Jak Nicholas McElen pomáhá potřebným aneb o Reiki jen vážně 1

V sobotu odpoledne jsem vylákala Nicha ke Třem košťatům a vyzpovídala ho. Na jaké téma? To se dozvíte přímo v rozhovoru, tak čtěte dál. Jen ještě podotknu, že článek bude mít více pokračování. Tento článek proto berte jako jakýsi úvod a „zasvěcení“ do tématu, které se tak často probírá ve Velké síni.

Můžou se prasečí chřipkou nakazit i kouzelníci?

Pokud vlastníte mudlovskou vymoženost, tzv. televizi, jistě jste slyšeli o pandemii -Prasečí chřipce. Mudlové dělají různá opatření, ale stejně se pořád šíří. Zkuste si zadat na google "Prasečí chřipka", vyjede vám to přes 4 440 000 stránek! Neuvěřitelné že?

Co je to prasečí chřipka?
Je to mix normální chřipky (sezonní) a ptačí. Původně to byla nemoc prasat.

A mexická chřipka je zase jiná pandemie?

Ne. První případ prasečí-mexické chřipky byl nalezen v Mexiku, kde se chřipka i hojně šířila.

Jak se u mudlů projevuje?

Teplota nad 39 stupňů, kašel, bolesti svalů a klobů, rýma, bolest v krku, slabost a únava.

A co kouzelníci? Mohou ji dostat?

Dřívě bych odpověděla, že ne. Ale objevil se první případ nakažené čistokrevné kouzelnice! Mary Slyfth Klementové je teprve 23 let. Byla na dovolené v Jícnu sopky s dalšími kouzelníky z mnoha zemí a nakazila se od nich. Po celou dobu nemoci prý prožívala peklo..
"Celé tělo mě bolelo, vlastně nebylo místa, které by mě nějak nepálilo, nebolelo. Po třech dnech bolesti přestaly. Myslela jsem, že je to za mnou, ale spletla jsem se! Jsem... teda... byla jsem dost nadaná kouzelnice. Každé kouzlo jsem zvládla, ale když jsem se po nemoci pokoušela o ubohé Accio, vyšlehly z mojí ruky fialové plameny a dost jsem se popálila. Na druhý den jsem zjistila, že už nemůžu čarovat. Stala jsem se mudlou!"

Dál jsem se jí nevyptávala. Možná proto, že jsem nechtěla o svoje schopnosti přijít, možná, protože mi jí bylo líto. Soucitně jsem se na ni usmála a mlčky odešla.

Proto se chraňte před Prasečí chřipkou, ale žádnou paniku.

Christina von Luna

Zdravotní okénko: Modrá vyrážka

O Modré vyrážce referuje Christina von Luna

Včera jsem zašla na ošetřovnu dát na stůl kvítí, když v tom vidím madam Rawenclav celou pokrytou modrýma tečkama. Zjistila jsem, že má Modrou vyrážku. Ihned jsem zašla za madam Letti se jí na to zeptat.

Otázka: Dobrý den. Jak se madam mohla nakazit?

Odpověď: Radostný deň aj vám :). Kolegyňa Rawenclav sa v takomto žalostnom stave vrátila zo svojej stáže v zahraničí. Podrobnosti o jej chorobe z etických dôvodov nebudem spomínať.

Otázka: Můžeme to chytnout i my?

Odpověď: Modrá vyrážka je len jedným z viacerých symptómov u tejto pacientky. Ale áno, je možné, že by ste sa aj vy, alebo ktokoľvek na hrade nakazili modrou vyrážkou.
Odporúčam vám preto vyhýbať sa predovšetkým zamoreným oblastiam v Zakázanom lese (lesníci už vedia, ktoré sú to, a študentov do tých končín nevodia) a samozrejmosťou je vyhýbanie sa styku s chorými osobami. Mám na mysli mimo ošetrovnu, ktorá je zabezpečená ochrannými kúzlami proti prenosu nákazy.

Otázka: Jaká bylinka na to pomáhá?

Odpověď: Na vyliečenie modrej vyrážky pomôže prútnatec metlovitý (česky janovec metlatý) Ale ako som spomínala, u kolegyne ide o komplexnejší problém, takže samotná bylinka nestačí. +keď vidí nechápavý pohľad slečny redaktorky, dodá+
Aha, vy nepoznáte prútnatec? Alebo ho skôr poznáte pod latinským názvom +usmeje sa+ Je to Sarothamnus scoparius. Dá sa občas nájsť v diablovej jame, alebo v lese.

Otázka: Takže se nákaza šíří Zakázaným lesem? Jak je to možné? Jsou tam snad tvorové, kteří to způsobili?

Odpověď: To viete, v zakázanom lese žijú tvory... rôzne tvory. Mnohé z nich si ani nedokážete predstaviť. A samozrejme majú aj svojich prirodzených nepriateľov a choroby...
Ale nebojte sa. V súčasnosti sú choroby ako modrá vyrážka pod kontrolou. Naozaj je to už dlhá doba, kedy som naposledy (okrem kolegyne Anseioly) videla chorého na túto nemoc.

Ale opatrnosť na tomto mieste nikdy nie je zbytočná. V poslednom čase sa mi napríklad vidí, že sa v lese nejako rozmnožili zákerné stromy. V krátkom čase som musela riešiť už druhý prípad zlomeniny po zakopnutí o koreň.

To je strašné...proto buďte opatrní, do lesa choďte jenom se zkušenými a pozor na kořeny ;)

K čemu je užitečná jedovatá houba?

Vicky Charmant to pro nás zjistila!
Entoloma sinuatum – tajemná bylinka prapodivného tvaru, která spíše než bylinu připomíná houbu. Při troše štěstí se dá objevit v Ďáblově jámě, ale jen málokdo tuší, na co se vlastně používá…

Tohle a ještě mnohem víc mi ochotně vysvětlila madam Letitia te Tiba, když jsem ji navštívala na ošetřovně. Udělala si na mě čas, i když zrovna léčila popálené nebo poskytovala rady při vaření lektvarů. Co jsem se od ní dozvěděla, si nyní můžete přečíst v následujícím rozhovoru. ;)

Madam Leti, nejdříve bych chtěla vědět, na co se vlastně Entoloma používá :)
p.p. Letitia: Entoloma sinuatum, alebo Hodvábnica veľká či česky Závojenka olovová je dôležitý prípravok na liečenie tak trochu exotickej choroby - syndróm štebotavého kuraťa.
Vo svojej praxi ošetrovateľky som sa s touto chorobou stretla asi len raz, alebo dvakrát. Ale videla som zopár pacientov ešte ako mladá profesorka bez ošetrovateľskej praxe.

Je tato choroba přenosná z jednoho studenta na druhého? Kde se dá tato nemoc chytit?
p.p. Letitia: Áno, je veľmi nákazlivá. Preto sú postihnutí hneď umiestnení tu v ošetrovni, kde je ovzdušie tak očarované, aby nikto nemohol dostať chorobu od iného.
No a kde sa dá syndróm štebotavého kuraťa chytiť... určite pre stretnutí s chorým, ak by nebol izolovaný na ošetrovni.
Myslím, že kedysi študenti priniesli toto ochorenie z lesa. Žil tam vtedy kŕdlik infikovaných prepeličiek (pravděpodobně hejno infikovaných křepelek, pozn. red), ale už to dali lesníci do poriadku.

Kdyby vypukla epidemie, jsou na hradě velké zásoby Entolomy? Nebo se máme bát? ;)
p.p. Letitia: Skrátka, choroba prichádza nečakane. Často človek ani nevie, kde sa s nákazou stretol...
Ale hlavne - dávajte si pozor na vtákozobcov. V jednom zapadlejšom zákutí zakázaného lesa ich zopár majú... ale študnetov k nim z pochopiteľných dôvodov nevodia.
Zásoby máme tak akurát na pár prípadov... zatiaľ bohato stačia. Epidémii treba predchádzať.
Preto sú všetci chorí hneď izolovaní na ošetrovni, ako som povedala.
Ale verím, že ak by prišlo k hromadnejšej nákaze, požaidame ministerstvo o pomoc. Hádam pošlú pomoc ... v konečnom čase. - trošku sa zaspomína –

Tímto bych moc chtěla madam Leti poděkovat za cenné informace.
Na závěr bych ještě ráda upozornila všechny hledače pokladů v jámě, že v případě nalezení jakékoli bylinky je možné ji věnovat přímo madam Leti, která pro ni určitě najde v brzké době využití. ;)

Bábovka z Bistorty

Alanise Olien Harlin
Minule jsem Vám poradila, jak pomocí koktejlu z Rumexu vyléčit nemocné Mravenčím morem. Dnes bych Vás chtěla seznámit s receptem na Bábovku z Bistorty.

Potřeby:
Mudlovský prášek do pečiva (jiná možnost nám jaksi nezbývá)
Vanilkový cukr (pokud používáte jiný, klidně může taky být)
Tuk z hrabáka (na vymazání formy)
Hafoní mléko asi 200ml
300g výtrusů z vrby (to se používá místo mudlovské mouky)
2 vejce (nejlépe kohoutí)
120g nějakého cukru (nejlépe moučky)
kakao
lístky Bistorty – 50g
štáva z Bistorty – do hrnku

Příprava:
Mírně změklý tuk rozšleháme s vanilkovým cukrem a cukrem do pěny. Za stálého míchání přidáme žloutky z vajec, šťávu z Bistorty a lístky. Přidáme mléko (trošku si ale necháme ve sklenici) a větší část výtrusů z vrby (popř. mouky). Z bílků ušleháme tuhý sníh a zbylé výtrusy smícháme s práškem do pečiva, oboje střídavě přidáváme do těsta. Těsto rozdělíme na dvě části a do jedné vmícháme kakao rozmíchané ve zbytku mléka, můžeme přidat i Bertíkovy fazolky. Hnědé a světlé těsto střídavě lijeme do formy. Pečeme asi tři čtvrtě hodiny, až nám zrůžoví, je vše hotové. Po vyklopení můžeme nějak dozdobit.

Bábovka se podává hlavně nemocným Pazubnicí, protože je ale velmi dobrá a také zdravá (protože pomáhá od průjmů), začala se běžně prodávat v obchodech. Člověk ale nikdy neví, co mu do toho namíchají a jestli tam vůbec dají Bistortu, proto je vždy lepší udělat si bábovku doma.

Pozn. redakce: Bistorta Major = rdesno hadí kořen / hadovník väčší je lékem na pazubnici, nikoli však na podobně se projevující veverčí zubzejdu! Na tu platí jen rulík (Atropa Beladona). Tomu byl před časem věnován náš článek z rubriky Zdravotní okénko, který najdete zde:

http://trimeles.blogspot.com/search/label/Zdravotn%C3%AD%20ok%C3%A9nko

Další pozn. redakce: Protože i recepty od Alanise mají léčivé účinky, zařazuji je nově zároveň i do osvětové rubriky Zdravotní okénko.

Kouzelná kuchařka 2: Ozdravující koktejl z Rumexu

Alanise Olien Harlin

Potřeby:
Šťáva z Rumexu 4 cl
Citrón 1 ks
Čistá minerální voda na dolití
Třtinový cukr 3 lžičky
10ks Bertíkových fazolek

Příprava:
Ve sklenici rozmačkáme Bertíkovy fazolky společně s cukrem. Přidáme šťávu z Rumexu (Rumex obtusifolius - Šťovík tupolistý) a vymačkáme do směsi citrónovou šťávu podle chuti. Nasypeme to tekutiny trochu ledu a na konec dolijeme sklenici minerální vodou.

Koktejl slouží především pro postihnuté Mravenčím morem, kteří nechtějí přijmout bylinku. Většinou se podává v malých troškách smíchaný s nějakým čajem, aby se pacient pomalu a kvalitně vyléčil. Může sloužit také jako projímadlo a prý je velice dobrý na chuť, já ho tedy nepila.

Poznámka redakce: Problematice léčby Mravenčího moru pomocí Rumexu byl již v našem časopise věnován článek od Jostein Lauierové, vydaný 24. května 2009 http://trimeles.blogspot.com/2009/05/ja-mravenci-mor-osetrovna-aneb-jak-jsem.html

A nezapomeňte - do konce prázdnin nám do redakce posílejte své osvědčené kouzelnické recepty! SOUTĚŽ!

Já, mravenčí mor a ošetřovna aneb jak jsem lezla kam jsem neměla

Nejprve bych se chtěla představit. Jmenuji se Jostein Lauierová. Jsem studentkou prvního ročníku, Mrzimorská kolej. Jsem strašně zvědavý a nervózní človíček, jak zjistíte záhy. A taky se lehce naštvu. Na druhou stranu si však myslím, že jsem docela milá Ale to musí posoudit jiní, že?

