B4 - 1. úkol - pokračování

Jak se profesoři učili sportu mudlovskému

Siny de Sorrow

Jak už jsme slyšeli, bradavičtí profesoři propadli zálibě v teambuildingu. A jak už to tak bývá, na teambuildingových akcích vznikají podivné nápady.

S jedním takovým přišel i ctěný pan ředitel. V rámci odpočinku od studentů a od práce vůbec navrhl pan ředitel, aby si profesoři zahráli nějakou úplně novou hru. Vzkázal tedy všem dotyčným, aby se odpoledne dostavili na famfrpálové hřiště ve vhodném sportovním oblečení. Tato akce ale samozřejmě nemohla ujít bystrým studentům, kterým to celé přišlo velice divné a ujali se tedy rolí nezávislých tajných pozorovatelů.

Profesoři se začali pozvolna scházet na hřišti, snad všichni ve famfrpálovém oblečení, jelikož jiné sportovní snad ani neznali. Žádnému z nich nechybělo ani koště - co by to přeci bylo za sport, kdyby se při něm nelétalo?

S malým zpožděním pak dorazil i sám pan ředitel, taktéž vybavený jak na famfrpál a v ruce nesl něco, co tajně pozorující studenti nazvali novinami. Pohodlně se opřel o koště a začal nahlas předčítat jakýsi článek. Jak někteří slídilové později zjistili, šlo o mudlovské noviny se článkem ,,Fotbal, aneb rady pro tatínky s malými dětmi."
I přes vzdálenost půl hřiště byli vidět zamyšlené, někdy až vytřeštěné výrazy v obličejích vyučujících (viz obrázek Překvapení profesoři - od Siny).
Pak kdosi z famfrpálově oděných osob přinesl bednu čítající camrál, potlouky a zlatonku – „kuličky“ potřebné ke hraní famfrpálu. Ale kterou z nich vybrat? Toť byla očividně velká debata. Nakonec se ustanovilo, že bude nejlepší vypustit všechny míče a jim podobné předměty a že se uvidí, se kterým se bude hrát nejlépe.

Nová hádka na sebe ale nenechala dlouho čekat. Strhla se právě v té chvíli, když se sportovci chystali sednout na koště. V tu chvíli totiž pan profesor Nekro prohlásil: ,,Jakožto znalec mudlů a jejich vynálezů...No zkrátka, kolegové, opomněli jsme jeden důležitý fakt. Mudlové neumějí létat na košťatech...." A tak se vytvořily dvě party, které se přely o to, zda se již mudlové naučili létat na košťatech, nebo zda se nejedná o sport, protože bez košťat to zkrátka není sport (viz obrázek Fotbal – od Sophie). Výsledkem byl opět kompromis. Protože jak řekla profesorka A. R. Rawenclaw - ,,Pokud se mudlové naučili létat, rozhodně moc nad zem nevystoupají."
A tak tedy profesoři nasedli na košťata a snažili se létat jen kousíček nad zemí, aby se jejich nohy sotva odlepily od země.
Když se tedy všichni přizpůsobili přízemnímu stylu létání, začali přemýšlet nad tím, čím vlastně budou míče odpalovat, když v článku nebyla žádná řeč o pálkách či něčem podobném. A tak kdosi z řad profesorů přečetl článek ještě jednou.

Udivené pohledy opět nechyběly, jelikož ve článku údajně stálo cosi jako ,,kopat do míče", načež se opět ozval profesor Nekro s komentářem, že slovo kopat znamená hloubit - tedy kopat hrob. K tomu je ale potřeba cosi divného, něco jako lopata nebo jiné náčiní spadajíce spíše do bylinkářství či zahradničení. Pár jedinců se tedy vydalo pro lopaty, někteří pěšky, ti odvážnější letěli na košťatech.

Bohužel došlo k tomu, že madam Adrianet le Ros přecenila své síly a skončila mezi květináči. Ihned byla samozřejmě dopravena na ošetřovnu, kde jí hezky ovázali hlavu a doporučili klid a odpočinek.

Zbytek profesorů se zatím snažil přijít na to, co má společného míč a kopání hrobu. Přišel na to až netrpělivý pan Papulka, který vzteky a nudou dohromady kopl levou nohou do míče položeného na zemi. Ten zasvištěl vzduchem a pak opět dopadl na zem, byl to totiž camrál (viz obrázek Fotbal 2 – od Sophie).

,,Zajímavé!" vykřikl nadšeně pan řídící a všichni se hned začali kolem sebe rozhlížet, co se děje. Po chvilce dohadování, co se vlastně stalo, dotyčný profesor zopakoval svůj kopanec. ,,To bude ono," řekla zamyšleně madam Rawenclav zkoumající novinový článek. ,,Podívejte se na tu fotografii, tady nemají žádné rýče a mají míč tak divně u nohy. To bude asi ono..."

A tak profesoři konečně přišli na to, jak se hraje fotbal. Už jen chybělo odložit košťata - ale to by již bylo moc mudlovské, to bychom snad ani neměli dopustit.
Tímto vznikl kouzelnický fotbal s prazvláštními pravidly, která čítala mnoho podivných způsobů, ať už to bylo prostředí famfrpálového hřiště či honička stylu ,,všichni za míčem a míč za námi..." Samozřejmě nesmějí chybět košťata a ladný nízký let. Nejtěžší ovšem na tomto sportu je dokopnout míč až do vysokých branek patřících famfrpálu. Je to tedy hra na dlouhý čas a kdo se první trefí, vyhrává.

Nutno ovšem podotknouti, že jsou k tomu potřeba pořádné boty. Právě na to totiž doplatila Angela Grey - Slytherin, která navštívila ošetřovnu krátce po madam Adrianet a taktéž si odnesla pořádný obvaz, ba dokonce sádru jako novou ozdobu sličné levé nožky.

Ač to tak ze začátku rozhodně nevypadalo, tak se profesoři velice bavili a vydrželi hrát dlouhé hodiny, než je začalo bolet celé tělo. Ale i potom očividně rádi vzpomínají na tento zážitek a v domnění, že o tom nikdo ze studentů neví, se klidně usmívají nad všemi trapasy a zábavnými momenty, které je při této hře potkaly.

Příště:
„Nuda“ v Bradavicích - Bailla Peerlessová