Kaklperushvaaraat

Právě začínal další podzimní večer a ve Velké síni se začalo ochlazovat, i když v krbu plápolalo několik kusů dřeva. Okna byla pokryta abstraktními obrazci, které se jednou za chvíli jakoby kouzlem změnily, a oživily tím atmosféru síně. Bylo zde přítomno několik lidí různých barev, mezi nimi i profesor McBrave.

Faux pas famfrpálového komentátora!

Když jsme ráno oblékali famfrpálový dres a naposled kontrolovali všechno na našich košťatech, rozhodně jsme netušili, jakého pozdvižení se ten den dočkáme. A nebylo to ze strany vítězné ani prohrané strany, dokonce ani nikdo z tribun nemohl za události toho dne. Pozdvižení nám udělal člověk, od kterého jsme to nejméně čekali. Komentátor.

A ještě jednou famfrpál...

Na tomto místě by se měl brzy objevit slíbený článek od Nicol, v předstihu tu máme ilustraci, kterou nakreslila opět Magrápa Česneková:

Pan profesor Filius Orionis přiběhl na hřiště se zpožděním, v pyžamu a papučích, že prý mu nezazvonil budík - přesto právě on nakonec rozhodl celé utkání!

Mrzimorské fanouškovské slogany a pár obrázků

Dnešní zápas byl natolik krátký, že jsme nestihli soupeře pomocí našich ostrovtipných sloganů a pokřiků dost zdeptat – i tak ale určitě stojí za zaznamenání.

Krátká první zpráva z bleskového zápasu

Tak rychle snad ještě nikdy zápas mrzimorského týmu neskončil! Zatímco žlutí, zvyklí na čtyřiadvaceti- a vícehodinové souboje, si předem rozdělovali služby a směny, aby byl na hřišti plný stav ve dne i v noci - tentokrát již 12 minut po vypuštění Zlatonky skončil tento nevyzpytatelný okřídlený míček v chytačské rukavici pana Filiuse Orionise!

Tři smutné historické dny na škole

Zajímá Vás, jaká je historie naší školy? Ale nemáte čas navštěvovat Historii Hogwarts, Kouzelné svátky nebo Osobnosti? Nevadí. Tedy vadí, je to vaše škoda, ale pro všechny z Vás a i pro ty, co některý z těchto předmětů navštěvují, přinášíme svědectví madam Letitie o třech dnech smutku na naší škole, které si každoročně připomínáme.


Jsou jimi Den zoufalství, První den smutku a Druhý den smutku. A slavíme je od 23. listopadu do 25. listopadu.

Dopis mamince 2

Ahoj mami,

Předem se Ti omlouvám, že píši až po tak dlouhé době. To víš, měla jsem práce nad hlavu a vůbec mám pořád a nestíhám už snad nic. Teda jako musím se ti pochlubit, už od prvního dne mám vypracované všechny tři semináře, na které se můžu přihlásit, ale to víš…

Jak vzniklo moje jméno - Tamarka Pudlíčková

Po mudlovsku:Na Hog jsem se dostala přes svou spolužačku Terku, která v hodinách informatiky pravidelně kontrolovala stav svých úkolů, dělala kvízy a vypracovávala soutěže. Stránka na motivy Harryho Pottera, mé oblíbené knihy (a samozřejmě i filmu), mě okamžitě zaujala a už jsem se nemohla dočkat registrace.

Žlutý minisraz - fotky

Jelikož jsem uháněna ze všech stran, rozhodla jsem se sem ty fotky teda naházet, když jinak nedáte. :-) Na vlastní nebezpečí!!

Žlutý (mini)sraz – pohledem Vicky

Slíbila jsem, že o srazu něco napíšu. Tákže. Byl povedený a bylo to v sobotu. Stačí? :-)

Hodnocení Ze zažloutlého deníčku 2 - Dodatek

S velkou omluvou přikládám ještě později ohodnocený příběh od Samanthy Ulvenové. Ještě jednou se Ti tu veřejně omlouvám a doufám, že už se nezlobíš. Skleróza je prevít O:)...

A jaký příběh nám Samanthka napsala?

Hodnocení 2. úkolu soutěže Ze zažloutlého deníčku

Konečně jsme se dočkali dohodnocení a pořádného ukončení druhého kola.

Podzim v Godrikově dole

Godrikův Důl prošel několika dalšími změnami!

Do nedávna jsem měl pocit, že stromy v Godrikově Dole jsou snad umělé. Měl jsem skoro pocit, jako by byly stálezelené a že to listí zůstane krásně zelené i přes podzim a zimu. Jaké překvapení však bylo, když jsem se šel projít a zjistil jsem, že listy ze stromů začaly padat na domky a celá ves hraje všemi různými barvami.

Zmijozelský tým profesory rozdrtil, jak si povedou Mrzimorští?

V sobotu 13. listopadu se hrál na hřišti famfrpálový zápas. Proti sobě stály týmy Zmijozelu a tým složený z profesorů a zaměstnanců školy. Zmijozel byl se svojí vytuněnou sestavou favorizován, ale že zápas bude vlastně jenom v jeho režii, to čekal málokdo.

Pozápasový rozhovor s kapitánkou

Chtěla jsem zveřejnit rozhovor s naší kapitánkou ještě před zápasem, ale jelikož byla extrémně vytížená, tak se nám nějak nepovedl sjednotit čas, proto přicházíme dnes s rozhovorem pozápasovým. Snad Vám jeho přečtení přinese stejnou potěchu, ne-li větší.

