pátek 16. března 2012

Safira Jane Bardotová: "Hodlám vše, co vyhraji, darovat koleji!"


Safira, studentka čtvrtého ročníku, účastnice Sedmiboje číslo 6. Nadaná žlutá, která oplývá snad skoro vším. V dřívějších letech velká bodohrotička Mrzimoru, letos plně soustředěna na Sedmiboj. Studentka, která shání štěně dogy. Věčně upracovaná, nestíhající.
Chcete vědět, jak se těší? Čeho se bojí? Čtěte dál!

Protože zastihnout Safirku na hradě je skoro nemožné, pořád někde pobíhá a něco hledá, tak jsem ji kontaktovala sovou. Poslala jsem jí otázky a zvědavě čekala na odpovědi, které jsme pak spolu ještě trošku doupravily.
Sovka za mnou přiletěla ještě ten večer a stejně jako Safirka, tak i ona byla celá nedočkavá a natěšená.

Ahoj Safirko, prosím, prosím o malý rozhovorek pro náš Trimeles.
Tak kde bychom asi tak začaly, že? No jednoduše. Jak ses těšila na slavnost a vyhlášení vybraných Sedmibojařů? Bála ses, či stresovala, či se těšila nebo něco úplně jiného?
Docela jsem se těšila. Doba od nominací do vyhlašování mi utekla docela rychle. Největší nervozitu jsem měla těsně předtím, než začal pohár losovat.

Opravdu, to teda čučím. Já tu dobu odpočítávala skoro po minutách a nakonec mi to stejně, bylo víme k čemu, že - smutně se usměje - No ale zpátky k tobě. Jaké byly tvoje první pocity poté, co pohár vyřkl tvé jméno?
Štěstí a pak obrovská nervozita. Nervozita už trochu opadla, když ale vidím, kolik lidí mi drží palce, klikají na podpory a posílají sovy, je to docela haluz (jinak to prostě říct nemůžu).
No ještě aby Tě kamarádi nepodporovali, že - usměje se - A když už jsi byla vybrána, čekala tě přísaha. Jak ses cítila, když jsi slib skládala?
Byla to taková chvilička, že jsem u toho snad necítila vůbec nic. Až těsně potom... a to velkou hrdost a zároveň zodpovědnost.
Tak tos to ještě dobře vychytala. A jak se nyní, když už máš účast jistou, připravuješ na první úkol?
Sháním si pomalu všechny knihy HP, všechny příručky a vše, co vyšlo. Bohužel mám většinu v AJ, tak snad se to nebude moc lišit. Jinak se nějak zvláštně nepřipravuju.
Já myslím, že to bude v pohodě. Oba vývojáři Sedmiboje jsou jistě sečtělí ve všech jazycích.  - mrkne - A teď trošku z jiného soudku. Co vše si od Sedmiboje slibuješ pro svoji osobu?
Co si slibuju? Nevím... Doufám, že se alespoň trochu zlepší obraz, který jsem o sobě tady vytvořila. No a jinak chci, aby Sedmiboj konečně vyhrál Mrzimor a naše pokladna získala co nejvíce peněz (hodlám vše, co vyhraji darovat koleji).
Ha!  - přemýšlí, co si jako primuska z naducaného konta koupí - Ehm. Tak tedy raději dál. A co si od Sedmiboje slibuješ pro celou školu?
Doufám, že Sedmiboj oživí atmosféru tady na škole a také doufám, že se snad trochu umírní nevraživost mezi kolejemi a zároveň se stmelí koleje jako takové.
Tak to se necháme překvapit :) A protože jsi holčina, tak se nedovolím nezeptat. Jak se ti líbí tvůj dres?
Jsem z něho unešená :-) a nadšená, že nám už zůstane. Je to prostě super. Stejně jako tan malinký odznáček a všechno. Jsem z toho prostě nadšená.

Nj, prostě hodně žluté, že :) Co jsem se vůbec ptala. A jako poslední, na závěr. Jak se těšíš?Moooooooc  - stoupá si na špičky, zvedá ruku do výše a ukazuje jako moc se těší - ale jsem hrozně nervózní, protože soupeři jsou velmi kvalitní.

Neboj, my ti všichni budeme držet palečky! Přeji za celý Trimeles i Mrzimor hodně štěstí a úspěchu v Sedmiboji.
Pro Žlutý Trimeles Samantha

Žádné komentáře: