Mezi drobotinu se s brkem a bonzbločkem vypravila Selena Enail Smithová
Tak a je to tu. Dlouho očekávaná chvíle, tedy kdy budou nováčci vpuštěni do našeho hradu, nastala. Stalo se tak včera večer, tedy 6. července, kdy se první odvážlivci vplížili za bránu našeho institutu a celí omráčeni novým prostředím pomalu procházeli hradem, dokud se jich neujali starší studenti, kteří jim odpovídali na jejich dotazy a snažili se s nimi spřátelit.
Dne 7. července nastala podobná situace, s tím rozdílem, že počet studentů, kteří se do naší školy odvážili narostl a ve Velké síni tak bylo malé pozdvižení. Všichni nováčky vítali, dávali jim rady do budoucna, povídali si s nimi, společně se smáli a užívali si tyto chvíle. Vznikla tak snad nová přátelství, nové lásky, setkali se staří přátelé, popřípadě rodinní příslušníci.
Jelikož jsou tedy nováčci na hradě a postupem času se jejich počet bude zvětšovat, jak dalším a dalším studentům budou přicházet sovy s pergamenem o přijetí, musíme si dávat pozor, kam šlapeme, abychom náhodou nějakému nováčkovi nepřinesli újmu na zdraví a neznepříjemnili mu tak první chvíle na tomto místě.
Abych se však dostala k jádru věci. Tímto článkem vám chci představit pár nováčků, kteří byli do Bradavic přijati. Dnes se seznámíme s jednou slečnou a dvěma kluky, příště s jedním mladíkem a dvěma děvčaty. Tak tedy čtěte a závěry si čiňte sami…
Nicol Nash Orchidis
Jmenuji se Nicol Nash Orchidis, žiji v jedné kouzelnické vesničce se svým otcem a mými třemi staršími bratry. Jsem jen jedna malá holka, která přespříliš čte, mluví a směje se. Jsou chvilky, kdy jsem drzá a do slov se mi vkrádá sarkasmus nebo ironie, těch však není mnoho. Jsem věčný optimista a na každé špatné novině se snažím vidět nějaká pozitiva. Takže když mě potkáte, patrně se na vás budu usmívat. Ale dost, ať si o mě udělá obrázek každý zvlášť. :)))
Alex Preskot
Tak tedy - jmenuji se Alex Preskot - ááá baví mě spousta věcí, které jsou zajímavé, uvidíme na které narazím tady..:) Na kluka mám zvláštní zálibu, rád si zatancuji, tak uvidíme, jestli se zde objeví nějaká příležitost :) Jinak jak vypadám, na to se na mě stačí podívat :) nevím, co dál o sobě napsat, snad jen - až mě potkáš, poznáš:) (nebo možná taky ne :))
Vintius la Poriel
Jsem postarší student, ošklivý, ale moudrý, nešikovný, ale snaživý, dospělý, ale dítě, nadšený, ale lehce znuditelný a (cenzurováno s ohledem na přítomnost nezletilých čtenářů).
-----
Tak a je to tu. Dlouho očekávaná chvíle, tedy kdy budou nováčci vpuštěni do našeho hradu, nastala. Stalo se tak včera večer, tedy 6. července, kdy se první odvážlivci vplížili za bránu našeho institutu a celí omráčeni novým prostředím pomalu procházeli hradem, dokud se jich neujali starší studenti, kteří jim odpovídali na jejich dotazy a snažili se s nimi spřátelit.Dne 7. července nastala podobná situace, s tím rozdílem, že počet studentů, kteří se do naší školy odvážili narostl a ve Velké síni tak bylo malé pozdvižení. Všichni nováčky vítali, dávali jim rady do budoucna, povídali si s nimi, společně se smáli a užívali si tyto chvíle. Vznikla tak snad nová přátelství, nové lásky, setkali se staří přátelé, popřípadě rodinní příslušníci.