Tak, kde začít? No, asi od začátku, že?
Takže, když jsem se dostala na tuto školu, okamžitě jsem začala vše prohledávat. Hledala jsem něco zajímavého a samozřejmě jsem se chtěla se vším seznámit. A několik zajímavých věcí jsem našla. Mezi ně patřila i Apatyka. Ptáte se proč? No nejvíc protože byla zamčená. Tak ostatně vše, co bylo zamčené, mě přitahovalo. Ale dnes se zaměříme na Apatyku.
Protože má zvědavost je silnější než já, pravidelně jsem zkoušela dveře Apatyky otevřít. Nechtělo se to povést. Jsem taky netrpělivá, ale v tomhle ohledu se mi zdálo, že musím vydržet, že se to jednou povede. A taky povedlo.

Bylo to nedávno. Nemůžu vám říct, kdy přesně. Zamotaly se mi dny, když jsem ležela na ošetřovně. Prostě jsem ztratila pojem o čase.
Každopádně, když se mi podařilo otevřít dveře apatyky, měla jsem velikou radost. Moc se mi tam líbilo. A byla jsem strašně zvědavá, co se mnou jaký lektvar udělá. Samozřejmě jsem věděla, že některé lektvary jsou na úrazy při famfrpálu, a proto jsem chtěla zkusit nějaký, který k těmto nepatří. A tak jsem si hltla z lahvičky s černou tekutinou. A ejhle, najednou jsem byla na ošetřovně a na sobě jsem měla spoustu boláčků.

Byla jsem vyděšená, to mi věřte. Okamžitě jsem chtěla běžet do Velké síně a tam se někoho zeptat, co se se mnou děje. Ale nechtěli mě do velké síně pustit.
Jak sem byla naštvaná a smutná. Nevěděla jsem co dělat, a tak jsem si sedla na postel a zoufala si.

Co se dělo pak nevím, ale pamatuji se, že první, s kým jsem mluvila, byla studentka Zmijozelské koleje. Nepamatuji se, jak se jmenovala, ale vím, že mi řekla, že mám Mravenčí mor, a že jestli se chci vyléčit, musím hledat v Ďáblově jámě bylinku Rumex. Tak jsem hledala. Ale moc jsem nevěřila, že ji najdu. Do té doby jsem totiž v jámě našla jen fazole.
Teď mám zase okno. Vím, že jsem chodila do jámy. Ale jak dlouho to bylo, nebo co se dělo na ošetřovně, to nevím.

(Ilustrační foto: jiná pacientka postižená mravenčím morem - fotografii Jostein nemá redakce k dispozici)

Pamatuji si, že přišla madam Letitia a ta mi vysvětlila, jak je nebezpečné pít něco v Apatyce. Že je nebezpečné vůbec tam chodit. A já jí věřila.
Víte, určitě totiž vím, že do ošetřovny nechodí moc lidí, takže si tam v podstatě nemáte s kým povídat. Přišlo mě navštívit pár lidí. I z mé koleje, ale na jména si nepamatuji. Tím se tedy všem omlouvám, ale nemoc mi asi popletla hlavu.
A taky je strašně skličující, když nemůžete najít to, co potřebujete.

No, ale abych nebyla k Ďáblově jámě nespravedlivá, přece jen v jeden den jsem tam našla mandragoru. A ještě jednu bylinku. Ale Rumex ne. Byla jsem šíleně nešťastná. A taky jsem byla naštvaná.

Abych to zrychlila... Zachránila mě madam Letitia. Našla v jámě Rumex a darovala mi ho, takže mě vyléčila. Já jsem jí darovala bylinky které jsem našla. Měla jsem hroznou radost, že mě uzdravila, ale musím přiznat, že mě mrzelo, že jsem nenašla Rumex já. Proč? Na to je jednoduchá odpověď. Do šlamastyky jsem se dostala sama, a tak jsem se s ní chtěla sama vyhrabat. Ano, nikdo nemůže za to, že dělám, co nemám, a že lezu, kam nemám. Jen já si za to mohu, a má zvědavost.
Věřte však, že už to nikdy neudělám. Byla to sice zkušenost, ale nestála za to.

