Drzé škrkny si našly cestu i do kolejky!!

Spoustu z vás si nejspíš všimlo, že škrkny se objevují čím dál častěji, převážně ve Velké síni (viz ilustrační foto).
Evidentně jim už VS nestačí.
Stalo se to 2.10., četla jsem si zrovna knížku „Jak být dobrým duchem aneb jak dobře strašit“. Jen zvednu na chvíli oči od velmi zajímavé četby, co nevidím, malou škrknu, jak se žene k pootevřeným dveřím do ložnice:
do dívčí ložnice běží malá žlutá škrkna

Vlna škrken zaplavuje hrad. Je to nákaza? Nebo jen milé množení malých tvorečků neurčitého vzhledu?
Spoustu z nás neví, jak se k této invazi postavit. Zda má s ječením utéci z místnosti, vylézt na nejvyšší místo a hlasitě hulákat, než škrkna přijde o sluch, nebo škrknu podrbat za ouškem, dát jí něco k zakousnutí a starat se o ni jako o domácího mazlíčka. Můžeme taky jen nečinně přihlížet, jak škrkna pobíhá po prostorách hradu.

Hermika Wilsonová > - nechává škrkničce na zemi mističku s papáním –
Sirael de Gevaudan > Huá! Máme škrknu! Pojď, pojď :-)
Sophia Glis Glisová > Coo? Jako my budeme mít škrknu coby nového mazlíka? Fuuuj...
Susy Wernerová > - snaží se skamarádit se škrknou ale škrkna stále běhá po dívčí ložnici -
Jéje asi jsem ji vyděsila, třeba si s Fouskem budou rozumět...
Alanise Olien Harlin > - hladí Fouska a sleduje škrkničku -
Christina von Luna > - zpozoruje škrknu - To je...bléé. Doufám, že se tady neusídlila napořád, jinak rychle odletí a já ji pomůžu...Nohou, raději.

Ale pozor!! Co když takovéto malé škrkny pojídají myši? Převážně Fousky?
Sirael de Gevaudan > Ať ale neublíží Fouskovi. - pro jistotu zavře a zajistí Fouskovu klec –

Máme tu spoustu nezodpovězených otázek, a proto vás žádám, obyvatelé hradu, abyste zjistili o škrknách co nejvíce informací. Ptám se vás tedy…sežrat škrknu, či nesežrat. Své názory pište prosím do komentářů, ať víme, na čem jsme.

Tak na strašenou s pozdravem dušice Susy Wernerová

Vybíráme nejlepší pozadí pro letošní kolejní tablo!

Tady máte návrhy pozadí pro naše budoucí kolejní tablo za tento školní rok (Zima 2010).

Vlevo nahoře hlasujte v anketě pro jedno, které by se vám nejvíce líbilo.
Hlasujeme do příští neděle. (Jméno autora návrhu najdete vždy POD obrázkem.)

Adriana Bella Lee (1)

Adriana Bella Lee (2)

Alanise Olien Harlin

Nicholas McElen

Sophia Glis Glisová

Teodorik Valdorius

Tajemství dvojčat – hlasujte pro 3. kapitolu a nakreslete ilustraci

Další osudy našich nových přátel vzalo do svých rukou několik mladých spisovatelů z řad čtenářů. Přečtěte si tři soutěžní 3. kapitoly a dejte svůj hlas jedné z nich. Nespleťte se, protože překvapivě dvě mají v názvu slovo „překvapení“:)
a) Nová překvapení  b) První hádka  c) Překvapení v kolejní ložnici

Módny jazvec zasahuje

Milí čitatelia,
sme tu znova s rubrikou Módny jazvec.V tomto članku sa stretnú v súboji dve dievčatá. Jedna je z Mrzimoru - Marilen Rose Gregerová a druhá je prefektka Zmijozelu Osiris Flemingová! Posúdiť tieto dva modely prišla znovu známa módna kritička a návrharka Clea Haliová, ktorú podaktorí po minulom čísle maju o čosi menej radi, žeby Haberovský syndróm? :D V dnešnom súboji nekompromisne ohodnotila modely.


1.Tenhle model u Marilen se mi zdá takový- jako by měla od každé barvy něco. Nevím, do kterých barev to mělo být sladěno, protože je tam žlutá, červená, zelená, modrá, bílá, černá...
Snad do žluté a něco.
Klobouk - Na hlavě bych volila suvenýr z Athén leda v případě, že bych kombinovala do žluto-červené, ale v tomhle případě je jediný červený doplněk chochol.
Naušnice - Jsou modré, teda kamínky, rozhodně bych nevolila modré!
Tričko - Teď si nadávám, že jsem ho neudělala víc žluté, zdá se mi, že jsem udělala nějakou divnou barvu:D Lucy - No pekne - jej vlastný model! a teraz ho kritizuje! pekne Clea! :D
Sukně - Zdálo se, že i sedí, ale - je zelená. Sice tmavě, ale je. Tudíž se k tomu ani moc nehodí.
Bylinka - Možná se hodí k sukni a ke střevíčkům, ale k tomu suvenýru na hlavě ne, protože to tam kazí ten chochol, a dále i naušnice.
Boty - Dá se říct, že se k tomu i hodí...
Medvídek - Tak i když medvídci nejsou špatní, určitě bych ho nevolila k tomuhle modelu, protože je bílej:D

Tak Marilen dávám 2/10.

