Kolejní znak v ohrožení?!

Ne, tohle vážně není nic, co by mělo úmyslně narušit kapitoly Tajemství dvojčat, které jsou poslední dobou tím jediným, co se v našem kolejním časopisu objevuje, tady možná jde o ničení významné kolejní památky!

Není to tak dlouho, co i naše kolej měla problémy s udržením ohně v kolejním krbu. Dokonce nám úplně vyhasnul a museli jsme si dojít do Zapovězeného lesa pro jiskru z ohnivce (o čemž jsme Vás také v Žlutém Trimelovi informovali). Teď možná řešíme problém úplně opačný. Celá kolej se náležitě poučila a dle mého názoru se možná topí trochu přes míru.

Je sice krásné pozorovat, jak ohnivé jazyky olizují dřevo, ale ty naše šlehají až ke kolejnímu znaku, který visí těsně nad krbem. Nemůže se s ním něco stát? Ne, shořet nemůže, podle mých zdrojů totiž není z hořlavého materiálu, ale časem se může scvrknout nebo zreznout. O školních pohárech snad raději ani nemluvě.

Existují dvě varianty řešení. Buď to nepřehánět s topením nebo ony cenné věci přemístit na bezpečnější místo, což se zase nikomu nebude líbit, protože na naše chlouby by nebylo vidět. Je to vážně dilema!

Vicky Charmant

Tajemství dvojčat – hlasování o 8. kapitole ukončeno. Napište devátou kapitolu!

Milí čtenáři a příznivci románu na pokračování Tajemství dvojčat!

Hlasování o 8. kapitole skončilo s tímto výsledkem:

Tajemství dvojčat : 1.-8. kapitola vcelku

Protože nyní o vánočních prázdninách je na čtení přece jen více času, napadlo mne, že by možná bylo nejlepší přečíst si celý dosavadní příběh vcelku bez nutnosti vyhledávání jednotlivých kapitol. A tak, abyste to měli pohodlnější, tady ho máte.

Tajemství dvojčat - 8. kapitola

Milí čtenáři,
přinášíme vám tentokrát pouze dvě nové soutěžní kapitoly:
a) Jezevec jako důkaz
b) Poslání

Jsou dosti odlišně pojaté, jen si je přečtěte.

Rebeca není člověk!

Šokující informace o populární zpěvačce přináší Christina von Luna!

Vítězná 7. kapitola Tajemství dvojčat – napište 8. pokračování!

Vážení čtenáři,
tentokrát nastala v hlasování zcela nečekaná situace – všechny kapitoly získaly přesně stejný počet hlasů, a tak nakonec musel rozhodnout los.

Tajemství dvojčat: 7. kapitola

Milí čtenáři!
Přinášíme vám čtyři soutěžní sedmé kapitoly, abyste z nich
v hlasování vybrali jednu vítěznou:

a) Já je pomstím!
b) Instinkt
c) Tajemná kniha
d) Verdikt přísné profesorky

Vánoční skřítek na hradě...

Vánoce se blíží a je to poznat na každém rohu. Vánoční ozdoby, shon kolem dárků a sem tam i nějaký ten vánoční stromeček nebo možná dokonce skřítek… Jednoho nám představí Alanise Olien Harlin.
Není tomu tak dávno, co jsem si v klidu seděla v kolejní místnosti. Neměla jsem co na práci, úkoly se mi psát nechtěly tak jsem si jen tak čmárala na pergamen a vyhřívala se u krbu. A najednou slyším šelest. Zajímalo mne, odkud pochází. Když jsem se postavila, šelest se ozval znovu. Vypadalo to, že jde od záclon. Potichu jsem se vydala k oknu a šelest se pořád ozýval. Znělo to trochu jako myš, ale raději jsem si připravila hůlku. Odkryju závěs a co nevidím – malý skřítek! Na hlavě Santa-clausovskou čepici, která mu lezla do očí a uši mu z ní trčely, rudý kabátek, který se zdál trochu širší, než byl sám skřítek, kalhoty stejné barvy a boty ostře zelené. Seděl tam na zadku, s roztaženýma nohama a urputně ohryzával spodní stranu našeho nového kolejního závěsu. Zdálo se mi, že mě ani nezpozoroval.
„Ahoj, co tu děláš?“

Snažila jsem se nasadit klidný tón, abych skřítka nepolekala. Stejně se mi to nepovedlo – škubnul sebou a vystrašeně se vymrštil na nožky.
„Já? Já tu jen tak hryžu…. závěs…. jak vidíš. Prostě si tu tak sedím, hryžu, hryžu, a hrozně mě to baví, teda jako né že by mě bavilo ničit cizí věci, ale tak prostě hryžu, hryžu…“ zdál se mi poměrně zmatený a už začínal blábolit.
„A jak si se sem dostal?“ opravdu mi to bylo divné, že by snad vypadl Santovi, který cestuje k mudlům, ze saní?
„No, asi jsem se ztratil. Santa zastavil, potřeboval si odskočit, no, a já se vydal na obchůzku. Když jsem se vrátil, Santa už tam nebyl, prostě mi zdrhl, bídák, já mu ukážu, až ho zas potkám! A pak jsem dolezl po stěně až sem – že jsem šikovný! My vánoční skřítkové totiž umíme lozit po jakémkoli povrchu, dokonce i hlavou dolů – dívej!“ zběsile vyšplhal na strop nad okno, nechávaje po sobě blátivé otisky malých nožiček.
„Pojď dolů, ještě se ti tam něco stane!“

Ale on nechtěl, nejspíš to byl jen úhybný manévr, zdálo se mi, že se mě bojí. Vyčistila jsem alespoň to okno, to by mi primuska dala, že se ani o to okno nedokážu postarat :), ale závěs zůstal trčet ohryzaný. Toho si snad nikdo nevšimne, vždyť tam máme tolik oken a tolik závěsů…
Takže Santa už cestuje k mudlům? Co tam bude dělat, nadělovat dárky? Teď, na začátku prosince? Kdo ví, za jakým účelem se tam vydal… Tím se teď ale nebudeme zaobírat, snad možná někdy příště, v nějakém jiném vydání…
Skřítkovi jsem zřídila malou postýlku nad krbem, za těch pár dní, co ho tam chovám se mi zdá, že nabyl Mrzimorského ducha. Nechal se dokonce přesvědčit, abych jeho oblečení přebarvila (a zároveň si tak i procvičila kouzlo do Přeměňování) na žluto.

Tímto článkem bych tedy Mrzimorským chtěla oficiálně představit našeho spolubydlícího Ferdu – Vánočního skřítka a požádat o souhlas, že jej můžu chovat a že vám to nevadí... Doufám, že ho nezklamete :D!


Tak snad nám do Vánoc neuteče a zařídí nadílku :)

Ilustrační amatérská fotografie skřítka :)

Aktuální móda pro kolejní vlastence?

Nová kolekce má sice přijít až koncem prosince, to ale neznamená, že na Příčné ulici není k dostání nic pro ty, co si libují v kolejních věcech. Méně navštěvovanými regály butiku madam Malkinové vás po dlouhé době provede Vicky Charmant, která při této příležitosti i zapózovala. :)

Stačí se jen trochu porozhlédnout a najdou se i věci vyloženě pro nás žluté.

Co třeba takový župan? Málo na kom ho vůbec zahlédnete, docela originální kousek, i když většině z nás se nechce investovat do svršku, který je vhodný k nošení jen večer nebo v brzkých ranních hodinách. Přitom je ale skutečně hezký, nemyslíte?

A co třeba slušivý Harryho svetr nebo hit letošní zimy Zimní kápě? Uznávám smutný fakt, že ta naše kolejní spíše vypadá jako zelená, ale je originální a jedinečná. :)

Nutno dodat, že regály Příčné ulice se čas od času mění, takže určitě hlídat a třeba objevíte i další pěkné věci v kolejní barvě. ;)

Záhada vysvětlena?!

Podařilo se nám získat exkluzívní vyjádření madam Angely Grey-Slytherin, a to přímo z Jámy lvové.

"Už jsem to užaslým studentům jednou vysvětlovala, protože ten nápis ohledně kadeřnictví se za poslední dobu objevil několikrát. Samozřejmě stále úpím na dně jámy a nikam z ní nevycházím... je tu neútulno, tma, horko a nemám tu co na práci. Když pominu, že jsem si pádem sem ZLOmila nohu a můj zdravotní stav se stává katastrofou, přičemž kouzla tu nefungují, abych proti tomu mohla bojovat, tak se tu i dost nudím.
Snažím se tu udržet si jakous takovou slušnou vizáž, takže se tu denně češu hřebenem, což patrně hází nahoře ve VS ony zavádějící hlášky. Možná je mi tím naznačováno, že mé kadeřnické schopnosti jsou na takové výši, že bych se tím na PU mohla živit... nevím... z jámy žel žádný východ nevede...
Doufám, že jámu nakonec nějak uhádám, aby mi pustila... zatím nevím... nevidím světélko naděje..."

Je to skutečně celá pravda? Kdo ví!

Záhada nového účesu madam Angely! Jak se dostala do kadeřnictví?

Senzační objev přináší Adriana Bella Lee

Tak jsem tu byla takhle jednou ráno a chodby hradu byly liduprázdné. Měla jsem chuť být ve společnosti a tak jsem šla do Velké síně. Chvilku jsem tam pobyla, když v tom jsem uviděla něco, co mě donutilo se přinejmenším zamyslet.
Objevil se nápis
Jelikož madam Slytherin již delší dobu pobývá v jámě, což naznačuje i její jméno, tento nápis mě hodně překvapil, než jsem se však mohla začít radovat, že madam našla nějaký způsob, jak vylézt, tak se ozvaly z jámy jakési zvuky. Popošla jsme blíž a uslyšela hlasité zívání a protahování, což znamenalo, že madam je stále v jámě. Než jsem se stačila zeptat, předešla mě jiná mrzimorská studentka, která rovněž podezřívavě okukovala nápis.
„Jé madam, to ten kadeřník vlezl za vámi, to tedy můžete vylézt s ním?“ zeptala se s radostí očekávajíce odpověd.
Ale madam nás zklamala. Prohlásila, že se ostříhala sama. Načež jsme reagovaly tím, že se sama ostříhat nemohla, protože nápis jasně tvrdil, že madam navštívila kadeřnictví na Příčné. Madam kadeřnictví podle nápisů navštívila celkem dvakrát. Existuje snad způsob, jak se dostat z jámy a madam o něm ví? Je snad něco, co ji přesto nutí zůstávat uvnitř, něco, čeho se bojí?

Nudíte se? Anime je tu pro vás.

(Od Christiny von Luna) Po hradě chodí mnoho kouzelníků, kteří jsou zbláznění do anime. Stačí se kouknou na pár čarostavů nebo se zeptat ve Velké síni na anime a přes polovinu lidí Vám nějaké doporučí. Takže pokud se žerete nudou, není nic jednoduššího než se na anime kouknout. A abyste věděli jaké, napsala jsem tenhle článek s vlastními minirecenzemi mých nejoblíbenějších anime. ;)

Hromadný útok škrken nebo opakující se historie?

Dnešní neděli jsem se rozhodla strávit s rodinou, neboť příští týden jsem byla vyslána na seminář pro mladé nadějné Ekokouzelníky. Jelikož jsem již v rozšiřujícím studiu, občas se mi stane, že mě pan učitel Taje lesa někam vyšle. Hned po famfrpálovém zápase jsem se tedy přemístila domů a strávila pohodový den s rodinou. Při balení na seminář jsem zjistila, že jsem si zapomněla nějaké podklady v hradě.

Nu, co zastavím se pro ně večer. Přemístila jsem se tedy k branám hradu a ejhle, zrada, brána byla zavřená. Jako první mě napadlo, že se opakuje historie a přijdou dny smutku jako před pěti lety. To by bylo celkem „povedené“, vzhledem k tomu, že jsme nedávno oslavili Ohnivý den. Jako další mě napadlo, že škrkny vzaly hrad hromadným útokem a učitelé radši bránu zavřeli, aby neinfikovali i nově příchozí. Kolem nebyl nikdo, koho bych se optala na vzniklou situaci, a potřebovala jsem vědět, zda mám zachovat paniku.

Vytáhla jsem tedy přenosný krb, který mám vždy při ruce, kde se mi podařilo zastihnout prefektku Lucy. Po nezbytných zdvořilostních frázích typu „Ahoj“ jsem se jí zeptala, zda byla vpuštěna do hradu. Povídala, že ne, jinak by neseděla doma na krbu a já bych měla smůlu. Řekla, že ráno kolem osmé byla brána ještě otevřená, a pak že hrad spadnul a brána se zavřela. Protože nechtěla stát celý den před zavřenou bránou, vrátila se domů. Víc toho také nevěděla. Neklesala však na mysli a přes krb mi začala notovat povzbudivou písničku:

Hog nam padol, Hog nam padol, ktože nam ho postavi?

Mladá kačka nie je doma a...

Na chvilku se zamyslela. Rozhodla jsem se tedy zachovat paniku a hned jsem ji doplnila:

a Nim to bez ní neumí.

Lucy neváhala a pokračovala dál:

Zavoláme Angelu...

Tady jí už zase došla inspirace, ale naštěstí jsem byla po ruce já:

ta má velké kladivo, dá do toho čtyři rány, pak jí dáme na pivo.

Nakonec jsem se s Lucy rozloučila a rozhodla jsem se, že na seminář pojedu bez oněch zapomenutých podkladů, co jsou schovány v pro mě nepřístupném hradě. Pevně věřím, že to byl jen útok škrken a až se ve čtvrtek vrátím k bráně, pustí mě dál.

Vendesousa Asio Otusová

Pozn. red.: V neděli večer je již hrad opět v pořádku postaven, takže se nelekejte.

Vítězná 6. kapitola Tajemství dvojčat

V tomto kole hlasovalo 19 čtenářů a po celou dobu to bylo velice vyrovnané, nakonec o jediný hlas vyhrála kapitola Skřítkovo odhalení od Elle Annie Green.

Tajemství dvojčat - 6. kapitola

Tentokrát máme jen dvě nové soutěžní kapitoly, ale myslím, že rozhodování bude i tak opravdu těžké. Jsou jedna napínavější než druhá a oběma je společné, že se v nich ve velice zvláštním světle projeví dosud poměrně sympaticky působící pan školník Lernej Servisto... Ať už tedy vyberete tak či tak, máme z něho zloducha...nebo se podaří autorovi následující kapitoly z toho nějak vybruslit a jméno pana školníka očistit?

Na škole sa porušujú základne ľudské práva?

Lucy Koralka

Určite si väčšina hradu všimla poblednutých, obviazaných študentov Zmijozelu. Tí už niekoľko dní okupujú pravidelne ošetrovňu, kde sa chodia liečiť z omrzlín 2. stupňa. Čo spôsobilo chorobnosť v tejto koleji? Kto je na vine?

Na svedomí to má vyhasnutý krb v zmijozelskej kolejnej miestnosti. V období, kedy by mali byť miestností najviac vyhriate, prišla táto katastrofa. Oheň zmizol a s ním aj príjemné teplo. Ako je niečo také možné? Sú na vine študenti, ktorí nedostatočne prikladali do krbu? Načo potom máme domácich škriatkov, ktorí sa majú starať o poriadok v kolejných miestnostiach?

Získala som vyhlásenie jedného svetoznámeho stavbára krbov: „ Väčšinou pri stavbe kúzelníckych krbov využívame kúzlo večného ohňa. Viete, kúzelníci sú pomerné leniví ľudia a toto kúzlo umožní, aby oheň stále horel a nikdy nevyhasol. Potom niečo také, ako sa stalo u vás na škole, nie je možné. Samozrejme radi ponúkneme naše služby, aby oné kúzlo večného ohňa bolo prevedené na vašich krboch.“

Môžeme dúfať, že riaditeľstvo našej školy využije tieto služby a tým nám študentom uľahčí život a predíde takýmto nebezpečným situáciám.

Keď si prečítame vyhlásenie práv detí (kde väčšina študentov hradu patrí), narazíme na kapitolu, kde sa jasne uvádza, že študenti majú právo na to, aby sa učili a bývali (prípad intrákov – čiže našej školy) v príjemnom a životne vyhovujúcom prostredí. Takáto podmienka napríklad je stála teplota nad 18 stupňov. Podarilo sa mi zistiť, že teplota v zmijozelskej miestnosti po vyhasnutí krbu bola dosť nízko pod dovoleným limitom. Nemalo by riaditeľstvo v tejto situácií zasiahnuť? Dúfajme, že sa nájde iný a rýchlejší spôsob na rozhorenie krbu, než výprava za Ohnivcom do lesa. Že by to kúzlo večného ohňa?

Zápas s Nebelvírem

Po dočtení článku si o mně myslete co chcete. Opravdu. Ale chci využít svobody tisku, která platí i v kouzelnickém světě.

Na hřiště jsem přišla v jedenáct a nestačila se divit! Kupa červené elity a ani jeden odvážný žlutý, který by létal. Zašla jsem tedy na ošetřovnu a to, co jsem tam slyšela, mě doslova porazilo. Musela jsem si sednout!
Zmrzačili nám hráče a ještě k tomu nám červený kapitán famfrpálu nechtěl otevřit apatyku, pochopila bych to, kdyby skóre bylo nerozhodně, ale vedli o 600 bodů. Až nám - konečně - někdo otevřel apatyku, začalo utrpení. Nejvíc mě naštvalo, jak se nám nebelvírští smáli. Oni, hrdá kolej!
Nebudu říkát, že mě štve, jak jsem prohráli, to není pravda. Štve mě to jejich chování... a mrzí mě. Sice si nepamatuju doby, kdy by tohle někdo v hradě vyslovil a všichni ho měli za blázna. Doby, kdy celý hrad byl jedna velká rodina a famfrpál si všichni užívali i bez ponižování protihráčů. Ale dala bych za to všechno!

Christina von Luna

24.11. Vyjádření šéfredaktorky: Chtěla jsem dát Christině možnost vyjádřit svůj názor, nyní mám ale dojem, že jsem její článek bez znalosti celého průběhu zápasu raději ani neměla vydávat. Z komentářů mám čím dál víc dojem, že je to opravdu Mrzimor, kdo má máslo na hlavě.
Celý tenhle spor je skutečně nanejvýš nešťastný. Mrzí mě, že jsem k němu přispěla i já vydáním tohoto tak kritického článku, aniž bych si něco více ověřovala. Myslím, že zejména nebelvírskému kapitánovi náleží omluva, protože objektivní skutečnost byla jiná, než jak Christina popisovala. Přesto si nemyslím, že by Chris byla vedena zlým úmyslem a vědomě lhala. Patrně situaci takto pociťovala, a něco i přebrala od jiných, aniž by to sama slyšela, mám na mysli např. ten posměch ze strany červených...
Poučení z toho budiž, že je třeba pořádně si vše rozmyslet a ověřit fakta, než člověk napíše a zveřejní nějaké zásadní soudy o druhých...

Sophia Glis Glisová

Spomienky jednej knihy (alebo ako detektív Vrťapka bojoval so ZLO-m)

Exkluzivně pro Žlutý Trimeles sepsala své vzpomínky madam Letitia te Tiba, ředitelka mrzimorské koleje!

Čas šiel ako obvykle. Študenti i profesori dávno zabudli na letné radovánky a hlboko sa ponorili do ubiehajúceho času školských povinností. Život na škole zapadal do vybehaných koľají a obvyklého stereotypu. Sedela som vo veľkej sieni, jedla puding, ktorý nám v ten deň škriatkovia pripravili na olovrant a rozprávala sa so študentmi už ani neviem o čom. Všetky domáce úlohy som už mala ohodnotené a tak som si užívala chvíľu pokojného ničnerobenia.
No objavila sa nová odovzdaná úloha a ja som sa rozhodla hneď ju opraviť, aby študent videl ako je na tom. Vzala som pergamen od študenta a zamierila do obrázkovej chyže skontrolovať priložený obrázok. Už som sa ani nepozastavila nad tým, že ma cestou napadla škrkna a ja som sa, ako už toľkokrát predtým, ocitla pred bránou hradu. Ale zarazil ma nápis pripevnený na bráne hradu. Nápis na ňom bol dosť desivý:
VŠECHNA SVĚTLA POHASLA
BLÍŽÍ SE K VÁM DOBA ZLA
AŽ TEMNOTA K VÁM DOLETÍ
VY PODLEHNETE PROKLETÍ

Pomyslela som si niečo o hlúpych žartoch a chcela som pergamen hneď zvesiť, aby nám nedesil študentov. No aké bolo moje prekvapenie, keď po strhnutí pergamenu sa na jeho mieste hneď objavil nový - na vlas rovnaký. Neskôr sa mnohí kolegovia pokúšali desivý pergamen odstrániť, no nikomu sa to nepodarilo.
Začali sme sa obávať, čo to má znamenať. A hoci sa niektorí študenti tešili na halloweenský večierok, mysleli si, že ide len o originálnu pozvánku pána riaditeľa, profesorstvo podrobilo záhadný pergamen podrobnému skúmaniu. Závery jednotlivých profesorov môžete nájsť v Dennom veštci.
Na sobotu bola zvolaná mimoriadna schôdza, kde sme sa mali dohodnúť na ďalšom postupe ohľadom podozrivého pergamenu. No soboty sme sa už v „normálnom“ ľudskom tele nedočkali. Keď som v piatok ráno vošla do Veľkej siene, nestačila som sa čudovať. Na profesorskom stole namiesto mojich kolegov ležali knižky s podivnými názvami Canterwillské strašidlo Angela Grey-Slytherin, Kuře Cupity Nekro The Gravedigger, Krteček ze ZOO Betelgeuse Orionis a podobne. Nechápala som, čo sa deje. No ešte viac ma udivilo, keď som sa pozrela na seba... a uvidela som knižku s názvom Komisař Vrťapka Letitia te Tiba pohodenú v blate. Študenti síce tvrdili, že nás vidia ako ľudí, ale to trvalo len krátko. Zanedlho sa po škole namiesto profesorov potulovali už len zablatené knihy. Len pán riaditeľ Poník na výlete Nimrandir Elénére poletoval nad svojou kôpkou.
Študenti sa nás snažili vyslobodiť na základe akýchsi hádaniek z kníh ZLA, ktoré sa podarilo získať. No trvalo to mnoho dní, kým konečne prelomili kľúč a identifikovali strážcov ktorí nás držali v ZLE-j moci. Pomáhala som im, ako som vedela, hlavne povzbudzovaním aby sa nevzdávali keď sa nedarilo... Aj študenti sa snažili spríjemniť mi dni prekliatia. Prenášali ma kam som potrebovala, podali čo bolo treba, a keď som sa posťažovala, že si na PU nemám čo pekného kúpiť, vyrobili mi slušivý obal žltej farby. Slečna Sophia sa dokonca vydala do sveta muklov, aby zistila o Komisárovi Vrťapkovi čo najviac. A jej zistenia boli vcelku príjemné, medzi muklami som slávny!
Nakoniec ZLO povolilo. Kľúč bol ZLOmený a ja som sa mohla tešiť na elixír, ktorý mi prinavráti späť ľudskú podobu.
No za ten čas, ktorý som trávila v jednom tele s detektívom Vrťapkom, som si na svoju novú identitu dosť zvykla a neľahko sa mi s ním lúčilo. Urobila som si teda ešte posledných pár fotografií na pamiatku, (tu je spoločná fotografia s kolegyňou Cantervillským strašidlom: môžete si všimnúť, že mám oblečený nový prebal od kolegyne Orionis a Angela slušivý nový opasok v štýle Slytherin) a už som čakala na vyslobodenie.
O krátky čas mi už slečna Alienor priniesla podivnú fľaštičku napratanú lupienkami kvetov. Na etikete stálo: „Květinové lístky o půlnoci trhané. Kouzelná ingredience se schopností prolomit kletbu Z.L.A.“ Musím uznať, že vyzeral povzbudivo. Zavrela som teda oči, chcela priložiť fľaštičku k ústam... ale zistila som, že žiadne ústa nemám. Tak som obsah elixíru jednoducho vyliala na svoje stránky... opatrne otvorila jedno oko... a bola som zase ako pred tým! Ešte aj záchranný kruh, ktorý som si po objavení výhražného pergamenu vzala „pre istotu“, som mala stále v rukách. Konečne môžem vykonávať svoje povinnosti profesorky, kolejní riaditeľky i ošetrovateľky naplno. (Spomínam si, že bolo veľmi ťažké ošetriť napríklad odhryznuté prsty slečny Aváčka de Hillson v podobe knihy. Mohla som vlastne len navigovať študentov, aby sa ošetrili navzájom... ale to už je iný príbeh.)

Redakce: Ukousnuté prsty?! Kdo nebo co Aváčkovi ukouslo prsty? Ale uzdravila jste ji, viďte? Mohla byste nám ten příběh přece jen vyprávět? Zní to tak napínavě!
P.p. Letitia te Tiba: Už si to dobre nepamätám... bolo to na výprave v lese. Pán Veldrin zorganizoval výpravu - lov bludníčka. Vraj mu sťahuje víly do rybníka a bez víl je v lese smutno. Tak sme sa vybrali (Aváček de Hillson, Clea Haliová, Eressiel de Naso, Christina von Luna, Lerilaine Nailee a jedna z modrých študentiek - myslím, že to bola slečna Clea - vzala do tašky aj mňa)
Bludníčka sa nám podarilo vylákať, ale boj s ním bol ťažký a náročný. Slečna Aváček pri boji prišla o tri prsty. Potom som jej ich na ošetrovni dávala do poriadku, ale bez rúk to išlo dosť ťažko. Liečivú masť si musela natierať sama, neskôr jej prišla na pomoc spolužiačka. Nakoniec všetko dobre dopadlo, slečna Aváček má prsty zase v poriadku a bludníček už v lese nestraší.
No a ja už tiež mám svoju ľudskú podobu :)

Perličky

Perličky sú späť!! To najlepšie, čo bolo povedané vo VS a ja som bola pritom! :))
(Jsou to většinou jednotlivé věty, které si Lucy zaznamenala, nehledejte souvislost, pozn. red.)

Elizabeth Lextrová > Leoší, no jsem :D zvláště když jsem použila tu slanou pastu, to se mi rozjela huba krví :D

Kate Resea > jenže nevím, jestli se k němu ještě dostanu, protože tam mám červíky... asi sem si tam neměla hrát s tou shnilou rukou, byla prolezlá červíky :D

Lany von Awesome > Jasný, takže ted budeš dělat jako že nic. Napíšu sem Guten Tag, tak řekneš, že zelení nabíraj nácky, když se tu mluví německy... omg:-D Když sem napíšu něco italsky, tak mě nazveš fašistou?

Jocelynn Firth> p. Justine, protože mi záleží na reputaci slečny profesorky :D vám evidentně jen na hormonech :D
Justin Angel Sane > sl. Lynn mě záleží na její radosti, tak jsem jí poslal dárek, to nemá s hormonama nic společnýho! :D

Clea Haliová > Noxy: ale největší palba byla, když měla mít referát o hlodavcích, tak donesla svoji džungaračku Berušku a Bělinku a rodinku Sisi a ukazovala je při referátu:D

Clea Haliová > Ellis: já bych vám to taky řekla, ale moje vepřová víla by mi to nikdy neodpustila:D

Clea Haliová > Tajný klub, o kterým budou všichni vědět? pěkný, líp to vymyslet nešlo:D

Felix Ruhgok > - Přiběhne k pomalu svlékající se XY ( slečna nechcela byť zverejnená :) ) .. Pošeptá jí do ouška - XY neblbni, nepochybuji o tvých krásných proporcích a tvém umění, ale tady jsou i nováčci, ještě bychom z nich udělali větší nemravy, nežli jsou :D

Paul Brewer > Musím se pochlubit, že pravidelně vyhrávam MO Plzně :D
Clea Haliová > MO? Magor Obce?:D

Paul Brewer > Lucy : já v matice, heč :D a v plavání, heč :D a byl jsem missák Plasy, heč :D
Christina von Luna > Missák? :-D

Nie vždy sú reportéri Trimela pritomný pri super hláškach. Rozosmiala vás nejaká hláška, zdala sa vám vtipná? Pošlite nám do redakcie hlášky, ktoré ste vo VS počuli a rozosmiali vás :)) alebo do sovinca Lucy Koralky ;-)

Tisková oprava

Hluboce se omlouváme autorce soutěžní 5. kapitoly románu Tajemství dvojčat - příspěvek s názvem Falešná kamarádka nenapsala zmražená Ellie Susanne Greene, nýbrž Elle Annie Green!

Neviňátko rockovou hvězdou? I to je možné!

Vzpomínáte na nedávný konkurs na novou zpěvačku populárních Divokých jezevců??
Odyssea (16) je nejnevinnější z těch tří. Nesmělá, ale zpívá nádherně. Ta se podle mě nejméně hodí k Divokým jezevcům - není divoká ;)

JAK JSME BOJOVALI SE ZLEM

Jak to všechno začalo:

20. října 2009 se na bráně školy objevil podivný pergamen, obsahující nejasnou hrozbu. Mnozí ho považovali za nejapný žert, jiní byli vystrašeni, někteří profesoři vehementně ujišťovali, že se nemáme čeho bát… Tajemný vzkaz byl ale připevněn kouzlem trvalého přilnutí a nebylo možné ho sundat… Pak vedení přiznalo obavy, byla svolána porada profesorů a na Příčné ulici byla ohlášena dodávka očarovaných talismanů, které by měly své majitele chránit: „Ceny talismanů budou příznivé, aby si je mohl dovolit každý: Zaručeně Levný Obnos.“
Pan ředitel vyzval případné svědky výlepu, aby se přihlásili, ale patrně se nic směrodatného nezjistilo. Stalo se však něco překvapivého: ochranné amulety, které původně tak doporučovala sama inspektorka výuky madam Grey-Slytherin, byly podrobeny zkoumání a shledány neúčinnými či dokonce nebezpečnými!

Další den ráno, když jsme si na poslední chvíli chystali sešity a učebnice do vyučování, jsme při pohledu do svých rozvrhů nevěřili vlastním očím, když jsme četli např.:

Astrologie - Čína (1.A) - Prof. Malá mořská víla David Nekromacer
Egyptologie (1.A) - Prof. Chobotnice z Čertovky Lavender dela Spacey
Magie krásy (1.B) - Prof. Vodníček Buližníček Consuela Zirkon
Mytologie (1.B) - Prof. Polámal se mraveneček Serge Renine
Žertovné zaříkávání (1.A) - Prof. Karkulín ze střechy Lenůlie Čihůlková

„Ale nejhezčí jméno má stejně naše kolejní ředitelka - Komisař Vrťapka Letitia te Tiba, to je roztomiloučký,“ dala se slyšet Alienor. Tehdy jsme to ještě považovali za povedenou legraci…jenže když potom do kolejní místnosti přišli čtyři domácí skřítci, kteří nesli na žlutém sametovém polštáři jakousi velikou a dosti ušpiněnou knihu, zamrzl nám úsměv na rtech: kniha promluvila hlasem madam Leti a prosila nás o pomoc…
Všichni profesoři byli zakleti mocí ZLA. Proměnili se v ušmudlané výtisky mudlovské dětské literatury. Vysvobodit jsme je mohli jen my studenti. Ale o tom příště. Napíše pokračování někdo z vás?

Madam Letitia te Tiba osvobozena, ale…

Moc ZLA byla zlomena! Naše kolej po usilovném pátrání 11. 11. rozluštila tajemství zvířecích strážců a vypátrala, že naši drahou madam Leti hlídá zákeřná čivava. Zlovolného psíka jsme společnými silami přemohli a pro naši kolejní ředitelku alias Komisaře Vrťapku sehnali léčivý lektvar, který jí navrátil lidskou podobu! (foto před a po vypití)
Sice se nám podařilo najít klíč ke zlomení ZLA až jako poslední z kolejí, avšak důležité je, že jsme vytrvali a naši madam Letitii zachránili!
Dále jsme se rozhodli osvobodit našeho bývalého kolejního ředitele p.p. Serge Renina z moci krvelačného rejska Segalla a on se tak z Polámaného mravenečka proměnil zpět v elegantního muže. Myslíme si, že by tyto události posledních týdnů neměly být zapomenuty, a proto již v zítřejším vydání Trimela přinášíme první vzpomínkový článek. Doufáme, že též ostatní sepíšete své zážitky…na památku pro příští generace, aby viděly, že společným úsilím je možné nad Zlem zvítězit, ať se zdá jakkoli silné…


P.S. I když… je tomu opravdu tak?
Dnes v noci se ve Velké síni děly podivné věci…o případu nebo vlastně spíše PROPADU madam Angely de Grey-Slytherin do jámy lvové informoval už Denní věštec, který je natolik pohotový, že o událostech referuje ještě dříve, než se vůbec staly…
Později došlo k dalšímu incidentu, jehož obětí se stal profesor Amon Revan Travt zakletý do podoby Tří čuníků. Zřejmě pod vlivem mudlovské paniky okolo tzv. prasečí chřipky se p.p. Filius Orionis rozhodl poslat Tři čuníky Amona, Revana i Travta na voru kamsi do neznáma… asi moc čte noviny…
Politováníhodné je, že někteří studenti (dokonce i nejmenovaní žlutí…) se pokoušeli nebohá prasátka chytit, i když ta se snažila uniknout každé na jinou stranu a tak se zachránit…

Přítomní dokonce vtipkovali něco o pečínce a bárbekjú, když čuníci zkusili utéci do kuchyně. Nakonec byli ale Amon, Revan i Travt pochytáni a bezcitně odesláni na voru neznámo kam… Málem s nimi odplula i jedna modrá studentka, která se předtím iniciativně nabídla, že bude hlídat dva naložené čuníky, než bude polapen třetí – ale nakonec se jí za pomoci jistého zeleného ocasu podařilo dostat se na břeh, odkud odplouvajícím prasátkům škodolibě mávala…
Madam Angela si zatím ustlala na dně jámy, ačkoli podle Denního věštce z ní byla dávno vytažena… Co se to tu děje?
Opravdu byla moc Zla zlomena?

Sophia Glis Glisová

Vítězná ilustrace a 5. kapitola Tajemství dvojčat. Napište šestou kapitolu!

Hlasování o 5. kapitole bylo ukončeno.
Celkem hlasovalo 17 čtenářů a výsledek je tady – opět to bylo dosti těsné!

Na hrade sú klony!

Milí čitatelia, ak ste v posledných troch dňoch vkročili do VS, musel sa vám naskytnúť zvláštny obraz. Keď ste boli zvyknutí na typické školské uniformy alebo rôznorodosť oblečenia, teraz ste mali príležitosť zbadať ľudí v tom istom oblečení. Prvá myšlienka – KLONY útočia! Ale musím vás upokojiť :)) Nebojte sa, hrad nepadol do rúk armáde klonov, žiadna invázia sa nekonala .
Iba na Príčnu ulicu dorazilo pár kúskov kolekcie, ktorú vlastne môžeme považovať za zrušenú :)

Študenti ďakovali nebu, slnku a Bohu aspoň za tých pár kúskov. A teraz si povedzme klady a zápory.
Klady: Juchúú máme niečo nové na Pu.. treba to rýchlo kúpiť a byť IN :D
Zápory: Môžete si byť istí, že keď výber nového nie je veľký, polovica hradu bude vyzerať ako vy :))

Čo z toho vyplýva? Treba viac nových kúskov na PU! :D A teraz vážne. Viacero študentov sa začalo ponosovať, že vyzeráme ako klony či nebodaj nejaká metalová skupina ( to druhé by som brala :D ), ale to je len prvé zdanie. Vyzerá to rovnako, ale rovnaké to nie je. Každý kúsok je zároveň originálny a nevšedný :))

Clea, Christina, Lucy, Barb

Která z dívek by měla nahradit Amandu ve skupině Divocí jezevci?

Hlasování v této závažné otázce bylo uzavřeno s tímto výsledkem:

Tajemství dvojčat: 5. kapitola je tady!

Hlasujte pro tu, která se vám nejvíce líbí! Můžete si vybrat ze čtyř možností.

Tajemství dvojčat – 5. kapitola

Milí čtenáři a příznivci našeho společného románu na pokračování, redakce má menší technické problémy (zasekl se tiskařský stroj, protože do něj vlezly škrkny a zůstaly rozplácnuté mezi válci), proto prosím omluvte zpoždění vydání 5. kapitoly. Můžete se těšit na 4 soutěžní příspěvky! Jednotliví autoři své pokračování nazvali:
Falešná kamarádka
Skřítkovo tajemství
Zapovězený les
Skřítek Fantom.

Můžou se prasečí chřipkou nakazit i kouzelníci?

Pokud vlastníte mudlovskou vymoženost, tzv. televizi, jistě jste slyšeli o pandemii -Prasečí chřipce. Mudlové dělají různá opatření, ale stejně se pořád šíří. Zkuste si zadat na google "Prasečí chřipka", vyjede vám to přes 4 440 000 stránek! Neuvěřitelné že?

Co je to prasečí chřipka?
Je to mix normální chřipky (sezonní) a ptačí. Původně to byla nemoc prasat.

A mexická chřipka je zase jiná pandemie?

Ne. První případ prasečí-mexické chřipky byl nalezen v Mexiku, kde se chřipka i hojně šířila.

Jak se u mudlů projevuje?

Teplota nad 39 stupňů, kašel, bolesti svalů a klobů, rýma, bolest v krku, slabost a únava.

A co kouzelníci? Mohou ji dostat?

Dřívě bych odpověděla, že ne. Ale objevil se první případ nakažené čistokrevné kouzelnice! Mary Slyfth Klementové je teprve 23 let. Byla na dovolené v Jícnu sopky s dalšími kouzelníky z mnoha zemí a nakazila se od nich. Po celou dobu nemoci prý prožívala peklo..
"Celé tělo mě bolelo, vlastně nebylo místa, které by mě nějak nepálilo, nebolelo. Po třech dnech bolesti přestaly. Myslela jsem, že je to za mnou, ale spletla jsem se! Jsem... teda... byla jsem dost nadaná kouzelnice. Každé kouzlo jsem zvládla, ale když jsem se po nemoci pokoušela o ubohé Accio, vyšlehly z mojí ruky fialové plameny a dost jsem se popálila. Na druhý den jsem zjistila, že už nemůžu čarovat. Stala jsem se mudlou!"

Dál jsem se jí nevyptávala. Možná proto, že jsem nechtěla o svoje schopnosti přijít, možná, protože mi jí bylo líto. Soucitně jsem se na ni usmála a mlčky odešla.

Proto se chraňte před Prasečí chřipkou, ale žádnou paniku.

Christina von Luna

Halloweenský ples 28.10.

Z organizátorského deníku, Christina von Luna

Píšu o něm hlavně pro ty, co na něj z jakéhokoliv důvodu nemohli a nevědí o kolik příšli! Příště žádný ples určitě nevynechají ;).
Hlavní organizátorkou jsem byla já a Lucy, s kontrolou tomboly mi pomáhala Alanise.
Už o tři čtvrtě na šest mi Mrzimorští psali sovy s dotazy, kdy bude KNP aktivní. Rychle jsem sehnala skřítka Uvítáčka (kterého jste mohli vidět i u dveří Mrzimorských detektivů) a řekla mu, ať všechny postraší. Přesně v 17:53 (mám dobrou paměť :D) jsem propustila žluté stepující u dveří. Mnozí z nich byli v krásném kostýmu! Chvíli si všichni povídali a čekali na Divoké jezevce. Ti to tam potom rozjeli!
Po pár jejich písničkách jsem chtěla začít s tombolou, ale světla náhle zhasla a my slyšeli jenom šum křídel. Netopýřích křídel! Netopýři byli velcí, hnusní a měli krvavé zuby. Zděsila jsem se a rychle všechny poslala schovat se pod stoly (madam Vrťapku jsem pod ně musela donést :)) Vytáhla jsem hůlku s tím, že všechny musím ochránit.
Jeden z netopýrů kousl Lucy a ta začala pobíhat za studenty. Chtěla jsem ji zastavit, ale nejbližší z netopýrů mě bolestivě kousl do krku. Zahalila mě tma a já nevěděla, co se se mnou děje.
Další děj vím už jenom z doslechu. Prý se objevila nějaká velká chapadla a snažila se zadusit a odvléct studenty z hradu. Horor!
Náhle se na podium snesl pergamen a v něm rada, jak se zachránit: " Zlomiti kletbu můžete, jen když se za ruce chytnete a svoje mysli spojíte." Všichni udělali, co tam bylo napsáno a vše bylo zase v pořádku.
Já a Lucy jsme se probudily a mohla začít tombola. Ta se střídala s písničkama od Jezevců. Na programu byla i vydařená modní přehlídka a ÚŽASNÝ koncert první hog kapely HoPeZeMaMu. V jejich písničkách našla zalíbení roztomilá dýně Baculka.
A nakonec chci poděkovat Ellis a dalším modelkám, panu Sergemu za nádhernou výzdobu s dýněma a hlavně HoPeZeMaMu a doufám, že všichni budou mít další vystoupení i na vánočním plese.


Můj kostým vypůjčený z Elouai, protože ten svůj už nemůžu najít...(jen ty šaty... křídla mám už od narození :D)

Rozhovor s Divokými jezevci! Nick: „Amanda mi zničila život..“

Komentář a rozhovor přináší Christina von Luna.

Ano, z našeho Trimela se pomalu stává bulvár. Ale kdo by nechtěl vědět další drby ze života na první pohled dokonalých hvězd? Kdo by nechtěl vědět, kdo s kým to táhne? Málokdo by odpověděl, že on určitě ne.
Lidé jsou od přírody zvědaví, tak proč si odpírat žhavé klepy, když si je můžete přečíst v novinách!

Halloweenská výprava (31.10. 2009)

Reportáž od Alanise Olien Harlin
Po pár naštěstí marných útocích škrken jsme konečně vstoupili do lesa. Někteří si vyrazili jako holoprdi – no, jejich chyba, když chcou proležet týdny na ošetřovně :).

Po krátké chvíli jsme dorazili na rozcestí – klikatily se před námi dvě cesty. Pravá vedla do míst, kde vzniká nejtemnější magie a levá ke studni moci. Museli jsme projít oběma. Po chvíli rozmýšlení, na kterou se vlastně vydáme, zvítězil pan Veldrin a jeho cesta doprava, přestože zbytek osazenstva výpravy by raději doleva. Po pár krocích jsme narazili na obrovskou potvoru přisátou na stromě – vypadala jako přerostlý šváb. Stačilo několik marných pokusů, kterými jsme ji aspoň trochu zmenšili, potom to už pan Veldrin nevydržel a napadl ji kouzlem Sectusempra. Ještě chvíli jsme se snažili a nakonec nám ji opět pan Veldrin pomohl úplně zneškodnit (přece ještě nemáme zas takové zkušenosti v kouzlech, že jo :)). Potvora bouchla a všechny obhodila nechutným zeleným slizem, co měla místo krve.
Teď nám zbývalo pročistit ještě levou cestu. Museli jsme se vrátit zpátky k rozcestí. Mezitím už se trochu setmělo a cesta ke studni se zdála ještě strašidelnější, než cesta k tomu ohavnému broukovi. Po dlouhé cestičce, po které jsme šlapali stejně tak dlouhou chvíli jsme konečně dorazili ke studni. Teď nastala osudová chvíle – někdo z nás se tam prý musel jít podívat. Názory byly celkem různé – zezačátku se tam nikomu moc nechtělo, potom se to ale už začalo trochu rozjíždět a zájem o výlet do studny neskutečně rostl! Když jsme se ale přiblížili ke studni, kolem níž to nehorázně smrdělo, zájem znovu značně opadl. Nakonec do studny nikdo nemusel. Když jsme studnu vyčistili, vylezl z ní prapodivný tvor. Vlastně jen chapadla – náramně připomínala ta, která nás napadla na mrzimorském Halloweenském večírku. Studenti nevěděli, co mají dělat. Někteří se zmateně dali na útěk, někteří si přikrývali strachem hlavu – obranný štít zabránil průniku stvůry ke skupince studentů, jedno chapadlo se však dostalo dovnitř. Christina se stala jeho zajatkyní a chapadlo s ní nemilosrdně mlátilo o strom. Párkrát omlátilo i Teodorika – ten se ale statečně držel. Nakonec se nám stvůra ukázala celá - chobotnici a její všechna chapadla se nám nakonec podařilo zneškodnit. Christina z toho byla trošku pochroumaná, všechno se ale zase spravilo zpátky. Dopadlo to nakonec dobře, studánka byla zachráněna od tvora, strom taky a všichni přežili.. :)



Účastníci výpravy:
Adriana Bella Lee
Alanise Olien Harlin
Christina von Luna
Paul Brewer
Siny de Sorrow
Teodorik Valdorius
a samozřejmě Veldrin Midgard

Divocí jezevci

Na začátek bych vám něco o nich řekla. Jak už vás jistě napadlo, všichni jsou z naší koleje. Z Mrzimoru a jsou na to hrdí! Skupinu tvoří tři holky a jeden kluk. Teď něco o každém z nich:

První fotky z mrzimorského halloweenského večírku

Překrásné tablo (klikněte pro zvětšení) vytvořil Teodorik Valdorius, jeden ze spokojených účastníků povedené párty. Brzy přibudou i reportáže, které jsou přislíbeny - kdo tam nebyl, doví se, o co přišel, a Vánoční ples si nenechá jistě ujít nikdo. Hlavní organizátorkou byla Christina von Luna a projevila nesporný talent v tomto oboru!

Obrázky ze soutěže - Helga

Zadání soutěže, kterou vyhlásila naše skvělá a akční Christina von Luna, by se dalo shrnout asi takto: "namalujte Helgu Hufflepuff v mladém věku"
Soutěž v nekonečně pestrém bradavickém dění byla trošku pozapomenuta, ale tři obrázky tu přece jen máme a tady jsou - že si zaslouží odměnu?

Paul Brewer

Adriana Bella Lee

Christina von Luna

Vítězná ilustrace a 4. kapitola Tajemství dvojčat. Napište pátou kapitolu!

Hlasování o 4. kapitole bylo ukončeno. Celkem hlasovalo 13 čtenářů a výsledek je ten nejtěsnější. Vítězí Alanise Olien Harlin!

Tajemství dvojčat: tentokrát už opravdu 4. kapitola

Tentokrát si můžete vybrat z těchto dvou kapitol. Obě se zabývají dalším osudem Waricka, ale každá úplně jinak. Hlasujeme do neděle 25.10. (do 23:59).

Tajemství dvojčat: čtvrtá kapitola a ilustrace

Milí čtenáři, na tomto místě jste měli dnes najít soutěžní čtvrté kapitoly, ovšem jedna autorka, která kapitolu přislíbila, sice poslala sovu, zapomněla jí však asi přivázat k nožičce pergamen… pokud to tedy neměl být nějaký žert. Počkáme tedy do 16 hodin, a protože jinak jsme tentokrát dostali do redakce pouze jedinou kapitolu, stala by se tato automaticky vítězem. Soutěž by však byla pro román určitě lepší, tak do 16 h budeme ještě doufat.

O podobě tabla rozhodnuto!

Hlasování pro nejlepší pozadí pro Tablo Mrzimor Zima 2010 bylo ukončeno s nerozhodným výsledkem 18:18, nakonec mezi Adrianou a Alanise rozhodlo doplňující hlasování na kolejní vývěsce, v němž 8:7 vyhrála Adriana!

Adriana Bella Lee (1) 18 hlasů (40%)
Adriana Bella Lee (2) 4 hlasy (9%)
Alanise Olien Harlin 18 hlasů (40%)
Nicholas McElen 2 hlasy (4%)
Teodorik Valdorius 2 hlasy (4%)
Celkový počet hlasů: 44

Alanise nemusí být smutná, protože její veselé kaňkové pozadí použijeme určitě v letošní Ročence. Děkujeme i všem ostatním, kteří se zapojili svým návrhem – a koneckonců i díky všem, kdo hlasovali a projevili tak zájem o svou kolej:)

No a nyní ještě připomínám, že do neděle 18.10. můžou všichni nadějní spisovatelé posílat do naší redakce 4. kapitolu románu Tajemství dvojčat – podrobnosti najdete zde: http://trimeles.blogspot.com/2009/10/napiste-ctvrtou-kapitolu-romanu.html

Soukromé třídy?

Pravidelní čtenáři Žlutého Trimela si jistě vzpomínají na nedávný článek Žlutá třída. Tentokrát se podíváme na zoubek tak trochu jiným třídám. Příjemné čtení přeje Vicky Charmant...

Jedna třída má maximální kapacitu 10 studentů. Kolik je ale minimální počet? Tím už se tolik lidí nezabývá, nebyla bych to já, abych do toho nezačala alespoň trochu "šťourat." :)

Ty netrpělivější z vás už jistě zajímá, k čemu jsem tedy došla. Takže... Pro otevření třídy stačí jediný student! A takových tříd je tu více - nutno dodat, že to jsou většinou předměty vyšších ročníků. Profesor vlastně připravuje výklad pouze pro jednoho studenta a opravuje pouze jediný úkol.

Zkoušela jsem se zamyslet nad tím, jaké to má vůbec výhody, když je student sám ve třídě. Jediné, na co jsem přišla, je možná to, že má celou třídu pro sebe. Těch nevýhod je tam víc - nemá v případě nouze od koho opsat úkol, profesor si ho více všímá... Víc by nám o této problematice jistě mohla říct naše starší spolužačka Gilnien Fólear.

Co mi vrtá v hlavě ještě víc, to je profesorův plat! Má profesor(ka) za jednoho studenta ve třídě stejný plat jako za 10 studentů? Toť otázka! Váš názor mě zajímá! ;)

Zdravotní okénko: Modrá vyrážka

O Modré vyrážce referuje Christina von Luna

Včera jsem zašla na ošetřovnu dát na stůl kvítí, když v tom vidím madam Rawenclav celou pokrytou modrýma tečkama. Zjistila jsem, že má Modrou vyrážku. Ihned jsem zašla za madam Letti se jí na to zeptat.

Otázka: Dobrý den. Jak se madam mohla nakazit?

Odpověď: Radostný deň aj vám :). Kolegyňa Rawenclav sa v takomto žalostnom stave vrátila zo svojej stáže v zahraničí. Podrobnosti o jej chorobe z etických dôvodov nebudem spomínať.

Otázka: Můžeme to chytnout i my?

Odpověď: Modrá vyrážka je len jedným z viacerých symptómov u tejto pacientky. Ale áno, je možné, že by ste sa aj vy, alebo ktokoľvek na hrade nakazili modrou vyrážkou.
Odporúčam vám preto vyhýbať sa predovšetkým zamoreným oblastiam v Zakázanom lese (lesníci už vedia, ktoré sú to, a študentov do tých končín nevodia) a samozrejmosťou je vyhýbanie sa styku s chorými osobami. Mám na mysli mimo ošetrovnu, ktorá je zabezpečená ochrannými kúzlami proti prenosu nákazy.

Otázka: Jaká bylinka na to pomáhá?

Odpověď: Na vyliečenie modrej vyrážky pomôže prútnatec metlovitý (česky janovec metlatý) Ale ako som spomínala, u kolegyne ide o komplexnejší problém, takže samotná bylinka nestačí. +keď vidí nechápavý pohľad slečny redaktorky, dodá+
Aha, vy nepoznáte prútnatec? Alebo ho skôr poznáte pod latinským názvom +usmeje sa+ Je to Sarothamnus scoparius. Dá sa občas nájsť v diablovej jame, alebo v lese.