Jelikož jsou tedy nováčci na hradě a postupem času se jejich počet bude zvětšovat, jak dalším a dalším studentům budou přicházet sovy s pergamenem o přijetí, musíme si dávat pozor, kam šlapeme, abychom náhodou nějakému nováčkovi nepřinesli újmu na zdraví a neznepříjemnili mu tak první chvíle na tomto místě.
Abych se však dostala k jádru věci. Tímto článkem vám chci představit pár nováčků, kteří byli do Bradavic přijati. Dnes se seznámíme s jednou slečnou a dvěma kluky, příště s jedním mladíkem a dvěma děvčaty. Tak tedy čtěte a závěry si čiňte sami…Nicol Nash Orchidis
Jmenuji se Nicol Nash Orchidis, žiji v jedné kouzelnické vesničce se svým otcem a mými třemi staršími bratry. Jsem jen jedna malá holka, která přespříliš čte, mluví a směje se. Jsou chvilky, kdy jsem drzá a do slov se mi vkrádá sarkasmus nebo ironie, těch však není mnoho. Jsem věčný optimista a na každé špatné novině se snažím vidět nějaká pozitiva. Takže když mě potkáte, patrně se na vás budu usmívat. Ale dost, ať si o mě udělá obrázek každý zvlášť. :)))
Alex Preskot
Tak tedy - jmenuji se Alex Preskot - ááá baví mě spousta věcí, které jsou zajímavé, uvidíme na které narazím tady..:) Na kluka mám zvláštní zálibu, rád si zatancuji, tak uvidíme, jestli se zde objeví nějaká příležitost :) Jinak jak vypadám, na to se na mě stačí podívat :) nevím, co dál o sobě napsat, snad jen - až mě potkáš, poznáš:) (nebo možná taky ne :))
Vintius la PorielJsem postarší student, ošklivý, ale moudrý, nešikovný, ale snaživý, dospělý, ale dítě, nadšený, ale lehce znuditelný a (cenzurováno s ohledem na přítomnost nezletilých čtenářů).
-----
V druhé části dnešního článku mi tato trojice studentů bude odpovídat na otázky, které jsem jim položila.
1) Už uběhl den od okamžiku, kdy se otevřela brána a pustila přijaté nováčky do hradu. A tak bych se tě chtěla zeptat, jaké byly tvé první pocity, či dojmy a jak jsi strávil/a tento den.
Nicol: Jak už jsem řekla jedné modré slečně zde, připadala jsem si jako zmatená včela. Nevěděla jsem kam dřív, na co se dřív zaměřit. Takže jsem tu jenom poletovala, bzučela a zahlcovala studenty všetečnými dotazy. :)
Alex: Nooooo popravdě první pocity nijak překvapivé nebyly, kdysi jsem už tuto školu navštěvoval, takže tak nějak jsem věděl, co a jak...maximálně mě může překvapit nějaké nové oblečení, co jste tu vykouzlili. Jinak většina dne byla strávena v Prasinkách a tak nějak jsem se snažil sehnat pár fazolek..:)
Vintius: Furt mi někdo říkal, co mám dělat!
2) Jistě jsi už aspoň trošku prozkoumával/a hrad, co tě nejvíc zaujalo?
Nicol: Všechno je tu nové, tudíž zajímavé. Zatím jsem neměla příliš času všechno prozkoumat a probádat a, jak jsem už řekla, běhám od jedněch dveří ke druhým. Nejvíc času jsem zatím strávila ve Velké síni a u soutěží. Co mě však opravdu dostalo, jsou zdejší lidi. Takovou ochotu, pomocnou ruku a srdečné úsměvy, které se na mě hnaly ze všech stran... Nepopsatelně báječné. :)
Alex: Tak nějak jsem proletěl všechny místnosti a zjistil že moc nových místností tady není což mi přišlo docela jako škoda nějaký parčík bych určitě uvítal nebo jsem na něj jen nenarazil..:)Vintius: Knihovna.
