a) Jak Fousek o fousky přišel – povídka
http://trimeles.blogspot.com/2010/03/fouskovy-prihody-jak-fousek-o-fousky.html
b) Fouskovo překvapení – obrázek č.1
http://trimeles.blogspot.com/2010/03/fouskovy-prihody-obrazek-c1.html
c) Tyčinka – povídka
http://trimeles.blogspot.com/2010/03/fouskovy-prihody-tycinka.html
d) Básnička pro Fouska (viz níže)
e) Fousek - obrázek č.2 (viz níže)
f) Fouskův výlet – povídka (viz níže)
Jména autorů budou odtajněna až po skončení hlasování.
Opět si vytvoříme žebříček, tentokrát ale nebudeme odlišovat ilustrátorskou a spisovatelskou kategorii. Protože máme celkem 6 příspěvků, dostane ten nejúspěšnější 6 bodů a ten s nejméně hlasy bod jeden bod. To znamená, že čím více bude příspěvků, tím větší maximální počet bodů můžete získat!
Vítěz každého kola dostane trofej –
Jezevčí masku (pokud by ji dotyčný už vlastnil, domluvíme se na jiné kolejní odměně), všichni přispěvatelé pak standardní odměnu 8 srpců (resp. 5 srpců za příspěvek kratší než 5 palců); u básniček bude minimální rozsah 8 veršů, do 12 veršů dostanete 5 srpců, za delší básničku můžete dostat 8 srpců. Za obrázky 5-8 srpců podle kvality:)Hlasování trvá do neděle 28.3. (23:59) na obvyklém místě... Další kolo, v němž můžete posílat do redakce Trimela povídky, básničky nebo obrázky, začíná dnes 22. března a končí 22. dubna. Příspěvky budou uveřejňovány zase průběžně, 23.4. pak začne hlasování 2. kola.
Básnička pro Fouska
Žije u nás dušička,
je to vlastně myšička.
Dolejzá a všude šmejdí,
mlsku vždycky vyloudí.
Tvoří součást kolejního dění,
stýská se nám, když tu není.
Má krásná bystrá očka,
nemůže na něj žádná kočka!
Taková myš nese spousta kladů,
soutěžíme o truhlu jeho pokladů.
Tenhle krysák je tím pádem
naším dobrým kamarádem:)
Fousek - obrázek č.2
Fouskův výlet
Byl začátek nového školního roku a v celé kolejní místnosti nebylo ani jednoho jezevce, z klece se ozýval pouze zvuk chroupajícího jablíčka – ano, Fousek pojídal svou pravidelnou ranní snídani.
Když Fousek své jablíčko dojedl, koukl na mě skrz mříže a já prostě nemohl odolat – vyndal jsem ho z klece a vzdal ho k sobě na pohovku. Chvíli jsem ho hladil, potom jsem se s ním mazlil, a když na mě udělal smutná očka, dal jsem mu další jablíčko, Fousek však odmítl. Zkusil jsem mu tedy dát napít čerstvé vody, ale i to nechtěl.
Bylo to divné, a protože nikdo nebyl v kolejní místnosti, musel jsem si poradit sám. Šel jsem si tedy pro venkovní hábit, pevné boty a do brašny jsem si vzal jablíčko, které Fousek odmítl. Vydali jsme se tedy společně na výlet na Bradavické pozemky.
Poté, co jsme opustili hradní sál a vyšli na hlavní plochu před Bradavickým hradem, Fousek mi zalezl do brašny – bylo mi jasné, že mu bude zima a tak jsem mu vzal i jeho čepičku, nasadil jsem mu jí, a jak rychle vylezl. Užíval si krásného počasí.
Sešli jsme schody dolů k výběhům, kde byli ti nejkrásnější kouzelní tvorové – jednorožci. Byl to nádherný pohled, na ty sněhově bílé tvory se zlatým rohem.
Na Fouskovy bylo vidět veliké nadšení a obrovský zájem – to samé jsem prožíval i já. Fousek se po několika minutách pozorování začal lísat k mým tvářím a došlo mi, že má určitě hlad. Vyndal jsem tedy z brašny jablíčko. Během několika minut bylo celé jablíčko pryč.
„Bylo to dobré, že?“ usmál jsem se na Fouska a on se na mě s roztomilým výrazem podíval.
Narovnal jsem mu čepičku, která mu začala padat, a pomalu jsme se s jednorožci začali loučit. Moc se nám do hradu nechtělo, a kdyby neodbíjely zvony ohlašující oběd, jistě bychom tam ještě zůstali.
Po návratu do kolejní místnosti jsem Fouskovi sundal čepičku a vložil ho zpátky do své klece – jeho žízeň byla neuvěřitelná. Bylo vidět, že mu procházka prospěla a mně také. Už se těším, až si to opět zopakujeme.
Žádné komentáře:
Okomentovat