středa 19. prosince 2012

Velký koncert v podání Fouska, Rickyho a Soptíka


Povídka od Vey Sophie Williams.
Rozhodla jsem se spojit tuto povídku s takovou soutěží: Kdo z vás dokáže co nejlépe přeložit do češtiny písničku, která je v povídce obsažena, získá dvě zelené kartičky! Překlad nemusí být doslovný, spíš zkuste, aby se trochu rýmoval a působil trochu mrzimorsky:)


Jak všichni jistě dobře víte, k naší koleji patří neodmyslitelně i kolejní zvířátka. Dráček Soptík, krysa Fousek a jezevec Ricky. Jak se k nám dostali, to vám nyní nebudu vyprávět, ale protože každou chvíli něco provedou nebo vymyslí, budu vám vyprávět o tom, jak založili hudební skupinu. Ano, slyšíte dobře, stalo se to, když … myslím, že to vezmu od začátku.

Jednoho krásného podzimního dne leželi Soptík, Fousek a Ricky v kolejní místnosti před velkým krbem, nahřívali si své kožíšky a nudili se. Studenti byli na vyučování a oni neměli nic na práci. Přemýšleli, že by něčím studenty potěšili, něčím se jim odměnili za to, že je krmí a hrají si s nimi.
Náhle Soptík vstal a začal pochodovat sem a tam. „Kluci, no tak přemýšlejte, my přece vždycky něco vymyslíme.“ V hlavičce mu to začalo ještě víc šrotovat a začal si broukat. Fousek s Rickym se k němu přidali a nakonec broukali všichni. Ricky se odvážně vrhnul do tancování a Fousek začal do rytmu podupávat.

„Mám to,“ nakonec vykřikl Soptík a s úsměvem se obrátil na kamarády. „Co kdybychom založili skupinu? Pak bychom byli slavní a proslavili bychom Mrzimor.“ 
Fousek hned nadšeně souhlasil, jen Ricky se trošku zdráhal. 
„A myslíte, že bychom dovedli zpívat a hrát? Nevím jak vy, ale já na to zpívání moc nejsem,“ začal se vymlouvat. 
„Jasně, to bude hračka,“ kývali hlavou Fousek se Soptíkem tak dlouho, než Rickyho přemluvili. 
„Kluci, a na co budeme hrát a co budeme zpívat? My přece nemáme žádné hudební nástroje,“ narazil Fousek na problém. Všichni se zarazili a začali přemýšlet. Avšak za chvíli tuto situaci vyřešil Ricky. 
„Pamatujete si, jak Mrzimorčata hrála to divadlo? A jak jsme dostali na modní přehlídku ty nástroje? Myslím, že vím, kde jsou,“ náhle Fousek se Soptíkem obživli a plni očekávání hleděli na Rickyho. „No přece v pokoji pod postelí. Tam jsou všechny ztracené věci,“ usmál se Ricky a letěl pro ně. 
„Kluci, tak kde jste? Já to sám neunesu,“ volal z pokoje a Fousek se Soptíkem se rozletěli za ním. Nanosili všechno náčiní před krb a rozdělili si své role. Fousek hrál na bicí, Ricky ovládal tančení a kytaru a nakonec byl Soptík, který seděl za klavírem.
„A co budeme hrát,“ musel se zeptat Fousek. „Vzpomínáte, jak jsme poslouchali písničku We are family, kterou zpívali Chipmunkové? Myslím, že ta bude ideální,“ navrhl Soptík.
„Jasně,“ souhlasili Ricky se Soptíkem. 
Tak se do toho dáme,“ vrhli se toho po hlavě a brzy měli píseň nacvičenou. Už jen museli počkat, až Mrzimorští přijdou z vyučování. Najednou se otevřeli dveře, studenti vstoupili, Ricky se Soptíkem a Fousek se po sobě podívali, kývli a začali zpívat.

We are family!
Oh whoa whoa oa oa oa oa oh yeah yeah!
We are family!
Oh whoa! Oh yeah yeah yeah!

Oh,everyone can see we're together as we walk on by!
And we fly just like birds on a feather a won't tell no lie oh oh oh! (oh, oh)
All of the people
around us they say! Can we be that close! (oh oh oh)
 Just let me state for the records! (we're giving love)
We're giving love in a family dose!
 We are family! (Yeah, yeah, yeah)
I got all my sisters with me! (Whoa-oh-oh)
We are family! (Yeah,yeeah)

Get up everybody and sing!!! (Now sing it to me baby)
 We are family! (Yes we are)
 I got all my brothers with me! (I got my brothers with me) 

We are family! (Oh oh oh oh oh oh)
Get up everybody and sing!!! (Sing it to me)
Living life is fun and we've just begun!
To get our share of this world's delights!
High like the hills 

For the future and our goal's in sight! Oooooh!!!
No we got a depressed! here's what we call our golden
rule!
Have faith in you and the things you do you won't go wrong! this is our family!  …

Zpívali a zpívali s úsměvem na tváři. Když dozpívali, všichni mohutně tleskali a snažili se je všechny obejmout. Zvířátka byla tak spokojená, že udělala Mrzimorské štastnými, že dokonce zapomněla na svůj sen stát se slavnými.

Žádné komentáře: