Moje první mrzimorské krůčky

Ahoj, většina ze žlutých už mě znáte, ale pro toho, kdo ještě ne, zopakuji moje jméno. Jmenuji se Vea Sophie Williams.

Teď to určitě všem docvaklo. Řeknete si: „Jo, tu znám, to je ta hyperaktivní lososka.“ či „Není to ten nově zařazený žluťásek, který musí být vždy všude první?“

Ano, to jsem já. O čem vám vůbec chci psát? O svých prvních prvních krůčcích v Mrzimoru.

Byl 1. únor tohoto roku, když nám lososům konečně bylo dovoleno sednout si na onu osudnou stoličku a narazit si na hlavu ten přechytralý, na první pohled ošoupaný klobouk.

Byla jsem velice nervózní a ostatní mě nemohli uklidnit, protože klobouk prý potřebuje na svou práci klid. Naštěstí ještě předtím, než jsem nervozitou odpadal, zavolal mé jméno. Byla jsem zařazena do Mrzimoru, kam jinam, že? Dokonce i klobouk si pamatoval mého tatínka, který tu kdysi studoval. Asi takhle vypadalo zařazování.

Další věc, o které vám chci povědět, je kolejní místnost. Naše mrzimorská je opravdu úžasná, je tam výborný kolektiv, dokonce každý nováček dostal i svého patrona.

Já měla štěstí a dostala toho úplně nejlepšího patrona, Samslava Kulíka. Opravdu, Sam je nejlepší patron, kterého si můžete přát.Díky němu jsem se tu opravdu rychle rozkoukala a pochopila celý řád této školy. Kdybyste mi něco chtěli a já tady nebyla, tak zkuste štěstí u něho, třeba bude vědět:D

Celý den jsem si povídala s lidmi z koleje a plnila soutěže, abych měla penízky na předměty a semináře.

Nastal den zápisu do předmětů a kolem šesté jsme byli snad všichni aktivní ze školy ve Velké síni a čekali na odbití šesté hodiny. O šesti se strhla rvačka o předměty, ale já se stihla zapsat do Latiny a jsem tomu velice ráda.

Momentálně mám zapsané tři semináře a tři předměty, ale plánuji si zapsat ještě čtvrtý :D

Jsem pyšná na svou kolej a budu se snažit dělat vše pro to, abychom vyhráli školní pohár.

Vea Sophie Williams