a) Fousek a jeho přátelé (obrázek)
b) Fousek je náš král (básnička)
c) Hybridní Fousek (obrázek)
d) Fousek je jednička (obrázek)
e) Rychlodětská báseň na téma Fousek (básnička)
f) Fousek na výletě (obrázek)
g) Fousek v lese (povídka)
Ale nehlasujte jen podle názvu, pořádně si jejich výtvory prohlédněte a pročtěte! Pak si vyberte jediný příspěvek a tomu věnujte svůj hlas na obvyklém místě v levém sloupci.
Anketa poběží do neděle, v pondělí 21. 6. uveřejníme výsledky 4. kola a aktualizované pořadí v žebříčku autorů. (Dosavadní pořadí najdete v předchozím článku z rubriky Fouskovy příhody.)
Zatím je to docela těsné a napínavé, ale tohle kolo může mnohé změnit: vítěz může získat 7 bodů (máme 7 příspěvků), ale někteří soutěžící mají dvě želízka v ohni, takže teoreticky může někdo na své konto přidat až 13 bodů, kdyby obsadil 1. i 2. místo!
Už teď můžete začít pracovat na příspěvku do závěrečného kola, a to jak vy, kdo jste pravidelnými soutěžícími, tak i zájemci, kteří se předchozích kol nezúčastnili. Nejde přece o to vyhrát, ale udělat radost Fouskovi! Můžete poslat maximálně dva příspěvky, ale ne 2 obrázky, 2 básně nebo 2 povídky, nýbrž obrázek + povídku, obrázek + básničku či povídku + básničku.
Poslední 5. kolo bude trvat do neděle 27. června, takže než začnou prázdniny, proběhne závěrečné hlasování a odměnění vítězů! Na malou pozornost od redakce Žlutého Trimela se ale může těšit každý účastník.
Sophia Glis Glisová, šéfredaktorka
a) Fousek a jeho přátelé
b) Fousek je náš král
Fousek je mrzimorská myška,
chytrý je jak lesní liška.
Mrzimorští si ho oblíbili,
je to maskot zasloužilý.
Každý aspoň jednou v roce,
Fouska vyndá z jeho klece.
Vydají se spolu na procházky,
nebo pojídají sladké pamlsky.
Ty má Fousek strašně rád,
po nich se mu chce dlouho spát.
Bez něj by byla v kolejce otrava,
Fousek dobrou náladu rozdává!
c) Hybridní Fousek
d) Fousek je jednička
e) Rychlodětská báseň na téma Fousek
Fousek, to je príma krysa,
která se k nám vždycky lísá.
Všichni ho máme moc rádi.
A jsme velcí kamarádi.
Je to krysák šedivý,
možná trochu lenivý.
Na pamlscích mlsá,
občas při tom „trsá“.
Kolejkou se proběhne,
řekne nahlas „Písk!“,
sýr mu z pusy ulétne,
a nemá tam nic.
Je to dobrý hlasatel
a má vlastní soutěž,
nestojí za pakatel,
ale za pořádnou loupež.
Kdyby Fouska ukradli,
byli bychom smutní,
Jezevci a kolejka,
jsou tak stejně nutní.
Fousek fousky dlouhé má
plus má také drápky.
Jediné, co nestrpí,
je nesvár a hádky.
Pečujeme o něj rádi,
když nekouše nám sandály.
f) Fousek na výletě
g) Fousek v lese
Jako celý týden, opět začal pěkný a parný den. Fousek ani nemohl nějak dospat, pořád se převaloval v pelechu. Konečně začalo svítat a on urychleně opustil svůj malý koutek.
Přicupital doprostřed kolejky k jednomu malému stolku. Na něm vždy bylo něco k snědku. A taky, že bylo. Miska plná mléka, sem tam nějaké sušenky. Pošmákl si, ale jenom trošku, musí běžet, má dnes docela napilno. Vyletěl z kolejky spolu s jedním studentem a hurá do síně. V síni bylo nějak plno, až moc, proto raději zamířil ke sklepení. A najednou bác! - těsně vedle něj dopadla klec, uskočil a rychle se schoval do brnění. To jeden z nezbedných duchů ho chtěl chytit. Zaprskal, zapištěl na něj, poté mu bleskurychle zmizel. Celé poledne raději strávil v jedné ze skulin učebny lektvarů.
„Už by mohl být všude větší klid,“ pomyslel si…
Opět se vydal zpět do síně. Jenže co to? Všude plno studentů shrbených nad listy pergamenů a něco píšících. Obratně tedy vylezl na jeden z lustrů, aby se podíval. No jo, eseje, vždyť končí rok. Plný zaujetí pozoroval studenty a ani si nevšiml, že se začalo stmívat. Na druhém konci síně začal mumraj a shon.
„Jupí!“ pískl si překvapeně. Mrzimorští se chystají do lesa.
Seskočil a utíkal k nim. Jsou na něj ale moc rychlí. Proto využije nepozornosti a schová se jednomu studentovi do polorozpadlého pláště. Hlavička mu jen vykukuje a potěšeně sleduje, jak je nesen k lesu. Ještě tam nikdy nebyl, trošku má strach, ale zvědavost mu nedala.
Za chvilku byla úplná tma a studenti v lese rozsvítili své lucerny. Opatrně naslouchal, co se bude dít. „Pytláci a tady?“ pomyslel si. „Raději jsem měl zůstat na hradě.“ Všichni vyrazili, přitom se drželi při sobě. Byli jim na stopě. Na chvilku se schoval a možná i usnul a probudil ho, až výkřik lesníka, který se chytil do jedné pytlácké pasti. Pomalu se vyškrábal z té kapsy. Sklouzl dolů na zem a přicupital se podívat. Nikdo si ho nevšiml.
