V poklidu jsem si přišla do VS a posadila se na své obvyklé místo. Lidé kolem mě procházeli a já pozorovala, jak studenti přicházejí a odcházejí. Zdál se to být jeden z těch nudných dnů, ale rychle jsem se přesvědčila, že to byl omyl.
Prvotní problémy nastaly, když se madam Niam i Tirnanog

Na scénu poté přišla slečna Sirael de Gevaudan, která jako pravý mušketýr tasila svůj štětec, nebo tedy spíše tužku, a dala se do litého boje s tou strašnou vražednou bestií. Madam Tirnanog této situace využila a štětec chytla, a před celým osazenstvem Velké síně mu naplácala a přitom mu vyhrožovala zavřením. Ale ani toto nepomohlo a tak se musela uchýlit k tomu nejtěžšímu. Ostříhání štětin! Nůžky se pomalu blížily k ubohému „Vražednému“ štětci. V poslední chvíli se mu však podařilo vymanit z pevného sevření své majitelky a vydal se na zběsilý úprk, při němž všechno kolem pomaloval na bílo, a pak zmizel. Nůžky se však nechtěly připravit o zábavu a tak se vydaly po bílé stopě.
Pak ale vyvstala otázka, kdo všechen ten nepořádek uklidí. Na odpověď se však nemuselo dlouho čekat. Jako mávnutím hůlky se ve Velké síni objevilo přibližně tucet hadrů a kýblů a všem přítomným se na rukách objevily rukavice, a aby toho nebylo málo, objevila se jim na těle i uklízečská zástěra. I přes mírné remcání se nakonec někteří dali do drhnutí a mytí Velké síně.
Celá situace tedy dobře dopadla. Velká síň byla uklizena a snad je i čistší než kdy předtím, a samotný neposlušný štětec byl také dopaden a svázán. Madam Tirnanog by se z této situace měla poučit a raději si štětec uvazovat na řetěz, popřípadě ho dát na převýchovu, aby jí náhodou při navrhování další kolekce nedělal podobné neplechy.
Takže přeji madam Tirnanog hodně štěstí při navrhování, ale hlavně pevné nervy při krocení štětce.
Žádné komentáře:
Okomentovat