Zábavna show vo Velkej sieni

O svých nováčkovských alotriích ve Velké síni, a to ve společnosti prefektky Ellky, která si na mladé chlapce očividně potrpí, sugestivně vypráví Slávek... ehm Sam Kulík.

Nedávná slavnost po zařazování evidentně rozjařila skupinku mrzimorských nováčků natolik, že po přivítání v nové koleji zamířili hýřit rovnou do Velké síně. Zde se jich ujala zkušená prefektka Miss Elý (Ellka Willowa) a známá zdravotnice, p.p. Matthew Whitecrow. Rozjela se velkolepá zábavní šou, které dominoval zejména taneční výkon p.p. Matta. Vší silou se sice snažil udržet své nadměrné proporce v rytmu, ale marná snaha – sádlo se vlnilo vždy dva takty za ním.

Královnou tanečního parketu se stala samozřejmě Elý, ale ostatní dámy, zejména madam Moný (Monny von Schatz) a havraspárská studentka Madi (Madidess Leevian), nezůstávaly pozadu. Pánský doprovod pak už dotvářeli jen mrzimorští nováčci, Pýt (Peter Warhall) a moje veličkost (Samslav Kulík).

Miss Elý testovala své kouzelnické schopnosti a seslala na mě zamilované očarování. Následně si KONEČNĚ dosyta užívala pánskou pozornost ;) a nadšenými výkřiky “Ještě!” a “Zavzdychej!” povzbuzovala nebohého nováčka (tím myslím samozřejmě sebe ;)) v dalších nedůstojných projevech veřejné náklonnosti. Když došlo na vrhání zamilovaných očí, projevila se její legendární praktičnost a jala se je sbírat do zásoby.

Pana Matta zaujaly tyto láskyplné projevy natolik, že hodlal seslat očarování znovu, což zmiňovaný nováček jen suše komentoval: “Netušil jsem, že i Vy ke mně chováte něžné city!” Načež si pan Matt vyčaroval ohořelou louč a za nadšeného zpěvu:

“Samým blahem, jedním tahem

srdce z lásky maluju

Protože já, protože já,

protože já miluju…”

se jal čmárat po Velké síni srdce. Síla a upřímnost tohoto citu mě dojala natolik, že jsem uchopil polínko z krbu a usilovně pomáhal s uměleckým ztvárněním tohoto důležitého orgánu.

Role “dýdžeje” se postupně ujímal každý, kdo si chtěl poslechnout nějakou pěknou písničku. Trsali všichni, kdož ještě byli ve Velké síni vzhůru. Pýta (Peter Warhall) se ujala jeho patronka Miss Elý a předváděli zajímavé taneční kreace až na hranici lidských možností. Tyto možnosti pak se mi však po značném úsilí podařilo překonat, neboť jsem předvedl gumový trs, po němž jsem se neodvratně zauzloval. Po zbytek show se mě snažila rozuzlovat moje partnerka (Madi), která nakonec slavila zasloužený úspěch. Díky, Madi :).

V samém závěru této části večera jsem ještě ulovil p. Matta a předvedli jsme velkoryse pojaté tango po celém parketu. Na p. Mattovi se pak již patrně projevila léta a neměl slov. Vzmohl se jen na lakonické: “OMG!”

Myslíte, že to byl konec? Chyba lávky! Miss Elý nenápadně šoupla prefektský odznak do kapsy (předtím ho políbila, sám jsem to viděl) a Pýta proměnila ve vánočního skřítka. 

 Nadšen tedy opravdu nebyl, ač bych se odvážil tvrdit, že to byl významný krok vpřed – takovou krásnou čepičku dosud neměl a červená mu rozhodně slušela. Soudím nejen dle zaujatých pohledů, které po něm Miss Elý vrhala, ale zejména dle toho, že si je chtěla užívat co nejdéle, a odmítala mu vrátit jeho imidž vytuněného fampiče zpět. Zatímco Pýt se usilovně dožadoval podoby, kterou mu láskyplně vyrobili rodiče, Elý významně poklepávala svou zcela vlastní hůlkou a takřka věděcky zkoumala své – teď již – minipatronče. Každá radost musí jednou skončit, a proto se z Pýta zanedlouho opět vyklubal ten žlutý sportovní nadšenec, kterého všichni známe. A to byl, dá se říct, i konec celé oslavy. Tedy až na ten les, kde se Pýt ztratil. Ale o tom zase až jindy ;)

Samslav Kulík