„Jů, on je opravdu až dole,“ pištěl potichu.
Najednou se vyrojila tlupa pytláků, kteří si mysleli, že chytili kořist. Začala velká magická bitva. Kouzlo míjelo kouzlo. Fousek se snažil ukrýt, ale naneštěstí ho zasáhla jedná z odražených kleteb. Byl odmrštěn stranou, avšak štěstí stálo opět při něm. Dopadl do nedalekého mechu. Co ovšem nikdo nechtěl, byla jedna šiška, která ho udeřila do hlavy. Jen se mu protočila kukadla a upadl do bezvědomí.
Probudil se, až když bylo slunce hodně vysoko. Bolela ho strašně hlava a zprvu nevěděl, kde je. Naštěstí si poté vzpomněl a upaloval k hradu. Tam si zalezl do svého pelechu a přísahal si, že už nikdy do lesa nevkročí.
Noo, možná někdy.
b) Fousek je náš král
Fousek je mrzimorská myška,
chytrý je jak lesní liška.
Mrzimorští si ho oblíbili,
je to maskot zasloužilý.
Každý aspoň jednou v roce,
Fouska vyndá z jeho klece.
Vydají se spolu na procházky,
nebo pojídají sladké pamlsky.
Ty má Fousek strašně rád,
po nich se mu chce dlouho spát.
Bez něj by byla v kolejce otrava,
Fousek dobrou náladu rozdává!
c) Hybridní Fousek
d) Fousek je jednička
e) Rychlodětská báseň na téma Fousek
Fousek, to je príma krysa,
která se k nám vždycky lísá.
Všichni ho máme moc rádi.
A jsme velcí kamarádi.
Je to krysák šedivý,
možná trochu lenivý.
Na pamlscích mlsá,
občas při tom „trsá“.
Kolejkou se proběhne,
řekne nahlas „Písk!“,
sýr mu z pusy ulétne,
a nemá tam nic.
Je to dobrý hlasatel
a má vlastní soutěž,
nestojí za pakatel,
ale za pořádnou loupež.
Kdyby Fouska ukradli,
byli bychom smutní,
Jezevci a kolejka,
jsou tak stejně nutní.
Fousek fousky dlouhé má
plus má také drápky.
Jediné, co nestrpí,
je nesvár a hádky.
Pečujeme o něj rádi,
když nekouše nám sandály.
f) Fousek na výletě
g) Fousek v lese
Jako celý týden, opět začal pěkný a parný den. Fousek ani nemohl nějak dospat, pořád se převaloval v pelechu. Konečně začalo svítat a on urychleně opustil svůj malý koutek.
Přicupital doprostřed kolejky k jednomu malému stolku. Na něm vždy bylo něco k snědku. A taky, že bylo. Miska plná mléka, sem tam nějaké sušenky. Pošmákl si, ale jenom trošku, musí běžet, má dnes docela napilno. Vyletěl z kolejky spolu s jedním studentem a hurá do síně. V síni bylo nějak plno, až moc, proto raději zamířil ke sklepení. A najednou bác! - těsně vedle něj dopadla klec, uskočil a rychle se schoval do brnění. To jeden z nezbedných duchů ho chtěl chytit. Zaprskal, zapištěl na něj, poté mu bleskurychle zmizel. Celé poledne raději strávil v jedné ze skulin učebny lektvarů.
„Už by mohl být všude větší klid,“ pomyslel si…
Opět se vydal zpět do síně. Jenže co to? Všude plno studentů shrbených nad listy pergamenů a něco píšících. Obratně tedy vylezl na jeden z lustrů, aby se podíval. No jo, eseje, vždyť končí rok. Plný zaujetí pozoroval studenty a ani si nevšiml, že se začalo stmívat. Na druhém konci síně začal mumraj a shon.
„Jupí!“ pískl si překvapeně. Mrzimorští se chystají do lesa.
Seskočil a utíkal k nim. Jsou na něj ale moc rychlí. Proto využije nepozornosti a schová se jednomu studentovi do polorozpadlého pláště. Hlavička mu jen vykukuje a potěšeně sleduje, jak je nesen k lesu. Ještě tam nikdy nebyl, trošku má strach, ale zvědavost mu nedala.
Za chvilku byla úplná tma a studenti v lese rozsvítili své lucerny. Opatrně naslouchal, co se bude dít. „Pytláci a tady?“ pomyslel si. „Raději jsem měl zůstat na hradě.“ Všichni vyrazili, přitom se drželi při sobě. Byli jim na stopě. Na chvilku se schoval a možná i usnul a probudil ho, až výkřik lesníka, který se chytil do jedné pytlácké pasti. Pomalu se vyškrábal z té kapsy. Sklouzl dolů na zem a přicupital se podívat. Nikdo si ho nevšiml.
„Jů, on je opravdu až dole,“ pištěl potichu.
Najednou se vyrojila tlupa pytláků, kteří si mysleli, že chytili kořist. Začala velká magická bitva. Kouzlo míjelo kouzlo. Fousek se snažil ukrýt, ale naneštěstí ho zasáhla jedná z odražených kleteb. Byl odmrštěn stranou, avšak štěstí stálo opět při něm. Dopadl do nedalekého mechu. Co ovšem nikdo nechtěl, byla jedna šiška, která ho udeřila do hlavy. Jen se mu protočila kukadla a upadl do bezvědomí.
Probudil se, až když bylo slunce hodně vysoko. Bolela ho strašně hlava a zprvu nevěděl, kde je. Naštěstí si poté vzpomněl a upaloval k hradu. Tam si zalezl do svého pelechu a přísahal si, že už nikdy do lesa nevkročí.
Noo, možná někdy.
1 komentář:
Fousek na výletě je uplně boží! :)
Alanise
Okomentovat