Model Osiris je pro změnu opravdu povedený. Vše k sobě ladí (dokonce i šedá barva na korunce:D)
Korunka - Korunka se k tomu hodí, i když ta šedá... no...
Maska - Úžasně sedí k ostatnímu oblečení, a spolu s pláštěm dodává takový tajemný tentononc:D
Naušnice - Také perfektně sedí.
Plášť - Není co vytknout.
Legíny - Pod plášť nevidím, tak bych hádala, že to jsou legíny. Taktéž sedí!
Boty - Náramně sedí!

Osiris dávám 9.5/10:D

Víťazom sa stala Osiris Flemingová

P.S : Všetky hroby, žaloby posielať do sovinca Clei :D

(Pozn. redakce: hroby snad nee! maximálně hrozby:D)

Z dušího života:)

Duší rubrika Susy Wernerové - č. 2

Vážení a milí přátelé!

Mám tady zase pár slov (pro toho, koho to zajímá) o svém duším zdravotním stavu. Už jsem v jednom článku psala, že jsem onemocněla nemocí "Humrovina Dušichmůrová". Doufám že některé z Vás potěším, když Vám oznámím, že se mám momentálně krásně. Madam Ošetřovatelka přerušila na pár dní mou léčbu, takže si vesele pískám, projíždím se na svém duším koni a vůbec trávím mnohem více času tady s vámi. I Oranžáda z toho má velikou radost a všechny vás vřele pozdravuje: "Kváky kváky kvá kvá kvááák".

No a co bych vám pověděla? Včera jsem poprvé po 7 měsících zkoušela dělat nějaký sport. Dopadlo to nemile. Chytla jsem z toho "Chřipolínu sira Nicha" (jako první z nás duchů dostal tuto nemoc sir Nich, proto jsme ji pojmenovaly po něm.). Ještě k tomu z toho mám namožené celé tělo, hlavně ramena a levou nohu, takže nohu nemohu ohnout (ani při chůzi) a ruce zvednout. Obcházím tu jako kroketová branka. A přátelé si ze mě dělají šoufky =P.

Mám tady ale jednu věc velice vážnou. Slyšela jsem že hrad zachvátil nějaký vir, vir "Neprocházitýda". Stane se to, že duchům a stvořením jim podobným (stvoření, která si myslí, že jsou duchové, i když nejsou, nevyjímaje)… tak ještě jednou, abychom se v tom neztratili. Stane se to, že naše dovednost procházení zdí se občas zasekne a my tvrdě a velice bolestivě do zdi narazíme. Nebo co hůř, ve zdi zůstaneme trčet a nemůžeme ani tam, ani zpět.

Po dlouhém bádání jsem zjistila, že tato chyba se přenáší pouhým mluveným slovem. Takže prosím o tomto článku se nahlas nezmiňujte. Můžete o tom psát, maximálně šeptat do ouška. Koho načapáme, že se o nemoci hlasitě rozšiřuje, budeme ho strašit a mučit, dokud nepřijde o hlas. Takže se mějte na pozoru.

No ale přesuňme se k milejším událostem na hradě.
Chtěla jsem všechny pochválit, jak se snažíte, abychom vyhráli školní pohár. Je to od vás velice zodpovědné a týmové. Tak jen tak dál, přátelé =)
Vidím, že jsem se zase rozepsala. Takže pro dnešek se s vámi loučím, zase příště.

Mějte se famfárově, sbírejte bodíky a pilně studujte.

Vaše dušice Susy Wernerová

Napište třetí kapitolu románu Tajemství dvojčat!

Jak vidíte, náš nový román už má své jméno. Název Tajemství dvojčat získal 63% hlasů. „Volební účast“ sice nebyla zrovna masová, ale každý tu možnost měl, a tak komu se tento název nelíbí, může si leda vyčítat, že nehlasoval:)

Módny zápas žltých

Milí čitateľia,
prinášam vám novú rubriku módny zápas,v ktorom sa vždy stretnú dve modely proti sebe. Do redakcie si vždy pozveme, niektorého z módnych návrhárov na hrade, ktorý posúdi dvojicu modelov a nakoniec určí samotného víťaza.

