, pravděpodobně bych tuhle stránku vyhledala jako první, abych se alespoň na pár minut přihlásila, podívala se, jestli mi někdo náhodou nepíše sovu, zkontrolovala stav bodů a rychle proběhla kolejkou, zasedačkou, radou studentů a dalšími důležitými místy. Tím se uspokojí moje věčná zvědavost a s klidným svědomím mohu přepnout na nějakou jinou stránku a jen občas kouknout vedle, jestli se náhodou něco neděje.

Čas na Hogu nepočítám, nemá to cenu. Pravděpodobně bych byla dost vyděšená. Délka mého denního pobytu je celkem individuální, někdy je to několik hodin, zvláště při špatném počasí, někdy naopak jen sotva jedna, když mám nějaký lepší program, případně spoustu otravné mudlovské práce do školy. Doba, kterou trávím úkolováním a soutěžemi, je rovněž různá. V posledních dnech se tu většinu doby flákám a udělám jeden či dva úkoly denně, zbytek času pak trávím povídáním na krbu, případně mimo Hog. Na koncích termínů trávím tak 90% času úkoly a v případě soutěží samozřejmě zbytek soutěžemi, v normálních a soutěžemi zahlcených dnech je to zase naopak, soutěže zabírají většinu. Jenže k úkolům už se většinou nedostanu a zůstanu na krbu, který mi slouží jako rozptýlení a někdy i jako studnice nových nápadů.

Proč tu ten čas trávím a proč ho trávím s body? Baví mě to. Každý by měl mít nějakou činnost, kterou dělá s radostí a může ji označovat jako zálibu. Já těch zálib sice mám více, ale Hog je jedna z hlavních. Kdybych mě to nebavilo, dávno už bych s tím sekla. Důvody se opět liší každý den. Někdy tu nahrabávám body kvůli koleji, i když už se mi opravdu nechce a nejradši bych šla dělat něco úplně jiného. Jindy si tím zase mám potřebu něco dokazovat a někdy prostě jen soutěžím s někým, kdo je právě v bodování nade mnou. Všechno bych to shrnula právě do toho slova zábava. Však to tam také patří...

A ne, nebaví. Jsou dny, kdy mě Hog děsivě štve, ale i to k zábavě a zálibě patří. Ne všechny věci, které člověk v životě dělá, jsou příjemné. Prostě příjemné být nemohou. Ale musí se přejít a pak se to zase zlepší. Když jsem unavená a dojde mi fantazie, na Hog už prostě nemám náladu. Někdy ta nálada zapříčiní, že se cítím skoro na zmražení, i když bych toho další den litovala. Ale ustoupí to, protože i tady to vyvažují krásné věci, které prostě nedovolí se mračit. Ohodnocení soutěží a krásné komentáře k některým úkolům, sova s pozdravem či blikající krb v perném dni. S tím se prostě mračit a zavrhnout Hog nedá. :)

A co by to bylo za článek o bodech, kdyby zde chyběla největší hrabačka bodů, zelená Cerridwen Lowra Antares, která má na kontě 3 Snaživce a letos atakuje dalšího.

Když zapnu internet, tak mi rovnou v panelech vyskočí to, co jsem tam při jeho vypnutí nechala - mozilla obnovuje panely - a mezi těmi pěti Hog jsou, takže krom výjimek, kdy se mi na Hog nechce, jsou jednou z prvních stránek, na které ráno jdu, ano... K tomu na email, na idnes.cz (potřebuju zprávy), na fb (kde hraju jednu v podstatě časově nenáročnou hru) a tu pátou stránku bych si nechala pro sebe. Při studiu u mudlů tam ještě byl IS (informační systém). Případně si tam nechávám i další věci, když třeba večer nedokončím práci a ráno to nechci znova hledat (ani v historii)...

Denně jsem na Hogu online de facto nonstop, pokud nejsem pryč - tj. venku. Na druhou stranu to vážně neznamená, že celý den na Hogu maniakálně klikám, dělám i jiné věci, píšu, učím se, momentálně třeba doma pomáhám hodně s hlídáním a tak, takže na Hogu aktivně probliknu třeba jednou za tři hodiny... Soutěže a úkoly se snažím dělat co nejvíc to jde, ale opravdu si netroufám odhadovat, kolik procent času z bytí na Hogu mi to zabere (byla bych ráda, kdyby většinu, ale já jsem líná docela...). Ono třeba píšu dvě hodiny - nebo si kreslím - a k tomu poslouchám hudbu, povídám si na krbu a dělám další věci. Takže to vážně neumím určit.

Kdyby mě to nebavilo psát, tak to nedělám - nic víc bych v tom nehledala. Nemám potřebu si sobě ani okolí nic dokazovat - možná jsem měla ze začátku, ale teď fakt moc dobře vím, že jsou důležitější věci. =D Mám to prostě jako velice časově náročný koníček, někdo závodně hraje tenis třeba, neustále v nějakých nižších ligách, věnuje tomu hrozně času (přitom to zajímá jenom jeho, jeho rodinu, jeho spoluhráče a toť vše) - já mám Hog, co mě rozvíjejí na intelektuální úrovni - a to v mnoha směrech (a zajímá to taky jenom mě a spoluhráče, tak co ;D)...

Ale ano, letos je v tom hodně i kolej, která se vzchopila po docela dlouhé době a asi bych nedokázala nepomáhat. =)

A jakože, ano, baví. V roky, kdy na Hogu nemám předměty a nic nedělám, tak se nudím a ve finále na hradě strávím aktivně mnohem víc času - je to divné, ale je to tak. Ale vlastně ten čas kompletně promarním. Jistěže jsou chvíle, kdy si říkám, že mě Hog štvou (když se stane "něco" nebo tak), ale zatím to nikdy nebylo dost, abych se smazala nebo zmrazila. Tuším, že jednou jsem na Hog nešla pár dní, i když jsem byla na netu a tak, protože jsem prostě nechtěla - a neměla jsem s tím problém. ;-)) Ale proč bych si měla něco odpírat, když mě to baví? ;-)

Takže musím konstatovat, že jsem se v podstatě mýlil, když jsem povídal, že spousta z nás to dělá z jakési povinnosti. Všichni sběrači bodů to dělají dle svých slov hlavně pro radost a ten dobrý pocit, což je určitě dobré jak pro ně, tak i pro kolej. Ale k závěru bych vám dal dobrou radu, kterou si zapamatujte - Nedělejte to, co vás nebaví, protože pak nebudete mít ani ten dobrý pocit. Na druhou stranu, pokud vás tady baví soutěžit a dělat body, tak s chutí do toho. Jenom to zas nepřežeňte. Troufám si tvrdit, že každý už prošel obdobím, kdy ho to tu nebavilo a měl chuť si dát pauzu. A můj osobní tip je, že si tu pauzu můžete dopřát, protože tady vás opravdu nikdo do ničeho nenutí a když už, tak to dělat stejně nemusíte. Děkuji za odpovědi. :)

po dlouhé době - Paul Brewer