3) Škola čar a kouzel je velké společenství lidí, jak jsi tak procházel/a hradem, potkal/a jsi někoho známého, s kým jsi se již setkal/a v minulosti? Popřípadě našel/a jsi zde nějaké své ztracené příbuzné?
Nicol: To ne, zatím tady vídám jen samé nové tváře. Všichni mí známí jsou na školách různě po světě, nikdo však tady na Hogwarts. A ztracené příbuzenstvo? Ježiši, já už žádné nechci, tři starší bratři jsou víc než dost. :D
Alex: Bohužel, zatím jsem se ani s nikým neseznámil a příbuzné jsem taky nenašel....možná se časem někdo objeví :)
Vintius: Zatím jsem nikoho nenašel :( a to jsem svého bratra Harryho Pottera hledal.
4) Sice tu jsi teprve den, ale nedá mi to, se nezeptat, do jaké koleje bys chtěl/a?
Nicol: To nejde říct. Já nemám žádnou vysněnou kolej, jak to tady má spousta nováčků. Podle mě jde hlavně o to, aby v koleji byli správní lidé, dobrá parta, která podrží a pomůže, když to člověk potřebuje. Každá kolej mě v něčem přitahuje... Asi se neumím rozhodnout. Nebo možná ani nechci. :)
Alex: Koleje....věčné dilema, moje minulá kolej byla zmijozel a líbila se mi (zelená mi jde k očím:)) ale uvidíme, kam mě klobouk šoupne teď, nebráním se změnám..:)
Vintius: Chtěl bych být duchem.
5) Každý na této škole je svým způsobem výjimečný, ale u některých jedinců to platí doslova. Máme tu vlkodlaka, kočkodlaka, upíry a podobně. Jsi i ty něčím výjimečný/á, popřípadě máme se bát nějaké tvé skryté stránky? :)
Nicol: Jej, to tedy ne, mě se nebojte. Pokud vím, tak výjimečná v tomhle smyslu nejsem (myslím, že dědečkův dědeček měl chvíli pletky s jakousi vílou, ale to se asi nepočítá). I když, táta říkával, že každý člověk (i poločlověk) je něčím výjimečný. Já jsem v sobě svou výjimečnost zatím nenašla, tak třeba časem. ;-)
Alex: Já osobně se považuji za normálního v nenormálním světě...takže uvidíme co ze mě bude..:) bububu
Vintius: Jsem ďábelský génius!
6) Teď takový menší výlet do budoucnosti. Jak si představuješ svůj život zde? Budeš školním donchuanem či donchuankou, budeš se hnát za body, či budeš legenda famfrpálových zápasů a podobně?
Nicol: Jé, já bych chtěla být všechno. :D Ale rozhodně se budu snažit být své budoucí koleji co nejvíc prospěšná. A na famfrpál se také těším, jak by ne. Ale uvidíme, co ze mě vyroste, třeba budu rebel porušující školní řád... i když, to asi ne. :D
Alex: Budoucnost je děsivé slovo, nemyslíš? Zatím mám v plánu jen udělat první ročník:)
Vintius: Budu prostě nej!
1) Už uběhl den od okamžiku, kdy se otevřela brána a pustila přijaté nováčky do hradu. A tak bych se tě chtěla zeptat, jaké byly tvé první pocity, či dojmy a jak jsi strávil/a tento den.
Nicol: Jak už jsem řekla jedné modré slečně zde, připadala jsem si jako zmatená včela. Nevěděla jsem kam dřív, na co se dřív zaměřit. Takže jsem tu jenom poletovala, bzučela a zahlcovala studenty všetečnými dotazy. :)
Alex: Nooooo popravdě první pocity nijak překvapivé nebyly, kdysi jsem už tuto školu navštěvoval, takže tak nějak jsem věděl, co a jak...maximálně mě může překvapit nějaké nové oblečení, co jste tu vykouzlili. Jinak většina dne byla strávena v Prasinkách a tak nějak jsem se snažil sehnat pár fazolek..:)
Vintius: Furt mi někdo říkal, co mám dělat!