Mrzimorské šaty ve dvou regálech?!

To jsem se zase jednou byla takhle pokochat nádhernými róbami u pánů Twilfitt & Tattings. Kromě širokého sortimentu šatů, které madam Čihůlková, správkyně Příčné ulice poctivě doplňuje.

V poslední době pravděpodobně do obchodů dodala i další kusy mrzimorských kolejních šatů - Edice Hogwarts - Přirozená síla. Malá chybička se vloudila a šaty máme ve dvou regálech. :)

Vzhledem k tomu, že brzy snad už začne plesová sezóna, nemusíme to brát ani tak jako chybu, jako spíše dobrý obchodnický tah. Třeba se budou šaty lépe prodávat.

I nyní, mimo plesovou sezónu, spoustu mrzimorských dívek ukazuje svou hrdost koleji právě nošením těchto šatů - jen tak mimochodem můžeme zmínit třeba čerstvou novačku Ellis dela VeGu. Párkrát jsem v těchto šatech zahlédla i naše prefektku Alanise Olien Harlin nebo i naši kolejní ředitelku.

Tak co? Nevyrazíme hromadně na nákupy? Třeba bychom se později mohly (my, dívky) dočkat i třetího regálu... :)

Kolejní výprava za jiskrou z Ohnivce

Krb hoří, ale co tomu předcházelo? Že to nebylo úplně jednoduché, se dozvíte v nadcházejícím článku, který Vám jako účastnice výpravy přináší Vicky Charmant... :)

Jedním z problémů bylo sestavit skupinu, která pro jiskru půjde. Na svá něžná bedra si to vzala naše prefektka Alanise Olien Harlin. Brzy zjistila, jak je to nevděčný úkol...

Když totiž byla "sedmička" sestavena, pět minut před začátkem výpravy se zjistilo, že někteří jsou dokonce mimo hrad. Když už píšu článek o problémech, nesmím zapomenout i na problém, který jsem z nevědomosti způsobila já - snad se stane i ponaučením pro další, co půjdou poprvé do lesa -> takže, i když jste vybraní na výpravu, musíte zažádat o vstupenku přímo v lese - "Žádost o vstup". Nakonec se vše vyřešilo a do lesa se vyrazilo v této sestavě:

- Hermika Wilsonová

- Adriana Bella Lee

- Ellis dela VeGa

- Susy Wernerová

- Kathlin Rowson

- Amy Della McClair

- Vicky Charmant

a samozřejmě pan lesník - Veldrin Midgard. Naše spolužačka Amy bohužel hned na začátku ztratila lucernu, tudíž jsme pokračovali jen v sedmi.

Celá výprava probíhala poté hladce, Ohnivce jsme omráčili "kamennou střelou" - zde se vyznamenaly hlavně starší dívky jako Hermika a Kathlin, my nováčci, vlastně novačky, jsme spíše přihlížely. :) Až se stalo to, na co jsme všichni čekali:

"kamenná střela zasáhne ohnivce v letu do oka, pošle ho k zemi"

Pan Veldrin poté zkušeně odebral jiskru a svěřil ji Hermice, která ji se vší opatrností donesla až do hradu.

Na konci výpravy nás nechal pan Veldrin ještě posbírat nějaké bylinky, a poté nás zahnal už do hradu. Přece jen už nezbývalo moc do deváté hodiny večerní.

Po návratu z hradu bohužel některé z nás zjistily, že se jim nepřipočetl magík. Je to sice smůla, ale oproti kolejnímu problému, který je tímto vyřešen, je magík problémem minimálním. Dá se získat třeba na nějaké další kolejní výpravě... ;)

Exkluzívny rozhovor s obyčajne neobyčajnou posteľou

Pozná to asi každý z nás. Z času na čas ochorieme a musíme navštíviť tu pochmúrnu a smutnú ošetrovňu, kde nám robia zvyčajne spoločnosť len steny a postele. Bolo tomu tak doteraz. Ale nastala zmena. Na ošetrovni sa nachádza obyčajne neobyčajná posteľ, ktorá spríjemňuje chvíle všetkým chorým študentom :] Jej prítomnosť robí pobyt na ošetrovni krásnym a magickým. Môžeme byť radi, že práve na našej škole je takáto posteľ :]
Zašla som ako mnohokrát pred tým na ošetrovňu s tým rozdielom, že teraz som nešla navštíviť chorých , ale tú, ktorá chorých utešuje – posteľ. Našla som ju v pokojnom rozhovore s chorým študentom. Požiadala som ju o menší rozhovor a nadšene súhlasila.