Otázka: Takže se nákaza šíří Zakázaným lesem? Jak je to možné? Jsou tam snad tvorové, kteří to způsobili?

Odpověď: To viete, v zakázanom lese žijú tvory... rôzne tvory. Mnohé z nich si ani nedokážete predstaviť. A samozrejme majú aj svojich prirodzených nepriateľov a choroby...
Ale nebojte sa. V súčasnosti sú choroby ako modrá vyrážka pod kontrolou. Naozaj je to už dlhá doba, kedy som naposledy (okrem kolegyne Anseioly) videla chorého na túto nemoc.

Ale opatrnosť na tomto mieste nikdy nie je zbytočná. V poslednom čase sa mi napríklad vidí, že sa v lese nejako rozmnožili zákerné stromy. V krátkom čase som musela riešiť už druhý prípad zlomeniny po zakopnutí o koreň.

To je strašné...proto buďte opatrní, do lesa choďte jenom se zkušenými a pozor na kořeny ;)

Rozhovor s Felixem: děsivá pravda?

Christina von Luna: Ahoj Felixi, chtěla bych se tě zeptat na to, co si myslíš o tom, že si o tobě celý hrad šušká, že jsi prý Abrielan Zirp. Co si o tom myslíš?*

Felix Ruhgok: Ano, tyto zprávy se ke mě dostaly asi před třemi dny. Na krbu, sovou, ba i ve Velké síni. A vždy jsem na to odpovídal, že nevím, co si o tom mám myslet. Jsou to drby a drby mají zůstat drbama a nechat lidi v nejistotě. Když to řeknu jasně a stručně, co si myslíte vy?

Christina von Luna > Myslím, že bych pár odpovědí znala. Proč se vyhýbáš odpovědi, bojíš se snad něčeho?

Felix Ruhgok > Abych řekl ano, bojím. Nebudu odpovídat na otázky, kterým nerozumím a nemohu tušit, jaké budou mít následky.

Christina von Luna > Takže se bojíš následků. Ale přestalo by bombardování tvého sovince.

Felix Ruhgok > Ono se nedá říct bombardování, přišlo s tím za mnou jen pár lidí.

Christina von Luna > Aha. A jim jsi zřejmě odpověděl to stejné, že? Jak si myslíš, že ty, jak říkáš, pomluvy vznikly? Proč si to lidé myslí?

Felix Ruhgok > Někteří mi říkali, že je to na mě znát, třeba podle chování, podle stylu psaní, podle toho, že umím obcházet pár sekcí zde na hradě. Nemohu za to, že stejný styl psaní tu má 60% lidí stejný, 40% lidí se chovají stejně jako já a 80% lidí umí obcházet sekce na hradě, akorát se tím nechlubí. Lidé jsou někdy moc domýšliví.

Christina von Luna > Obcházet? Jak to myslíš?

Felix Ruhgok > Viděl jsem kabinety dávno zavřené, zaprášené, soubojový klub i web šk. rady atd. Hanala mi s tím trochu pomohla :)

Christina von Luna > Takže jsi také programátor jako bývala Hanala? A co ty řeči, že se chceš pomstít žlutým? A ještě k té Hanale, mohl bys mi říct, proč to udělala?

Felix Ruhgok > Za prvé, nejsem programator, jediné co umím, je blog.cz
Za druhé, nic takového jsem nikdy neřekl, nikoho od žlutých neznám.
Za třetí, ne nemohl. Eh, jo a umím printy, pro sebeobranu :D

Christina von Luna > Nějak to zkracuješ, ale dobrá. Dál tě trápit nehodlám, asi se mi v přívalu slz nepřiznáš, jak jsem čekala :D.

(Pozn. redaktorky Lucy: No na niekoho, kto nič neskrýva sa Felix správa dosť podozrivo a tie nejasné odpoveďe. Postava Felixa je viac, než záhadná :○])
(Pozn. šéfredaktorky Sophie: Nechte Felixe žít, prosím vás. Felix je prostě Felix a nevím o tom, že by nám něco špatného prováděl. Jinak z různých indicií může dedukovat kdo chce co chce. Ale každý je tím, kým se rozhodne být a měli bychom to respektovat.)

Napište čtvrtou kapitolu románu Tajemství dvojčat!

Hlasování pro nejlepší 3. kapitolu románu Tajemství dvojčat bylo ukončeno!

Drzé škrkny si našly cestu i do kolejky!!

Spoustu z vás si nejspíš všimlo, že škrkny se objevují čím dál častěji, převážně ve Velké síni (viz ilustrační foto).
Evidentně jim už VS nestačí.
Stalo se to 2.10., četla jsem si zrovna knížku „Jak být dobrým duchem aneb jak dobře strašit“. Jen zvednu na chvíli oči od velmi zajímavé četby, co nevidím, malou škrknu, jak se žene k pootevřeným dveřím do ložnice:
do dívčí ložnice běží malá žlutá škrkna

Vlna škrken zaplavuje hrad. Je to nákaza? Nebo jen milé množení malých tvorečků neurčitého vzhledu?
Spoustu z nás neví, jak se k této invazi postavit. Zda má s ječením utéci z místnosti, vylézt na nejvyšší místo a hlasitě hulákat, než škrkna přijde o sluch, nebo škrknu podrbat za ouškem, dát jí něco k zakousnutí a starat se o ni jako o domácího mazlíčka. Můžeme taky jen nečinně přihlížet, jak škrkna pobíhá po prostorách hradu.

Hermika Wilsonová > - nechává škrkničce na zemi mističku s papáním –
Sirael de Gevaudan > Huá! Máme škrknu! Pojď, pojď :-)
Sophia Glis Glisová > Coo? Jako my budeme mít škrknu coby nového mazlíka? Fuuuj...
Susy Wernerová > - snaží se skamarádit se škrknou ale škrkna stále běhá po dívčí ložnici -
Jéje asi jsem ji vyděsila, třeba si s Fouskem budou rozumět...
Alanise Olien Harlin > - hladí Fouska a sleduje škrkničku -
Christina von Luna > - zpozoruje škrknu - To je...bléé. Doufám, že se tady neusídlila napořád, jinak rychle odletí a já ji pomůžu...Nohou, raději.

Ale pozor!! Co když takovéto malé škrkny pojídají myši? Převážně Fousky?
Sirael de Gevaudan > Ať ale neublíží Fouskovi. - pro jistotu zavře a zajistí Fouskovu klec –

Máme tu spoustu nezodpovězených otázek, a proto vás žádám, obyvatelé hradu, abyste zjistili o škrknách co nejvíce informací. Ptám se vás tedy…sežrat škrknu, či nesežrat. Své názory pište prosím do komentářů, ať víme, na čem jsme.

Tak na strašenou s pozdravem dušice Susy Wernerová

Vybíráme nejlepší pozadí pro letošní kolejní tablo!

Tady máte návrhy pozadí pro naše budoucí kolejní tablo za tento školní rok (Zima 2010).

Vlevo nahoře hlasujte v anketě pro jedno, které by se vám nejvíce líbilo.
Hlasujeme do příští neděle. (Jméno autora návrhu najdete vždy POD obrázkem.)

Adriana Bella Lee (1)

Adriana Bella Lee (2)

Alanise Olien Harlin

Nicholas McElen

Sophia Glis Glisová

Teodorik Valdorius

Tajemství dvojčat – hlasujte pro 3. kapitolu a nakreslete ilustraci

Další osudy našich nových přátel vzalo do svých rukou několik mladých spisovatelů z řad čtenářů. Přečtěte si tři soutěžní 3. kapitoly a dejte svůj hlas jedné z nich. Nespleťte se, protože překvapivě dvě mají v názvu slovo „překvapení“:)
a) Nová překvapení  b) První hádka  c) Překvapení v kolejní ložnici

Módny jazvec zasahuje

Milí čitatelia,
sme tu znova s rubrikou Módny jazvec.V tomto članku sa stretnú v súboji dve dievčatá. Jedna je z Mrzimoru - Marilen Rose Gregerová a druhá je prefektka Zmijozelu Osiris Flemingová! Posúdiť tieto dva modely prišla znovu známa módna kritička a návrharka Clea Haliová, ktorú podaktorí po minulom čísle maju o čosi menej radi, žeby Haberovský syndróm? :D V dnešnom súboji nekompromisne ohodnotila modely.


