Vážně Nevážně o OVCÍCH

(zamyslela se Selena E. Smithová)

„Pomalu odrůstám dětským střevícům“, i tak by se dala charakterizovat doba, která se nezadržitelně blížila a nakonec nám opravdu zaklepala na dveře. Ano, řeč je o OVCÍCH, tedy o zkouškách, kdy se ze studentů Bradavické školy stávají opravdoví kouzelníci.
Nynější dění ve škole se točí kolem končícího Sedmiboje, ale ani OVCE nezapadly v zapomnění. Cirka před měsícem se odevzdaly písemné práce, tedy první část zkoušky, která prokáže naše schopnosti a znalosti, které jsme během pobytu na této škole získali. Někteří šťastlivci již ji mají oznámkovanou a někteří již dokonce zdárně složili i zkoušky ústní. Těmto jedincům patří mé gratulace.
Je nás však ještě dost, kteří nevíme výsledky první části, každým dnem je očekáváme a v duchu si říkáme „snad dneska, zítra či pozítří“. Tedy aspoň já si to pořád opakuju a každý den plná nadějí očekávám sovu, která se snese k mé maličkosti a předá mi vymodlený pergamen se známkou. Snad se toho již dočkám. Pak již bude stačit složit zkoušku ústní. Přiznám se, že na známce mi až tak záležet nebude, známky přece nejsou to hlavní, budu ráda, když v uších se mi rozezní slova „Mám to úspěšně za sebou“. Pro mě píseň líbezná, která ze mě strhne tu nervozitu a dovolí mi opět svobodně dýchat. Pak již opravdu sundám „dětské“ střevíce, které mě již pomalu tlačí, nasadím si absolventskou čapku a z úst se mi vydere jásavý výkřik.
Ve snech si promítám ten okamžik, kdy studenti, kteří skládali OVCE, se slzami v očích a s velkou úlevou v duši převezmou svoje vysvědčení a s hrdostí projdou mezi svými spolužáky a profesory.
Jak skutečný a krásný bude asi ten okamžik? Přiznám se, že kdybych mohla, tak bych snad ani nevyrostla a stejně jako Peter Pan bych si užívala nekončící dětství, plné snů, hrátek a přátel. Ale nic netrvá věčně a my budoucí absolventi již nejsme dětmi. Můžeme se tak chovat a předstírat, ale stejně v očích ostatních budeme již „skoro dospělí“ kouzelníci.
Tak dopřejte nám ještě kousek toho dětského ducha, chceme tu být a žít věčně jako Peter Pan ve své Zemi Nezemi. Tedy aspoň já.