Lucy – ahoj postýlko, rada ťa spoznávam. Ako ťa mám volať, máš aj iné mená? - milo sa usmeje -
Postel > - prekvapene - Jaké meno? Jsem Postel, nikdo mi nikdy jinak neřek. Nebo třeba Postýlko a tak. Vidíte, takhle!
Lucy – S kade vlastne pochádzaš postýlko? Máš aj vrstovníkov ?
Postel > - prekvapene - Jaké vrstevníky? Aha jakože jiné postele? Tady tyto všechny jsou z dílny pana Stružlinky. A taky ty co máte v kolejích. Aspoň myslím.
Lucy - zahadne sa usmeje - Pán Stružlinka? Kto je to? Skús mi ho opísať ak môžeš :]
Postel > - zasnene - Dělá ze dřeva. Postele a tak. Pan Stružlinka, co mě vyrobil.
Lucy - Ahá, dá sa tak povedať, že je to tvoj otec :] To on ti dal dar reči? Ako to vlastne je s tvojou schopnosťou? :]
Postel > - spomína - To ten lektvar. Když mne ním polili, narostly mi zuvy a od té doby mluvím.
Lucy – Lektvar? - prekvapene - Skús mi, milá postýlko, prezradiť niečo viac, načo si spomínaš ešte? Bola to nehoda alebo náhoda? :]
Postel > Byla to nějaká studentka. V modrém hábitu. Jo! Aspoň myslím, že náhoda. Tedy spíš nehoda!
Lucy – - zamyslene - A čo sa stalo potom, keď ťa obliali elixírom? Nechcela si nikdy predtým rozprávať? Veď len nečine stáť a mlčať bolo hrozné, nie? (teda pre mňa mlčať je dačo hrozné :D) Postel > Narostly mi zuby. A pusa asi... Já nevim! Pořád jsem to já i před tím. Ale před tím jsem nemluvila. - rozrušene - Ani mi nenapadlo mluvit, postele nemluví!
Lucy – A si rada, že môžeš rozprávať? :] (Ja by som neprežila bez rozprávania :])
Postel > No, já nevim. Teď už asi jo, už bych to nechtěla vrátit. Ale tehdy to bylo strašné! - zase rozrušene - Normální postele nemluví!
Lucy – Prečo to bolo najprv také zle? - prekvapene -
Postel > Nemohle jsem pořádně mluvit! Teda... právěže jsem začala mluvit, ale špatně se mi vyslovovalo. Přes ty zuvy.
Lucy – aha - víťazoslávne - takže si dostala pazubnici. Kto ťa z nej vyliečil? :]
Postel > Pan profesor Kris. Je moc hodný. Nakonec přišel z mrazáku či odkud a vyléčil mne.
Lucy – Tvoj životný príbeh je naozaj zaujímavý. Zažila si toho na obyčajne neobyčajnú posteľ dosť :] Teraz si pohovorme trochu o tvojich záľubách. Rada sa rozprávaš s chorými? :]
Postel > Ale jo. Pokud chtějí. Někeří nemocní pořád jen spí. Tak s těma si moc nepovídám.
Lucy – Určite sú radi, že sa majú s kým porozprávať :] Určite si však zažila aj takých študentov čo spamujú. Aký máš nato názor? :]
Postel > Ne, je lepší když si povídají. – nema rada spamovanie - rozhorčene -
Lucy – Čo robíš rada? Máš nejakého koníčka? :] ( To som zvedavá, čo také postele robia :])
Postel > Ráda sleduju kresbu dřeva na podlahe. Umím se tím zabavit hodiny a hodiny.

Lucy - To je zaujímavý koníček :] Veľa študentov rado skáče po posteliach. Máš to rada? Asi nie, že? (Komu by sa páčilo, že po ňom skáču, mne teda nie :])
Postel > Nemám ráda, když skáčou po postelích. Pak se kazí. To není dobré a já skákat neumím. Jen stát. Ale když je veselo, to mám taky ráda, to jo!
Lucy – Aké veci máš ešte rada? Vankúšiky napríklad? :]
Postel > Jo, jo, jo... polštářky! Hezké barevné polštářky! Mám ráda vůni čistého prádla.
Lucy– Áno to je pochopiteľné, nikomu sa asi nepáči, keď má na sebe špinavé prádlo, že? :]
Postel > To nemám ráda. Propocené prádlo nebo drobky nesnáším.
Lucy – Na záver by si chcela niečo odkázať študentom? :]
Postel > Občas dobře padne trocha přeleštiť... nebo aspoň přetřít vlhkým hadříkem... - zamyslene -
Lucy – Milá postýlko, ďakujem ti za príjemný rozhovor a dúfam, že budeš spríjemňovať chvíle študentom tak dlho, ako sa bude dať :] Maj sa tu pekne. Prídem ťa ešte navštíviť :]
Postel > Ahoj! A pozdravuj postele v tvojí koleji!