Havraspár versus Mrzimor - 21.-22.5.

Opět, jak je již snad tradicí, se odehrál velmi dlouhý zápas mezi Havraspárem a Mrzimorem. Že by vám ráda o něm poreferovala, to si vymínila Ciline Flameová.  

Já jsem ve VS stepovala už asi hodinu před začátkem a čekala na Ellku, že ji poprosím o výstroj. Asi čtvrt hoďky před devátou přiletěla Ellka a hned se dala do práce a rozdávala kolejní majetek o 106. Dokonce přišla k úrazu - nafackovala si, protože právě na mě zapomněla a já marně čekala na výstroj. Ale vše se vyřešilo a s chutí jsme odpočítávali minuty do zahájení.

Zlí jazykové rýpali, že nás je chvilku před zápasem nějak málo, ale my se posbírali a nastoupili v hojném počtu. Začali jsme tak lehce - lážo plážo, kecali o všem možném (aspoň si to myslím, moc si toho nepamatuju). Ellka všechno organizovala a mě s Ywou (nebo Ywa přišla až později? No prostě nějakou dobu jsme spolupracovaly) strčila na střelce. Ha, už si vzpomínám! Ywa zde byla od začátku a střílela kulaté góly - pokud si dobře pamatuju, střelila 10., 20. i 30. a ještě spoustu dalších, ale 180. jsem jí vyfoukla :)

 

(Musím jí poslat nějaký úplatek) Já začínala s 2% a říkala jsem si, že budu ráda, když se na hřiště vůbec dostanu, ale byla jsem tam skoro pořád, kdy jsem se dostavila. Přesně v 9:00 jsem nasedla na koště a vydala se do vzduchu byla jsem tam tak asi do jedenácti a potom mi přijela mudlrodinka, takže jsem si dala pauzu. I přesto jsem každou volnou chvíli zaskočila aspoň na pět minut nastřílet pár gólů a nasbírat procenta. A že góly lítaly!

Modří na začátku nastoupili pouze v nízkém počtu, ale k odpoledni se posbírali a chvíli byli dokonce v plném obsazení. Jmenovala bych Kattarin, Arien, Larrie, Marvaricka, Linn, Connie, Carolin, Rose, Davida, Jamese, Nicol, Monny, Mel, Leelee a Mad ... Dali nám taky pár gólů a my prvňáci, kteří se z nějakého důvodu nedostali/nedostavili na první zápas, jsme si aspoň mohli vyzkoušet, jaké je to opravdu hrát a že ty góly nelítají do obruče s brankářem tak lehce, jako do prázdných obručí. Většinu času (noc nepočítám) byl ve vzduchu aspoň jeden modrý. I když jsme je statečně shazovali.

My jsme byli skoro pořád v plném počtu, ale zas nás nebylo tak moc, aby se na někoho nedostalo. Ellka pečlivě dozorovala, rozhodovala, kdo půjde kam a my jsme ji všichni respektovali. Když se někomu zavařilo koště, nebo spadnul, ihned na jejich místo nastoupil někdo další a potom se zase prohodili. Dokonce nás sem tam přišel i někdo podpořit - mdm Mintaka, sl. Eliz, p.p. Whitecrow, sl. Ginevra, Suši... Bohužel údaje o hodinách mezi druhou a šestou odpolední nemám, protože jsem trávila čas s mudlama v zoo a v cukrárně.

Rozhodla jsem si ten den vynahradit a kolem sedmé večer jsem nastartovala koště a vyhoupla se do vzduchu. Spousta lidí ten den sbíralo magíky, tak jsem taky zkoušela a podařilo se :)

Poznámka redakce: Na toto místo jsme chtěli vložit krásnou fotografii naší kapitánky Ellky ve famfrpálové výstroji, avšak máme k dispozici pouze snímek v civilu anebo poněkud nelichotivou momentku z minulého zápasu - zkuste si tedy tyto dvě fotky ve své mysli složit dohromady a vyjde vám obrázok peknej a veselej Ellky:

Létala jsem o sto šest a čas ubíhal - najednou bylo osm hodin, devět, dvanáct - žlutí se začala rozcházet, ale pár nás vytrvalo a z modrých tam, tuším, byl Marvarick. Jedna hodina ranní - Marvarick se ptal, jestli žlutí vůbec někdy spí... Druhá hodina ranní - moc už nás nezůstalo, třetí hodina ranní - zůstala jsem tam sama s Ellkou, která tam byla-nebyla a spala na koštěti. Potom si přišla zatrénovat Sophi.

Přišel i pan profesor Epans, Sophi s panem profesorem probírali, jak vlastně běží čas - teda spíš pan profesor vysvětloval a Sophi přikyvovala:) Potom mě Sophi nechala samotnou a já si skočila na chytače. Můžu vám říct, že chytač je teda dost deprimující post... zlatonka ti uniká... a to pořád:)

Nějak jsem se doklikala až do šesti do rána a to zrovna přišly Mary s Vicky a doslova mě vykopaly do postele. Po chvilce vzdoru jsem je poslechla a od šesti do půl desáté jsem spala. O půl desáté jsem opět nastartovala koště a létala o 107 až do konce zápasu.

Zlatonku chytila naše Ellka. Tímto bych jí chtěla pogratulovat ke krásným 31% na chytačovi a poděkovat za skvělé koučování. (A taky Vicky, která za Ellku zaskakovala v době její nepřítomnosti a samozřejmě všem žluťáskům a všem havranům, kteří se dostavili.)

Zápas trval dlouhých 26 hodin a 48 minut.

Skóre na konci bylo 3 380:350 pro Mrzimor.

A ještě trochu pro pobavení:

Když jsem v neděli ráno nastoupila, opět jsem střílela góly - vím, samochvála smrdí, ale co:) - Vicky si postěžovala, že já s pár procenty - náhodou už jsem měla asi tak 25% - střílím tolik gólů a ona nic. A Ywa na to: ,,Já myslela, že je to Cilinina práce nepouštět 100% střelkyně k camrálu, aspoň podle včerejška.“

P.S.: Pro mé starostlivé žluťásky: v neděli jsem spala od šesti do půl desáté, od půl čtvrté odpo do půl šesté, od desíti večer do sedmi ráno (v pondělí) a od jedenácti do dnešních sedmi. Abych pravdu řekla, spala bych víc (aspoň deset hodin denně), ale nemám čas.

P.P.S.: Omlouvám se za zpoždění, v neděli jsem spala a včera mi žlutí dovolili být vzhůru jen do jedenácti a to jsem zrovna byla v půlce článku, ale už jej máte na stole a myslím si, že jsem do něj dala vše. Pokud budete jiného názoru, buď po mně hoďte sovu nebo mě rovnou ukamenujte! Tímto se s vámi definitivně loučím, aneb: Huff huff Huffelpuff!

Ciline Flameová, Mrzimor