Ještě pár obrázků ze hřiště

Publikum usilovně povzbuzuje a Magrápa Česneková skanduje své rýmované slogany, aby narušila koncentraci soupeře. Při tom ještě stihla nakreslit tyto dva obrázky!

Co se dá zažít na famfru

Nastal krásný sobotní den, obě strany, jak mrzimorská, tak havrspárská byly natěšené na zápas. Obě mužstva nastoupila v plné síle. Úderem desáté byly vypuštěny míče a souboj začal. Začala přestřelka a rychlá smršť branek. V počátcích byl boj přinejmenším vyrovnaný.

Dvě básničky se jmény a emocemi

Jméno autorky máte opět zašifrováno - v první básničce:)

Duší missák

Hlasování o nejsympatičtějšího bradavického halloweenského ducha se zúčastnilo 43 čtenářů.

Leváci na scénu aneb leváctví výhodou či nevýhodou

Dnešní článek bych ráda věnovala „leváctví“ a levákům. Sama levák jsem a protože kolem sebe vídám opravdu málo leváků, zajímalo by mě, jak to je tady na Hogu. Nejdříve bych se ale ráda podívala na to, co vlastně „leváctví“ je.

Pár obrázků z famfrpálového hřiště

Alanise Olien Harlin - je to nejen výborná odrážečka a hráčka na housle, ale také umí skvěle kreslit!

Mrzimor versus Havraspár neboli Žlutá záře nad famfrpálovým hřištěm

Utkání s Havraspárem je pro Mrzimor již tradičně klíčovým zápasem sezóny. Letos – jak jsem zjistila až teď, když píšu tento článek – to bylo už 10. vzájemné utkání za celou historii školy. Právě Havraspár, jehož studenti v porovnání s červenými a zelenými přece jen vynikají více ve studiu než na košťatech, byl pro žluté obyčejně jediným soupeřem „k poražení“. Zároveň žlutomodré zápasy patří mezi nejdelší.

Magrápa Česneková a její úžasné slogany

První obrázek zachycuje samotnou básnířku,
druhý obrázek představuje mrzimorskou kapitánku Natalii Davis.
A nakreslila ji samozřejmě právě naše Magí!

Duchové ve VS - Co na ně řekli obyvatelé hradu?

Bystřejší z Vás si mohli povšimnout, že v den oslavy Dušiček po Velké síni sem a tam létali čtyři duchové. Zaslechla jsem na ně různé názory, proto jsem se rozhodla prozkoumat je trochu blíže. A jak dopadl můj výzkum? Který duch si získal srdce obyvatel hradu a který si to u nich vyloženě pokazil?

Kristie Smithová si na první pohled oblíbila zeleného, kolejního ducha. Jeho barva má podle ní pěkný odstín a navíc je tak skvěle hyperaktivní! Hned by ho brala domů. Naopak červeného by si domů nikdy nevzala, je prostě divný….

Srdce Ellky Willowe si okamžitě získal žlutý duch, avšak vůbec ne kvůli její příslušnosti k Mrzimoru. Prostě se skvěle usmívá a připomíná jí kus točené vanilkové zmrzliny. K nakousnutí!

Isabellu Anne Swan naopak všichni dušíci neskutečně prudí, jelikož jí sekají počítač. Jak to ale dokážou, vždyť nejsou schopni sekyru udržet? Toť záhadou. Nejhezčí je přeci ale jen ten modrý, kvůli neodolatelné barvě a pak také žlutý, který je podle Is vyloženě slaďouš. Naopak červený duch je prý moc červený a tváří se až moc jako kolejní, když zuří, protože mu někdo schoval jeho oblíbený míče-pracovní nástroj.

Podle Jane Mooren jsou duchové příjemné zpestření VS. Když už ji ale nutím, aby si vybrala, zvolila by prý červeného kvůli krásné barvě a poté okouzlujícně se usmívajícího žlutého dušíka! Nejmenší zalíbení neshledala ani u jednoho, taky možnost.

Obeslala jsem co nejvíce lidí, na které mi vyšel čas, bohužel odpovědi dostala opravdu jen od čtyř. I tak si jich vážím. Hodnocení duchů proto nebude zrovna objektivní, ale zatím to vypadá takhle:

První místo s přehledem zaujal ŽLUTÝ DUCH! Prosím potlesk!

Na druhém místě se usídlili ZELENÝ i MODRÝ DUCH zároveň! Také prosím o potlesk.

No a totálně to projel duch ČERVENÝ, který se nejhůře tváří. Měl by na svém výrazu zapracovat.

Tímto to ale nekončí, prosím Vás o hlasování v anketě – který duch se nejvíce líbí Vám?
Za pár dní se můžete těšit na krátké vyhodnocení.

Alanise Olien Harlin

Škrkny nebo „jen“ pomalý hrad?

Už nějak dlouho jsme od škrken měli pokoj. Říkala jsem si, jestli se neuložily k zimnímu spánku, ale chyba lávky. Jen jsem si začala výskat, že bude chvilku klid, hned mě škrkny přesvědčily o opaku.

Ááá, křičí všichni dokola!

Smutek a stesk,
Tu a tam jak blesk,
Udeří na mě z čista jasna,
Den je pak zlý a basta.
Eště víc se pak trápím,
Nakonec se snad strávím,
Tak to je a jinak ne,
Konec přijde vedle mě,
Ale třeba ještě ne.

Mrzimorská halloweenská výprava 29.10. 2010

Své zážitky vypráví studentka 1. ročníku Safira Jane Bardotová, místy si dovolila trochu ji doplnit Sophia Glis Glisová.
Všechny obrázky nakreslila Magrápa Česneková!