2) Jistě jsi už aspoň trošku prozkoumával/a hrad, co tě nejvíc zaujalo?
Nicol: Všechno je tu nové, tudíž zajímavé. Zatím jsem neměla příliš času všechno prozkoumat a probádat a, jak jsem už řekla, běhám od jedněch dveří ke druhým. Nejvíc času jsem zatím strávila ve Velké síni a u soutěží. Co mě však opravdu dostalo, jsou zdejší lidi. Takovou ochotu, pomocnou ruku a srdečné úsměvy, které se na mě hnaly ze všech stran... Nepopsatelně báječné. :)
Alex: Tak nějak jsem proletěl všechny místnosti a zjistil že moc nových místností tady není což mi přišlo docela jako škoda nějaký parčík bych určitě uvítal nebo jsem na něj jen nenarazil..:)Vintius: Knihovna.
3) Škola čar a kouzel je velké společenství lidí, jak jsi tak procházel/a hradem, potkal/a jsi někoho známého, s kým jsi se již setkal/a v minulosti? Popřípadě našel/a jsi zde nějaké své ztracené příbuzné?
Nicol: To ne, zatím tady vídám jen samé nové tváře. Všichni mí známí jsou na školách různě po světě, nikdo však tady na Hogwarts. A ztracené příbuzenstvo? Ježiši, já už žádné nechci, tři starší bratři jsou víc než dost. :D
Alex: Bohužel, zatím jsem se ani s nikým neseznámil a příbuzné jsem taky nenašel....možná se časem někdo objeví :)
Vintius: Zatím jsem nikoho nenašel :( a to jsem svého bratra Harryho Pottera hledal.
4) Sice tu jsi teprve den, ale nedá mi to, se nezeptat, do jaké koleje bys chtěl/a?
Nicol: To nejde říct. Já nemám žádnou vysněnou kolej, jak to tady má spousta nováčků. Podle mě jde hlavně o to, aby v koleji byli správní lidé, dobrá parta, která podrží a pomůže, když to člověk potřebuje. Každá kolej mě v něčem přitahuje... Asi se neumím rozhodnout. Nebo možná ani nechci. :)
Alex: Koleje....věčné dilema, moje minulá kolej byla zmijozel a líbila se mi (zelená mi jde k očím:)) ale uvidíme, kam mě klobouk šoupne teď, nebráním se změnám..:)
Vintius: Chtěl bych být duchem.
5) Každý na této škole je svým způsobem výjimečný, ale u některých jedinců to platí doslova. Máme tu vlkodlaka, kočkodlaka, upíry a podobně. Jsi i ty něčím výjimečný/á, popřípadě máme se bát nějaké tvé skryté stránky? :)
Nicol: Jej, to tedy ne, mě se nebojte. Pokud vím, tak výjimečná v tomhle smyslu nejsem (myslím, že dědečkův dědeček měl chvíli pletky s jakousi vílou, ale to se asi nepočítá). I když, táta říkával, že každý člověk (i poločlověk) je něčím výjimečný. Já jsem v sobě svou výjimečnost zatím nenašla, tak třeba časem. ;-)
Alex: Já osobně se považuji za normálního v nenormálním světě...takže uvidíme co ze mě bude..:) bububu
Vintius: Jsem ďábelský génius!
6) Teď takový menší výlet do budoucnosti. Jak si představuješ svůj život zde? Budeš školním donchuanem či donchuankou, budeš se hnát za body, či budeš legenda famfrpálových zápasů a podobně?
Nicol: Jé, já bych chtěla být všechno. :D Ale rozhodně se budu snažit být své budoucí koleji co nejvíc prospěšná. A na famfrpál se také těším, jak by ne. Ale uvidíme, co ze mě vyroste, třeba budu rebel porušující školní řád... i když, to asi ne. :D
Alex: Budoucnost je děsivé slovo, nemyslíš? Zatím mám v plánu jen udělat první ročník:)
Vintius: Budu prostě nej!
Žádné komentáře:
Okomentovat