Nikomu nedoporučuji zkoušet lektvary bez toho, abyste věděli, na co jsou. Je to nebezpečné. A i když máte naději na vyléčení, to, že musíte být na ošetřovně, za to nestojí. Opravdu.
Já sice nevím, jak dlouho jsem tam ležela, ale vím, že to určitě mohlo být i déle. Bylinka se totiž nemusela tak rychle najít. A taky, jak mi madam Letitia řekla, kdyby se nenašla, jiné vyléčení není. Takže naděje, že vás někdo vyléčí, není tak velká. Závisí totiž na štěstí hledačů v Ďáblově jámě. A myslím, že každý z vlastní zkušenosti ví, že jáma není dvakrát štědrá. :)
Ale dlužím jí za své zdraví. Takže chvála Ďáblově jámě a madam Letitii.

Rumex obtusifolius

(Šťovík tupolistý) - vytrvalá bylina vysoká přes 1 m rostoucí ze silného, kůlovitého kořenu. Lodyha je rozvětvená, rýhovaná, často načervenalá. Přízemní listy tvoří růžici, jsou celokrajné a srdčitě vejčité, čepele listů jsou 15 – 30 cm dlouhé a 8 – 15 cm široké. Květenství vytváří husté rozvětvené lichopřesleny. Jednotlivé nazelenalé květy jsou asi 3 mm velké. Kvete od června do srpna. Plody jsou trojboké dvounažky červenohnědé barvy. Oddenky se používají jako projímadlo.
V kouzlomedicíně se používá k léčení mravenčího moru.

(Protože je to tak poučný článek, zařazuji ho i do rubriky Zdravotní okénko - snad redaktorka Christina, která tuto rubriku založila, nebude proti:) - pozn. šéfredaktorky)

Zdravotní okénko: Veverčí zubzejda

Poučné okénko otevírá Christina von Luna.

Nápad na novou rubriku – o zdraví, nemocech a léčivých bylinách - jsem měla velmi dávno, ale po nějaké době jsem ně to zapomněla. Když se včera Bailla ptala madam Tiby na tuto kouzelnou bylinku, vzpomněla jsem si :). Ano, správně. Autorkou těchto otázek je Bailla Peerlessová a odpovídá naše kolejní ředitelka p.p. Letitia te Tiba. Příště už bude článek jenom můj a madam Lettí :).

Otázka: K čemu je dobrý Rulík zlomocný (Atropa bella-dona)? (Je to přece jen hlavně jedovatá rostlina…pozn. redakce)
Odpoveď: Rulík zlomocný je potrebný na vyliečenie chrípky, alebo veverčí zubzejdy.

Otázka: Zubzejda, to je pazubnice?
Odpoveď: Nie, sú to dve rozdielne ochorenia, aj keď príznaky majú podobné.

Otázka: A v čem je tedy rozdíl?
Odpoveď: Pri oboch vám narastú veľké zuby (veverčí zubzejda má názov podľa toho, že zuby postihnutého sa nápadne podobajú na zuby veveričky. S tým tiež súvisí sťažená výslovnosť hlavne niektorých hlások.
No obe choroby spôsobuje rôzna príčina a na ich vyliečenie je potrebný iný liek.

Otázka: Co způsobuje veverčí zubzejdu?
Odpoveď: Nejaký bacil... Áno, je to zubina nákazlivá (Dentalus infectus). Môžete sa ním nakaziť pri stretnutí s prenášačom. Žiaľ, prenášačom nemusí byť len chorý (tí sú hneď izolovaní v ošetrovni), ale napr. aj veverička v lese, na ktorej príznaky pochopiteľne nevidno.
A prirodzene riziko nákazy sa zvyšuje, keď má človek oslabené zdravie, alebo je nedostatočne oblečený.

Otázka: Už tedy víme, že na vyléčení veverčí zubzejdy je potřebný rulík. Připomeňme ještě čtenářům, jak se dá léčit pazubnice...
Odpoveď: Na vyliečenie pazubnice je potrebný hadovník väčší (Rdesno hadí kořen, Bistorta major).

Otázka: A jak se může nemocný pazubnicí nakazit?
Odpoveď: Najčastejšou príčinou tohto ochorenia je predávkovanie sa niektorými elixírmi z apatyky. Preto najviac chorých pribúda počas famfrpálovej sezóny, keď zranení nepozorne siahnu po nesprávnom elixíre. Je potrebné dávať si veľký pozor, niektoré lektvary majú veľmi nepríjemné vedľajšie účinky.

Takže - Pozor na veverky v lese a hlavně pozor na lektvary v apatyce - pijte jen ty, o kterých zaručeně víte, že jsou na vaši nemoc vhodné! (Pokud to nevíte, ptejte se kvalifikovaných kouzlozdravotníků, pozn. redakce.)