1.Tenhle model u Marilen se mi zdá takový- jako by měla od každé barvy něco. Nevím, do kterých barev to mělo být sladěno, protože je tam žlutá, červená, zelená, modrá, bílá, černá...
Snad do žluté a něco.
Klobouk - Na hlavě bych volila suvenýr z Athén leda v případě, že bych kombinovala do žluto-červené, ale v tomhle případě je jediný červený doplněk chochol.
Naušnice - Jsou modré, teda kamínky, rozhodně bych nevolila modré!
Tričko - Teď si nadávám, že jsem ho neudělala víc žluté, zdá se mi, že jsem udělala nějakou divnou barvu:D Lucy - No pekne - jej vlastný model! a teraz ho kritizuje! pekne Clea! :D
Sukně - Zdálo se, že i sedí, ale - je zelená. Sice tmavě, ale je. Tudíž se k tomu ani moc nehodí.
Bylinka - Možná se hodí k sukni a ke střevíčkům, ale k tomu suvenýru na hlavě ne, protože to tam kazí ten chochol, a dále i naušnice.
Boty - Dá se říct, že se k tomu i hodí...
Medvídek - Tak i když medvídci nejsou špatní, určitě bych ho nevolila k tomuhle modelu, protože je bílej:D

Tak Marilen dávám 2/10.

Model Osiris je pro změnu opravdu povedený. Vše k sobě ladí (dokonce i šedá barva na korunce:D)
Korunka - Korunka se k tomu hodí, i když ta šedá... no...
Maska - Úžasně sedí k ostatnímu oblečení, a spolu s pláštěm dodává takový tajemný tentononc:D
Naušnice - Také perfektně sedí.
Plášť - Není co vytknout.
Legíny - Pod plášť nevidím, tak bych hádala, že to jsou legíny. Taktéž sedí!
Boty - Náramně sedí!

Osiris dávám 9.5/10:D

Víťazom sa stala Osiris Flemingová

P.S : Všetky hroby, žaloby posielať do sovinca Clei :D

(Pozn. redakce: hroby snad nee! maximálně hrozby:D)

Z dušího života:)

Duší rubrika Susy Wernerové - č. 2

Vážení a milí přátelé!

Mám tady zase pár slov (pro toho, koho to zajímá) o svém duším zdravotním stavu. Už jsem v jednom článku psala, že jsem onemocněla nemocí "Humrovina Dušichmůrová". Doufám že některé z Vás potěším, když Vám oznámím, že se mám momentálně krásně. Madam Ošetřovatelka přerušila na pár dní mou léčbu, takže si vesele pískám, projíždím se na svém duším koni a vůbec trávím mnohem více času tady s vámi. I Oranžáda z toho má velikou radost a všechny vás vřele pozdravuje: "Kváky kváky kvá kvá kvááák".

No a co bych vám pověděla? Včera jsem poprvé po 7 měsících zkoušela dělat nějaký sport. Dopadlo to nemile. Chytla jsem z toho "Chřipolínu sira Nicha" (jako první z nás duchů dostal tuto nemoc sir Nich, proto jsme ji pojmenovaly po něm.). Ještě k tomu z toho mám namožené celé tělo, hlavně ramena a levou nohu, takže nohu nemohu ohnout (ani při chůzi) a ruce zvednout. Obcházím tu jako kroketová branka. A přátelé si ze mě dělají šoufky =P.

Mám tady ale jednu věc velice vážnou. Slyšela jsem že hrad zachvátil nějaký vir, vir "Neprocházitýda". Stane se to, že duchům a stvořením jim podobným (stvoření, která si myslí, že jsou duchové, i když nejsou, nevyjímaje)… tak ještě jednou, abychom se v tom neztratili. Stane se to, že naše dovednost procházení zdí se občas zasekne a my tvrdě a velice bolestivě do zdi narazíme. Nebo co hůř, ve zdi zůstaneme trčet a nemůžeme ani tam, ani zpět.

Po dlouhém bádání jsem zjistila, že tato chyba se přenáší pouhým mluveným slovem. Takže prosím o tomto článku se nahlas nezmiňujte. Můžete o tom psát, maximálně šeptat do ouška. Koho načapáme, že se o nemoci hlasitě rozšiřuje, budeme ho strašit a mučit, dokud nepřijde o hlas. Takže se mějte na pozoru.

No ale přesuňme se k milejším událostem na hradě.
Chtěla jsem všechny pochválit, jak se snažíte, abychom vyhráli školní pohár. Je to od vás velice zodpovědné a týmové. Tak jen tak dál, přátelé =)
Vidím, že jsem se zase rozepsala. Takže pro dnešek se s vámi loučím, zase příště.

Mějte se famfárově, sbírejte bodíky a pilně studujte.

Vaše dušice Susy Wernerová

Napište třetí kapitolu románu Tajemství dvojčat!

Jak vidíte, náš nový román už má své jméno. Název Tajemství dvojčat získal 63% hlasů. „Volební účast“ sice nebyla zrovna masová, ale každý tu možnost měl, a tak komu se tento název nelíbí, může si leda vyčítat, že nehlasoval:)

Módny zápas žltých

Milí čitateľia,
prinášam vám novú rubriku módny zápas,v ktorom sa vždy stretnú dve modely proti sebe. Do redakcie si vždy pozveme, niektorého z módnych návrhárov na hrade, ktorý posúdi dvojicu modelov a nakoniec určí samotného víťaza.

Mrzimorské šaty ve dvou regálech?!

To jsem se zase jednou byla takhle pokochat nádhernými róbami u pánů Twilfitt & Tattings. Kromě širokého sortimentu šatů, které madam Čihůlková, správkyně Příčné ulice poctivě doplňuje.

V poslední době pravděpodobně do obchodů dodala i další kusy mrzimorských kolejních šatů - Edice Hogwarts - Přirozená síla. Malá chybička se vloudila a šaty máme ve dvou regálech. :)

Vzhledem k tomu, že brzy snad už začne plesová sezóna, nemusíme to brát ani tak jako chybu, jako spíše dobrý obchodnický tah. Třeba se budou šaty lépe prodávat.

I nyní, mimo plesovou sezónu, spoustu mrzimorských dívek ukazuje svou hrdost koleji právě nošením těchto šatů - jen tak mimochodem můžeme zmínit třeba čerstvou novačku Ellis dela VeGu. Párkrát jsem v těchto šatech zahlédla i naše prefektku Alanise Olien Harlin nebo i naši kolejní ředitelku.

Tak co? Nevyrazíme hromadně na nákupy? Třeba bychom se později mohly (my, dívky) dočkat i třetího regálu... :)

Kolejní výprava za jiskrou z Ohnivce

Krb hoří, ale co tomu předcházelo? Že to nebylo úplně jednoduché, se dozvíte v nadcházejícím článku, který Vám jako účastnice výpravy přináší Vicky Charmant... :)

Jedním z problémů bylo sestavit skupinu, která pro jiskru půjde. Na svá něžná bedra si to vzala naše prefektka Alanise Olien Harlin. Brzy zjistila, jak je to nevděčný úkol...

Když totiž byla "sedmička" sestavena, pět minut před začátkem výpravy se zjistilo, že někteří jsou dokonce mimo hrad. Když už píšu článek o problémech, nesmím zapomenout i na problém, který jsem z nevědomosti způsobila já - snad se stane i ponaučením pro další, co půjdou poprvé do lesa -> takže, i když jste vybraní na výpravu, musíte zažádat o vstupenku přímo v lese - "Žádost o vstup". Nakonec se vše vyřešilo a do lesa se vyrazilo v této sestavě:

- Hermika Wilsonová

- Adriana Bella Lee

- Ellis dela VeGa

- Susy Wernerová

- Kathlin Rowson

- Amy Della McClair

- Vicky Charmant

a samozřejmě pan lesník - Veldrin Midgard. Naše spolužačka Amy bohužel hned na začátku ztratila lucernu, tudíž jsme pokračovali jen v sedmi.

Celá výprava probíhala poté hladce, Ohnivce jsme omráčili "kamennou střelou" - zde se vyznamenaly hlavně starší dívky jako Hermika a Kathlin, my nováčci, vlastně novačky, jsme spíše přihlížely. :) Až se stalo to, na co jsme všichni čekali:

"kamenná střela zasáhne ohnivce v letu do oka, pošle ho k zemi"

Pan Veldrin poté zkušeně odebral jiskru a svěřil ji Hermice, která ji se vší opatrností donesla až do hradu.

Na konci výpravy nás nechal pan Veldrin ještě posbírat nějaké bylinky, a poté nás zahnal už do hradu. Přece jen už nezbývalo moc do deváté hodiny večerní.

Po návratu z hradu bohužel některé z nás zjistily, že se jim nepřipočetl magík. Je to sice smůla, ale oproti kolejnímu problému, který je tímto vyřešen, je magík problémem minimálním. Dá se získat třeba na nějaké další kolejní výpravě... ;)