Jak se hlídá ZLOřád po mrzimorsku

Ohlídat tohoto skřeta je věc ne nemožná, ale časově a psychicky náročná. Navíc potřebujete trochu zručnosti a použít mozek. Jinak dopadnete jako já, vážení… Aneb jak se blázen pral se ZLOřádem.

V jednom pokoji jedné mrzimorské studentky, která byla naštěstí nemocná (protože ten den měli v mudl škole psát tři testy!) se pomalu hromadily sovy (většinou s vyhodnocením soutěží). Když tato sebevražedná studentka vstala a chvíli se radovala z konečně opravených soutěží, dostala se i k dvěma obálkám, popsaným pro ni neznámým písmem. Po chvíli zírání do papíru se dozvěděla, že jedna jistá Lily jí má místo její kámošky Emily předat ZLOřáda.
Takže tato studentka, co se už několikrát pokusila o sebevraždu, odeslala svoji sovu, že toho skřeta strašně ráda pohlídá. A myslela to upřímně, protože v tom viděla možnost, jak se nechat zabít.
Zbytek dopoledne ležela v posteli s čajem a úkoly do mudlovské školy. Popravdě nechápala, proč musí podle jednotlivých bodů v nějakém sešitě napsat výklad o nějakém Komenském (nehledě na to, že jako čarodějka prostě nevěděla, kdo to byl). Kromě toho ji docela naštval oběd, protože jako již zařazená studentka dostala stejně jako ostatní chleba s máslem, na rozdíl od nováčků, co měli stůl plný dobrot.
Na ZLOřáda si ještě chvíli počkala, obdržela ho (samozřejmě i s příbalovým letákem) až po odpoledním čaji ve Velké síni. Byl doručen krbem v obrovské krabici ze dřeva, na které byl obrovský zelený nápis: „Pozor ZLOřád!“
Elizabeth jako správný sebevrah krabici bez zaváhání otevřela a o chvíli později už měla ZLOřáda v náručí jako nějakou panenku. A opravdu s ním několik dalších hodin jako s panenkou zacházela. Takže Zlořád byl i přes veškeré jeho protesty vykoupán, omašličkován a celkově naštván. Elizabeth mezitím zvládla slibovat na redaktorku, napsat další článek a pořídit několik fotografií.
Protože se ale bála o svůj majetek, zůstala s ním vzhůru celou noc, povídala mu mudlovské pohádky. Dvakrát jí ale utekl, protože usnula při vlastním vypravování a sežral jí trochu fazolek. Nakonec ale sám usnul (v posteli pro panenky), protože mudlovské pohádky jsou přeci jenom dost nudné a spal až do dalšího dne, do poledne, kdy byl předán jeho další opatrovnici. U té se ale tohoto stylu nemusí bát, protože Nerys není ani sebevrah ani blázen. Ale snad mu to jako výchovná lekce stačilo.

Elizabeth Gibsonová